Článek
Vítěz krajských a senátních voleb 2020 je předem znám. Nekandiduje, ale strhl na sebe pozornost větší než všichni kandidáti dohromady. Jmenuje se SARS-CoV-2, známější jako koronavirus, případně covid-19.
Má bezprecedentní prostor v médiích, aniž by za něj zaplatil jedinou korunu. Jeho logo s tváří v roušce zaplavilo republiku, narazíte na něj na dveřích každého obchodu, restaurace, autobusu MHD.
Místo grafů volebních preferencí sledujeme sloupečky nových případů, čísla provedených testů a sedmidenní klouzavý průměr. Veřejnost žije pandemií a každý osobně tím, jak se srovnat s vládními sanitárními nařízeními. Tohle, ne volební sliby a programy, jsou dominantní starostí.
Takové volby jsme tu ještě neměli. Jako plno jiných věcí za tři čtvrtletí roku 2020.
Půlroční čelení pandemii se do voleb promítne jako únava. Naše pozornost a úsilí je zaměstnána něčím jiným než politikou. Řadě lidí nákaza a boj s ní obrátily život naruby. Kdo usedne v krajském zastupitelstvu nebo v horní komoře Parlamentu, se pro ně stává naprosto nepodstatným.
Koronavirus nás slušně „vyšťavil“. To platí i o politicích. Tak jalovou, nevýraznou volební kampaň jako je ta letošní, aby člověk pohledal. Scházejí silná mobilizující témata, poselství, proč je nutně zapotřebí jít volit regionální parlamenty.
Jako by i partaje, kandidáti a reklamní profíci tiše akceptovali, že voliči stejně žijí něčím jiným. Obligátní fotky s hasiči, přestříhané slavnostní pásky, hygienicky rozdávané letáky, různá „bojujeme za…“ a „jedeme naplno…“ na sociálních sítích, jako by se to všechno odehrávalo se zataženou ruční brzdou.
Krajské volby, o senátních nemluvě, se podle sociologických průzkumů i podle skutečné volební účasti berou jako málo důležité. Motivace voličů je tradičně slabá – a letos bude ještě slabší.
K tomu se přidávají úplně praktické důvody. Obava z nákazy, omezení sociálních kontaktů, život v soukromých bublinách. Když lidé přestávají chodit do hospod, a to je hotová věc, dá se snad čekat, že najednou vyskočí a půjdou k volbám?
Celkově pochmurná, nervozní a nejistá atmosféra se odrazí v nízké účasti. Minule přišlo volit do krajů necelých 35 procent lidí. Alespoň 30 procent by bylo za letošních okolností příjemným překvapením.
Příjemným, protože málo lidí u voleb, to neprospívá autoritě demokracie. Volbám se někdy říká „svátek demokracie“, a když se ukáže, že ho nikdo neslaví, máme problém. Bez ohledu na součty odevzdaných hlasů.
