Článek
Právě na Hrčavu nás loni na podzim pozvala jedna z místních obyvatelek s naléhavým vzkazem: „Ukradli nám obec! Starosta si tu dělá, co chce. Teď nás ještě připraví o vodu.“
Vydali jsme se tedy s kamerou do Těšínských Beskyd, na někdejší pašeráckou stezku na hranicích tří států, a nestačili se divit. Doslova na jedné návsi se před námi otevřelo celé Česko.
Podívejte se na 1. díl série Ve stínu Malé Prahy.Video: Braňo Pažitka, Seznam Zprávy
Od začátku: Podnikatelé odjinud v posledních letech v tomto kraji ovcí a koz – a hlavně příslibu rozvoje turistického ruchu – nakupovali lukrativní pozemky a nemovitosti.
Mezitím Hrčavě vládnul už druhé volební období starosta, který svými aktivitami a rozvojem obce začal starousedlíky mírně řečeno štvát. Oni, po léta zvyklí na svůj klid a samotu, najednou začali pozorovat rozvoj regionu, který s sebou nesl nájezdy turistů na Trojmezí. A začali na starostu útočit.
„Zaznívala z velké části neoprávněná kritika za nové projekty. Tak jsem si říkal: Když nás kritizujete, tak převezměte opratě a dělejte to líp. Počítal jsem, že to převezmou naši největší kritici,“ říká bývalý starosta Peter Staňo, politickým příběhem ne nepodobný expředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi.
Staňo se ale přepočítal: jeho kritici zůstali jen hospodskými remcaly, do voleb se nikdo nepřihlásil. Ale voličům se tu nabídl „podnikatel odjinud“, vlastním jménem Marek Sikora, nástupem k moci připomínající Andreje Babiše.
Kandidátku sestavil z větší části ze svých zaměstnanců, doplnil ji několika místními, domluvil se s regionálním hnutím ANO („Dali nám kuchařku, jak postupovat,“ říká starosta), uspořádal pro místní seniory pár posezení s chlebíčky a kávou – a hurá do komunálních voleb.
Aby mohli kandidovat, museli se vypořádat s jednou zákonnou povinností. Jelikož jsou „odjinud“ a v komunálních volbách může kandidovat jen místní obyvatel, nahlásili si adresy do různých nemovitostí, které tu starosta a jeho otec v posledních letech nakoupili (včetně rozpadlého domu uprostřed lesa). Jasně účelovým krokem tedy „splnili“ podmínku a rozjeli kampaň „ANO pro Hrčavu“.
Vsadili v ní na kritiku bývalého starosty (něco na způsob „Kalousek krade“), slíbili, že na něj podají trestní oznámení za nehospodárné řízení obce (dodnes nepodali, protože krajský audit jejich podezření nepotvrdil) a sklidili stoprocentní volební výsledek.
Jelikož byla jejich kandidátka na Hrčavě jediná, o výsledku bylo rozhodnuto ještě dřív, než se otevřela volební místnost. Do ní mimochodem přišla jen třetina voličů. Dvě třetiny zůstaly doma, stejně by nic nezmohly.
Záběr z natáčení Ve stínu Malé Prahy.
Starosta-podnikatel se po zvolení ani dlouho nerozhlížel. Bylo jen pár týdnů po jeho nástupu a poradcem obce pro čerpání dotací se stal jeho kolega z firmy. Pár měsíců nato obec vypsala výběrové řízení na všemožné služby, vítězem se stala starostova firma. Vzápětí starostovo zastupitelstvo jednomyslně schválilo výstavbu obecní cesty k jeho budoucí mlékárně. Hned nato přidali i připojení k místnímu vodovodu…
Někteří obyvatelé Hrčavy začali propadat zoufalství. Došlo jim, že svou pasivitou otevřeli cestu k moci člověku, který rozvíjí svůj byznys (na tom není nic špatného) a neváhá k tomu využít své momentální politické moci (střet těchto zájmů už problémem bývá).
Na Hrčavě jsme natáčeli v průběhu tří měsíců. Dnes vám nabízíme první díl ze série Ve stínu Malé Prahy o relativně snadném získání moci nad obcí. V dalších třech dnech se v příběhu prolne politika se starostovým podnikáním a následně se odkryje využívání státních dotací pro soukromý byznys.
Věřím, že i vás překvapí, jak do „stínu Malé Prahy“ prosákly případy důvěrně známé z Prahy velké.
