Článek
Ačkoli je to lákavé, nemá valného smyslu spekulovat, nakolik a jak se čerstvá kauza Pandora Papers a její česká odnož s Andrejem Babišem v hlavní roli propíše do volebního výsledku. Zaprvé bychom se stejně netrefili. A zadruhé stovky novinářů z celého světa se nevrtaly dlouhé měsíce v milionech dokumentů kvůli tomu, aby ovlivnily volby v Česku. A to platí navzdory premiérovým přehnaně sebevědomým tvrzením, že celosvětový skandál vznikl právě kvůli jeho účasti v českých volbách.
Aby nedošlo k mýlce – Babišův „zámeček“, který je vlastně dům, „jen se to jmenuje château“, jak říká premiér, se stane dílčí součástí kampaně. Tak jako cokoli, co se v horkých předvolebních dnech přihodí. Ale – na rozdíl například od kauzy lithium před čtyřmi lety – mají Pandora Papers široký mezinárodní dopad a nevyšumí ze světové scény dva dny po českých volbách.
Právě přesah využívání offshoreových struktur světovými politiky a podnikateli – včetně Babiše – za termín českých voleb je skutečně znepokojivý.
Je pravděpodobné, že Andrej Babiš bude premiérem ještě docela dlouho po volbách. Pražský hrad mu slibuje přinejmenším měsíce, volební úspěch by mohl zaručit roky. Babiš proto bude Česko zastupovat ještě na mnoha mezinárodních fórech. Nyní tam ovšem pojede s další koulí na noze. Jako by nestačilo, že na evropské scéně vystupuje v roli člověka, jehož střet zájmů ohrožuje čerpání evropských fondů v jeho vlastní zemi. Teď si navíc ponese mezinárodní cejch člověka, který prohnal 400 milionů přes několik skořápkových firem v daňových rájích, aby si pořídil lukrativní kus francouzské Riviéry.
Mezi dosud zveřejněnými transakcemi různých světových politiků je Babišův realitní nákup spíše menší epizodou. Odhalení mezinárodní sítě novinářů působí vrásky i pohoršení v mnoha zemích světa. Babiš je ale dosud jediným „odhaleným“ aktivním lídrem západní země. Ukrajinský, ruský a keňský prezident či jordánský král jsou zajímavá společnost, ale pro Česko je důležité, že na evropských fórech mezi sobě rovnými Babiš těžko najde pochopení pro své stížnosti na šťouravé novináře.
Problém navíc není jen v samotném utajeném nákupu nemovitostí, ale hlavně a především v nejasném původu peněz, které offshorovou strukturou protekly. Babiš agresivně mává čtyři roky starými zprávami o svých příjmech, jimž říká audity, dušuje se, že šlo o zdaněné peníze, ale zevrubné a pochopitelné vysvětlení celé transakce neposkytuje. Pokud se jej začnou domáhat nejen novináři, ale třeba i francouzské či americké úřady, agresivní vystupování opravdu nebude stačit.
Pro vyjednávací pozice Česka na evropské úrovni je to po Babišově vleklém trestním stíhání v Česku a nevyřešeném střetu zájmů na evropské úrovni další těžká rána. Nemluvě o tom, že pokud Babiš ve volbách obhájí své premiérství, stane se ve druhé půli roku 2022 lídrem země předsedající Radě EU. Pokud by chtěl například české předsednictví věnovat boji proti daňovým rájům, což bylo dlouho jeho velké téma, působilo by to dost hloupě.
Nicméně je také možné, že kauza Pandora Papers zásadně ztíží vyjednávací pozici Andreje Babiše bezprostředně už v tuzemských povolebních jednáních. Symbolická rovina netransparentního nákupu francouzského „zámečku“ za stovky milionů může od Babišovy osoby odpudit i strany, které se jinak k vládě s hnutím ANO nestaví odmítavě, například komunisty. Pandora Papers proto mohou znovu dostat více do popředí scénář, v němž se povolebních jednání bude účastnit hnutí ANO, ale s jiným premiérským kandidátem, než je Andrej Babiš.
