Hlavní obsah

Komentář: Black Lives Matter. Ale co se děje v Číně, je jedno

Michael Durčák
historik, novinář
Foto: Profimedia.cz

Basketbalisté Houston Rockets klečí při hymně před zápasem play-off s Los Angeles Lakers. Uprostřed hvězda Rockets James Harden.

Houston opustil generální manažer, který vloni na Twitteru kritizoval Čínu za Hongkong. Spokojeni jsou všichni.

Článek

Možná si vzpomínáte na Daryla Moreyho, generálního manažera basketbalistů Houston Rockets, který se loni na podzim zastal protestujících v Hongkongu. „Boj za svobodu, stojím za Hongkongem,“ stálo na obrázku na Moreyho Twitteru. Tento tweet za chvíli zmizel.

Celý veletoč omluv, sklopených hlav a dalších ostudných projevů z řad funkcionářů, trenérů a hráčů, které však tweet spustil, v plné nahotě ukázal, jak moc je nejlepší basketbalová liga světa NBA závislá na penězích a divácích z říše středu.

Vzájemné sbližování teď má o jednu překážku méně. Daryl Morey totiž v polovině října složil funkci šéfa Rockets po sezoně, v níž Houston ztroskotal ve druhém kole play-off na pozdějších šampionech Los Angeles Lakers. Co se týče sportovní stránky celé věci, Morey pomohl v posledních 10 letech zmodernizovat NBA jako málokdo. Důraz na ofenzívu, „small ball“ (sestavu složenou z nízkých hráčů), tříbodovou střelbu, datovou analytiku a další věci, které vtiskly tvář současné NBA, jsou i jeho zásluhou – včetně stavby týmu kolem jedné dominantní hvězdy, Jamese Hardena. Bohužel pro Moreyho a kouče Mika D'Antoniho, Houston pod jejich taktovkou nikdy nebyl schopen dokráčet byť jen do finále NBA, i když k tomu měl v roce 2018 skutečně blízko.

Rockets po sportovní stránce v posledních dvou letech spíše uvadali a nezachránil je ani bombastický trade superstar Russela Westbrooka z Oklahoma City Thunder.

Morey byl ale nepřijatelný pro většinu ligy především z toho důvodu, že byl trnem v oku Číňanům, kteří rok od roku zvyšují svůj vliv na basketbal v Severní Americe.

Ostatně Moreyho rezignace přišla jen pár dní poté, co čínská státní televize CCTV opětovně zařadila do vysíláni NBA – konkrétně 5. zápas finálové série mezi L. A. Lakers a Miami Heat. Fanoušci i některá čínská média pochopitelně Moreyho odchod oslavili a rozjely se spekulace, zda obnovení přenosů z NBA v Číně nemělo přímý vliv na rozhodnutí generálního manažera Rockets.

Možná vás při čtení těchto řádků překvapí, že basketbal je v Číně tak populární. Za to může paradoxně taky Houston, když si coby jedničku draftu v roce 2002 vybral čínského obra Yao Minga, který je v současné době už tři roky šéfem čínské basketbalové asociace. Číňané pochopitelně Houston dlouhá léta až do minulého podzimu zbožňovali, ale po Moreyho tweetu začaly jejich dresy a další oblečení s klubovým logem mizet z obchodů po celé kontinentální Číně.

Čína se v posledních letech stala klíčovým trhem po severoamerický basketbal především díky dohodám se společností Tencent, která přenáší basketbal do Číny už od roku 2009. Poslední obchod z léta 2019 vynese NBA v průběhu následujících pěti let mamutích 1,5 miliardy dolarů. Od roku 2017 také finálové série paradoxně sleduje více diváků v Číně než ve Spojených státech.

