Komentář: Babiš popřál příteli. Ať se jednání s extremisty vydaří!

„Gratuluji Benjaminu Netanjahuovi k vítězství Likudu v parlamentních volbách a přeji mu hodně síly v koaličních jednáních. Izrael je strategický partner České republiky a já se těším na další spolupráci mezi našimi zeměmi.“

Tuto zdravici napsal na Twitter český premiér Andrej Babiš už 24. března, tedy den po izraelských volbách. Byl tak jedním z prvních gratulantů vítězi voleb. Už tehdy bylo sice jasné, že Likud získá nejvíc mandátů, zda ale Netanjahu sestaví opět vládu, jisté ani zdaleka nebylo. A právě zisk celého Netanjahuova nábožensko-nacionalistického bloku je v izraelském volebním systému klíčový.

Po sečtení všech hlasů se zdá, že vládu nesestaví, a to už počtvrté v řadě během pouhých dvou let. Většina analytiků mluví v souvislosti s volbami o referendu o Netanjahuově osudu. Vzhledem k tomu, že nejdéle vládnoucí izraelský premiér ani tentokrát zřejmě nedokáže získat většinu v Knesetu, je více než zřejmé, že většina voličů už politika souzeného hned ve třech korupčních kauzách prostě odmítá.

Netanjahu je pro své politické přežití ochoten udělat cokoliv – včetně zničení jediné demokracie na Blízkém východě, jak rádi Izraelci připomínají. Kvůli zachování premiérského postu se letos spojil dokonce s kahanisty, tedy extremisty, kterých se donedávna mainstreamoví politici štítili. Kahanisté oslavují teroristy, volají po vyhnání Arabů a příslušníky LGBT komunity označují za zvěř.

Pro Netanjahua ale právě tito extremisté skýtali poslední naději na sestavení většinové vlády. Jejich úspěch umožnil právě on a izraelská média píší o dohodě, podle níž by v případě sestavení pravicové vlády mělo kahanistům připadnout jedno ministerské křeslo.

Jak by se pak zachovalo mezinárodní společenství? Docela reálná je varianta obdobného bojkotu, kterému čelila rakouská vláda v době, kdy do ní vstoupili populističtí Svobodní.

Vraťme se ale k Babišovi. Z jeho předčasné gratulace i dalších projevů přátelství vůči Netanjahuovi je dost jasné, komu přál ve volbách. Politikovi, k němuž má skutečně blízko. Oba premiéři si jistě rádi popovídají o honu na čarodějnice a kampani, která se proti nim vede. I o spolupráci s extremisty, ať už jde o kahanisty v Izraeli, nebo o SPD, na jejíž aktivity ohrožující demokracii upozorňuje ve svých zprávách Bezpečnostní informační služba.

Strategické partnerství s Izraelem mající hluboké kořeny v minulosti je jistě užitečná věc, neměla by se ale plést s podporou politika, jenž tamní demokracii dlouhodobě škodí. Možná ne cíleně, ale zkrátka proto, aby nemusel do vězení. Nepřipomíná vám to něco?