Článek
Snad každý z nás má tak zvané „provinilé potěšení“, tedy v angličtině guilty pleasure. Zkrátka oblibuje něco, co je lehce pokleslé. Někdo třeba „béčkové“ horory, jiný reality show typu Prostřeno! nebo Svatba na první pohled. Já to mám u nikterak duchaplných romantických komedií hollywoodské provenience.
Nikdy by mě ovšem nenapadlo, že jedna z nich bude téměř předobrazem soupeření bruselských a českých úředníků o to, zda je, nebo není Andrej Babiš ve střetu zájmů. Konkrétně jde o přeslazeně růžovou Pravou blondýnu s Reese Witherspoonovou v hlavní roli.
Ta v roli právnického žabce z prváku na fakultě obhajuje podezřelou z vraždy a roztřeseným hlasem před soudem říká: „A platí zásada in dubio pro reo, což znamená, že pokud existují pochybnosti o vině obžalovaného, které nelze odstranit, má soud povinnost jej neodsoudit…“ A soudkyně s notně pozdviženým obočím praví: „Slečno, já vím, co znamená in dubio pro reo…“
Bezmála totožná situace se objevuje v nejnovějším obsáhlém dokumentu, který od Evropské komise obdrželo Česko. Na 250 stranách se bruselští úředníci vypořádávají s námitkami české strany proti závěrům finální auditní zprávy, která došla k prostému závěru: Andrej Babiš je ve střetu zájmů, ovládá nadále Agrofert, a Agrofert proto nesmí pobírat unijní dotace na inovační projekty.
Česká odpověď zpracovaná pod taktovkou Ministerstva pro místní rozvoj Kláry Dostálové se na desítkách stran snaží Komisi přesvědčit, že závěry auditorů jsou chybné. Například proto, že vykládají české právo nebo že chybně tvrdí, že svěřenské fondy, v nichž je Agrofert zaparkovaný, mohou být ovládanou či ovládající osobou. Podle českého výkladu totiž lze o střetu zájmů uvažovat pouze, pokud by šlo o obchodní společnost. Jen ta může být ovládanou osobou. A svěřenské fondy takovou definici údajně nesplňují.
Největší pozornost ovšem věnují právě právním zásadám o pochybnostech. Na stranách 61 až 62 první přílohy dopisu Evropské komise z konce října se snaží Brusel přesvědčit, že je vůči Andreji Babišovi nespravedlivý, protože používá interpretace zákonů, které hrají v jeho neprospěch. Přitom existují výklady pro něj přívětivější.
Konkrétně čeští „obhájci“ premiéra a jeho firmy z řad úřednictva připomínají zásadu in dubio pro reo, také in dubio pro libertate (princip, kdy je třeba přihlédnout k pochybnostem ve prospěch jednotlivce) a in dubio pro mitius (když je soud na pochybách, má být mírnější).
Neboli myšlenka je, že když si Komise vybírá z toho, zda stačí teoretická možnost zneužít postavení, nebo zda musí být i důkaz pro takové jednání, vybere si jen teoretickou možnost. Když zákon umožňuje vyložit, že svěřenské fondy nemohou být ovládanou nebo ovládající osobou v rámci pravidel o střetu zájmů, vybere si tu přísnější. Neboli že se do definice vejdou. Tím pak narušuje práva jednotlivce, v tomto případě Andreje Babiše, na rovnou ochranu před zákonem.
Odpověď bruselských úředníků pak působí podobně jako vytažené obočí soudkyně z filmu Pravá blondýna. „Ano, my chápeme princip pochybností a to, že s ohledem na ně má být voleno mírnější posuzování. Ale rozhodně ne ve chvíli, kdy jde o výkon státní moci a představitele státní moci,“ dal by se shrnout rozsáhlý argumentační aparát Komise.
„Norma řešící střet zájmů má za cíl vyrovnat podmínky v podnikatelském prostředí a zajistit, že lidé ovládající (firmy), kteří jsou zároveň v rozhodujících exekutivních funkcích státní správy, nemohou svého postavení zneužít. V tomto směru nemůžeme individuální práva pana Babiše srovnávat s právy ostatních podnikatelů právě proto, že zastává post premiéra. Proto je nutné normy vykládat co možná nejpřísněji,“ píše se na straně 76 první přílohy dopisu.
Podobných vět, které říkají zřejmé „premiér na tom není stejně jako ostatní“, je dokument plný.
„Ve střetu principů, kdy má být chráněn privátní zájem dostat veřejnou podporu, a proti tomu má být chráněn veřejný zájem, aby byly veřejné prostředky vynaloženy dle pravidel, musí převážit ten druhý.“
Nebo jak vykládají bruselští auditoři, Andrej Babiš dostal úředníky do klinče. Vědí totiž, kdo stojí za byznysem Agrofertu, a tudíž na ně může působit „psychologický efekt, že chtějí vyhovět svému hierarchicky nadřízenému“ při rozhodování o projektech spolufinancovaných Evropskou unií.
Shrnout by se to dalo oblíbeným anglickým úslovím prezidenta Miloše Zemana. Brusel prostě píše: Když to vypadá jako kachna, chodí to jako kachna a zní to jako kachna, pak je to kachna. Jen si za kachnu dosaďte „střet zájmů“. Případně podobně jako chlapec v pohádce Císařovy nové šaty volá, byť to vidí všichni, jen se tváří, že ne: Císař je nahý!
Pravou blondýnku pak ve filmu spasí dokonalá znalost zkrášlovacích procedur, díky níž odhalí, že klíčová svědkyně lže. Tady podobnost premiérova příběhu s filmem končí. Andrej Babiš těžko může čekat, že dojde k takovémuto zázračnému zvratu. Naopak, jak upozorňuje nový dopis z Bruselu, brzy bude dokončen i audit zemědělské části dotací pro Agrofert. A ten může mít ještě bolestivější dopady.