Za svůj lísavý přístup ke komunistické Číně však NBA čelí čím dál většímu tlaku doma v USA, což souvisí s tím, že se NBA stává čím dál zpolitizovanější. Když se v červenci po koronavirové pauze NBA opět rozjela v „bublině“ v Orlandu na Floridě, týmy využily s posvěcením ligy kromě basketbalu zbytek sezony jako platformu k propagaci hnutí Black Lives Matter, na dresech hráčů se na místě jmenovek objevila různá hesla, atd.

Docházelo tak k paradoxní situaci, kdy kupříkladu největší hvězda celé ligy, Le Bron James, se ukázala ve falešné trumpovské čepici, aby upozornila na případ zabití neozbrojené černošky Breonny Taylorové, což byl další případ, který budil vášně a rozpoutal diskuse o systematickém rasismu v řadách policie. Tentýž Le Bron James, který se nezastal Moreyho za jeho komentáře ohledně Hongkongu před rokem a opakovaně nebyl schopen odsoudit porušování lidských práv ze strany Číny. Ale ostatně, proč by Le Bron James poškozoval své obchodní zájmy v Číně, když mu tak dobře vynáší?

Tento de facto orwellovský doublethink nejlépe vyjádřil miliardář a majitel Dallasu Mavericks Marc Cuban, když ho američtí novináři konfrontovali ohledně obchodních vztahů NBA a Číny v show Megyn Kelly. „Nemám problém dělat byznys s Čínou, jsou to naši zákazníci,“ řekl Cuban poté, co odsoudil porušování lidských práv po celém světě. „Musíme si vybírat své bitvy. Přál bych si, abychom mohli vyřešit všechny problémy světa, ale bohužel nemůžeme,“ pokračoval. Tento očividný rozpor mu během roztržky na Twitteru vmetl kupříkladu vlivný republikánský senátor z Texasu Ted Cruz.

Blahosklonné odmítání problematičnosti celé věci je jedna věc, NBA ale začíná masově ztrácet fanoušky doma ve Spojených státech nejen kvůli svým obchodům s Čínou, ale především kvůli výše zmíněné podpoře BLM a další progresivní agendy, která není přijímána všemi Američany. Nejen lidé v USA, ale i jinde po světě si kvůli probíhající pandemii odvykli sledovat sport a to si v kombinaci s prosazováním politických témat a podlézání globálnímu konkurentovi vybralo svou daň.

Nedávno skončené finále NBA mezi Miami Heat a Lakers bylo podle společnosti Nielsen tím nejméně sledovaným vůbec. Šesté finále série si v USA pustilo „rekordních“ 5,6 milionu diváků. Loňský poslední zápas série mezi Torontem a Golden State Warriors pak pro porovnání sledovalo 18,34 milionu diváků. A poslední zápas Michaela Jordana v dresu Chicaga při finálové sérii 1998 proti Utahu z dnešního pohledu astronomických 36,9 milionu fanoušků. Mimochodem, propad basketbalových ratingů si samozřejmě užívá prezident Donald Trump.

Nejde však o škodolibost, ale o hlubší problém, který bude muset NBA dříve nebo později řešit a získat fanoušky v USA zpět na svou stranu, pokud nechce celý svůj byznys přestěhovat do Číny. V souvislosti s koronavirem totiž už teď budou všechny kluby napříč ligou hlásit obrovské ztráty a dodnes se neví, kdy vlastně začne příští sezona, pod jakým platovým stropem budou moci týmy operovat atd.

I přes svírající nejistotu ohledně budoucnosti celé ligy však karavana táhne dál a NBA se nebojí dál míchat dohromady politiku i basketbal. Lize to nejenže očividně škodí na domácí půdě, ale celý koncept je neudržitelný kvůli do očí bijícímu pokrytectví, které pak basketbalová liga předvádí vůči komunistické Číně. Nemůžete na jedné straně bojovat za práva Afroameričanů, proti systematickému rasismu nejen v řadách policie, ale v celé Americe, zatímco na druhé straně vám nevadí si špinit ruce obchody s režimem, který provozuje koncentrační tábory a páchá genocidu na vlastním obyvatelstvu.

Související témata:

Doporučované