Článek
Podle předběžných odhadů poklesla česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně o 10,7 procenta. Jde o dramatický pokles, výrazně větší než během Velké recese v roce 2009. To zní hodně depresivně.
Naštěstí většinu Čechů toto číslo díky prázdninám a dovoleným mine. Jiný než dramatický pokles ostatně nešlo očekávat. Vždyť ekonomika byla od poloviny března do začátku května ovlivněna plošnou karanténou. Průmyslová výroba propadla o čtvrtinu. Poprvé v novodobé historii automobilový průmysl zastavil výrobu.
Dramaticky poklesla i spotřeba, protože obchody byly zavřené a sami jsme se báli chodit ven. Pamatuji si diskuze z té doby: o tom, co nahradí podávání rukou, a o tom, že minimálně několik let nepojedeme na dovolenou, dokud nebude vakcína – a možná ani pak ne, pro sichr. Tehdy nás ovládal strach o vlastní zdraví a ekonomika šla stranou.
Ale „čo bolo, to bolo“. Karanténa pominula. Stejně rychle jako šla nálada dolů během karantény, tak nyní vidíme, že důvěra lidí, ale i podniků jde hbitě nahoru. A to si z minulosti pamatuji poklesy české ekonomiky, kdy jedním z hlavních důvodů byla právě chronická blbá nálada. To se nyní, alespoň prozatím, neděje.
Například Index prosperity, což je společný projekt Seznamu a České spořitelny, ukazuje, že karetní transakce Čechů včetně výběrů z bankomatů minulý týden vzrostly o meziročně devět procent. To je podobný růst jako před epidemií. To, jak se Češi přestali bát, dobře ukazují platby kartou v tuzemských restauracích, které meziročně rostou o více než 40 procent (před epidemií o více než třetinu).
A především Češi nezůstali doma a vyrazili na dovolenou. Ve výrazně menší míře do zahraničí, ale o to více ji tráví v Česku. Což ocení podnikatelé v cestovním ruchu, kterým během karantény klesly tržby k nule. Češi kartou zaplatili za tuzemské ubytování během července o polovinu více než loni.
Zlepšení důvěry domácností a podniků je podmínkou nutnou proto, aby se pokles nestal chronickým. Jak ukázal březen a duben, epidemie ovlivňuje ekonomiku nebývale rychle a dramaticky. Nemusí být ani zavedena plošná karanténa. Stačí, aby lidé dostali opět strach o své zdraví, protože přestanou věřit, že jsme schopni dostat epidemii pod kontrolu.
Proto by se mělo stát hlavní prioritou vlády, aby se podobná situace neopakovala. To znamená dramaticky investovat peníze a lidi do testovacích kapacit a chytré karantény.
Druhým krokem je podpora ekonomiky. Ačkoli roste důvěra, tak už nyní vidíme tendence, které mohou zabránit tomu, aby oživení ekonomiky udrželo tempo. Míra nezaměstnanosti roste, ale především přes 730 tisíc lidí bylo podpořeno programem Antivirus. Pokud se nepodaří tyto lidi dostat zpět do práce – ať v původním podniku, nebo v nové práci – bude to mít negativní dopady na spotřebu domácností. Protože už nyní mzdy v ekonomice klesají meziročně o šest procent. Nicméně tento pokles mezd není rozprostřen mezi všechny zaměstnance. Je výrazně koncentrován právě na lidi, kteří jsou v programu Antivirus. Těm poklesly mzdy o 40 procent a týká se to zhruba 15 procent zaměstnanců.
Domácnosti, které jsou postiženy takovým poklesem pracovních příjmů, musejí výrazně omezovat výdaje. Těm ostatním se mzdy nezměnily, takže mohou utrácet, jako by se nic nestalo. Vláda by proto měla postupně omezovat plošné programy a cíleně pomoci lidem, kteří se nebudou moci plně vrátit na své aktuální pozice, najít novou práci. A stát by měl i pomoci domácnostem s nízkými příjmy, kde pokles mezd zvyšuje pravděpodobnost pádu do chudoby a dluhové pasti.
Dalším faktorem jsou investice. Firmy jsou optimističtější, ale stejně budou pro jistotu omezovat investice. To není dobrá zpráva hned ze dvou důvodů.
Ze statistického pohledu bude pokles investic snižovat HDP. Ale především je potřeba si vzpomenout na loňský rok, kdy nedostatek pracovní síly dělal firmám velké problémy. A lidí bude čím dál méně, protože silné ročníky budou odcházet do důchodu. Firmy tak budou čelit dlouhodobému tlaku na růst mezd.
Pokud chtějí zvyšovat produktivitu, tak musí investovat do robotizace a automatizace. Vyšší růst produktivity ospravedlní i růst mezd. „Win win“ situace jak pro firmy, tak pro zaměstnance. Bez těchto investic ale celý proces minimálně zbrzdíme.
Vláda má nástroje, jak firmy motivovat – zrychlené odpisy, „šrotovné“ na vybrané investice, podpora z evropských fondů. Pokud k tomu vláda ještě přidá vlastní investice do infrastruktury (fyzické i digitální) a podpory vzdělávání, tak oživení může být nejen rychlé, ale dokonce zvýší i budoucí prosperitu české ekonomiky.
