Článek
Česko ani v roce 2024 nesplní závazek k NATO dávat na armádu 2 procenta HDP, vyhlásila do médií ministryně financí Alena Schillerová. Strategicky dva dny před pondělním jednáním v Bruselu, na kterém alianční státy jednají právě i o financování.
Česko tam bude muset oznámit, že za tři roky se výdaje na obranu navzdory slibům nevyšplhají ani na 1,5 procenta. Ministryně Schillerová je ale přesvědčená, že ostatní státy to pochopí.
„Prostě vzhledem k ekonomické krizi, která vlastně postihla celý svět, tak to vidím jako nereálné,“ suše odvětila na adresu dvou procent ministryně. A dodala, že ekonomické problémy neřeší jenom Česká republika, ale všechny země v NATO.
Nechtěně tak vystihla, v čem je problém – krize postihla všechny státy, řada z nich ale sliby plní, my se zase jenom vymlouváme. Závazek přitom máme od roku 2014, naposledy plnění osobně sliboval Andrej Babiš Donaldu Trumpovi před dvěma lety. Dokonce si pro tu příležitost do Bílého domu přivezl graf.
Argumentovat ekonomickou krizí, kterou způsobil covid, je přitom mimořádné chucpe – právě při covidu byla armáda vládě dobrá. Všechna ta práce, bez které by se nemocnice a domovy důchodců neobešly, je ale zjevně zapomenuta a vojáci se vrátili do své tradiční role, kdy přijdou na řadu mezi posledními.
Překvapivé to není. Když vláda loni potřebovala hlasy komunistů pro rozpočet, neváhala právě armádě uprostřed covidové krize sebrat 10 miliard na investice. A pak měsíce předváděla nedůstojné divadlo, než peníze postupně zase vrátila.
Teď se komunisté můžou radovat znovu. A zavděčit se jim se Andreji Babišovi vyplatí. Právě komunisté zachránili jeho vládu před vyslovením nedůvěry a na jejich podpoře stále stojí každý zákon, se kterým vláda ještě do voleb přijde.
Co si o nejnovějším vývoji myslí neviditelný ministr obrany Lubomír Metnar, nikdo neví a vlastně se ho už nikdo ani neptá.
To, že nesplníme svoje závazky, ohrozí plánování dlouhodobých investic, pověst naší armády i Česka jako takového. To ale Alenu Schillerovou ani jejího šéfa pár měsíců před volbami zjevně netrápí. Vláda teď chce s tím málem, co po covidu zbylo, hlavně kupovat hlasy. A pro běžného voliče abstraktní závazky k NATO se neprodávají nijak dobře.
Část voličů pak přímo uvítá, že nebudeme vyhazovat peníze za takové zbytečnosti, jako je armáda. Zvlášť když nám uprostřed Evropy vlastně nic nehrozí a můžeme se levněji svézt s ostatními státy jako dosud. (Podobnost s Evropskou unií, která je špatná, pokud nám tedy zrovna neposílá dotace, je čistě náhodná.)
Ostatně naposledy o tom, jak nebudeme plnit závazky, mluvila Schillerová loni na podzim před krajskými volbami. A v téhle zemi je prakticky pořád před nějakými volbami…
Takže zatímco v pondělí v Bruselu vysvětlujeme, že na plnění slibů nemáme a mít nebudeme, v ten samý den v Praze schvalujeme přídavek tři stovky důchodcům. A to za použití rétoriky o „babičkách a dědečcích, kteří poctivě dřou celý život“.
Ne že by důchodcům peníze někdo nepřál, ten cynismus ale musí vidět úplně každý. Už jen proto, že sice budeme mít párstovkový předvolební dáreček, ale pro skutečnou důchodovou reformu neudělali Babiš se Schillerovou za dobu své vlády absolutně nic.
