Článek
„Nám tady do tý naší zemičky nikdo nebude mluvit. Ani ty velký, ani nikdo ze zahraniční. Bojujeme za naše zájmy, to je to hlavní, co děláme všude na světě, budu v tom pokračovat.“
Premiér Andrej Babiš se ve svém pravidelném videohlášení – tentokrát natočeném v golfovém klubu, kde měl s ministry hnutí ANO o víkendu teambuilding – po orbánovsku navezl do EU.
Naštvala ho obsáhlá rezoluce europarlamentu kritizující Babišův střet zájmů, která kromě toho obsahuje výzvu Evropské komisi, aby zastropovala zemědělské platby největším oligarchům.
Babišova reakce se části voličů musí zamlouvat – konečně to někdo pořádně nandal Bruselu, odkud jde všechno zlo a který nás nebude mistrovat!
Jak ve skutečnosti premiér bojuje za „české zájmy“ v Unii, nejlépe ukazuje vznik plánu hospodářské obnovy po koronavirové krizi. Jde o bezprecedentní injekci ve výši 750 miliard eur, kterými chce Brusel rozhýbat ekonomiky.
Babiš říká, že se mu to nelíbí. Když se podoba záchranného plánu rodila na společných videokonferencích ministrů financí členských zemí, chyběla tam Alena Schillerová kvůli nejisté angličtině. Česko se tedy neozvalo, že s navrhovaným rozdělením peněz nesouhlasí.
Teď se nám nelíbí. Ano, vnímáno čistě sobecky je pro Česko nevýhodný. Společné unijní peníze mají nejvíc pomoci Itálii a Španělsku, epidemií nejrazantněji zasaženým zemím. Zadlužené jižní státy měly velké problémy už před nemocí covid-19 a kdoví, jestli by jim někdo teď na rozjezd půjčil.
Babiš zdánlivě logicky namítá – proč my, spořivá země, která v minulosti dobře hospodařila, teď skoro nic ze záchranného balíku nedostaneme a ještě máme ručit za úvěr za nezodpovědné země?!
Odpověď zní, že i pro českou ekonomiku závislou na exportu je životně důležité, aby se tak důležitá odbytiště, jako je italský a španělský trh, úplně nezhroutila.
Český premiér by se i tak mohl ozvat a bouchnout v Bruselu do stolu: Tak jo, rozumím, ale proč potom Slovensko – podobně jako my poměrně málo zasažené epidemií – má dostat daleko víc peněz?!
A tady se vracíme na začátek, k parlamentní rezoluci o střetu zájmů, která mimo jiné hodně oslabila Babišovu vyjednávací pozici při jednání o záchranném balíku a vlastně i celém příštím rozpočtu. Jakmile něco řekne, uslyší námitku: A teď, pane Babiši, prosím pěkně, bojujete o peníze pro své firmy, nebo pro vaši zemi?
A pak je tu ještě jedna důležitá věc, za niž by stálo bojovat. Těch 750 miliard eur na záchranný balík se také musí někde vzít. Kromě toho, že nejspíše půjde o obří půjčku, za kterou budou ručit jednotlivé unijní země, obsahuje návrh i variantu na vznik nějaké nové společné evropské daně.
To je věc, kterou doposud všichni zatvrzele odmítali. Poslanci sněmovního výboru pro evropské záležitosti se minulý týden na schůzi opakovaně ptali premiéra Babiše, jestli o tom ví a jestli s tím souhlasí, ale odpovědi se nedočkali.
Proč také. Vlastně je příznačné, že premiér bojuje jen za výdajovou stránku rozpočtu: Prostě nám pošlete peníze, a za co my je utratíme, do toho už nám nekecejte! A běda, jestli sem pak budete posílat nějaké kontroly!
