Článek
Muselo by se v příštích šesti týdnech stát něco mimořádně příznivého pro slovenskou demokracii, aby parlamentní volby 29. února vyhrál někdo jiný než fašistická strana Mariana Kotleby.
Takovou interpretaci nabízí lednový průzkum nejserióznější slovenské agentury Focus: podle něj má Kotlebova Lidová strana Naše Slovensko podporu 13,6 procenta voličů (před ní je pouze padající Směr s 18,7 %, za ní opoziční strany, nejlepší s 10,5 %). Přitom ve stejném období před volbami v březnu 2016 měla LSNS jen 2 procenta, zato výsledek byl – 8 procent! Bude-li vývoj voličských nálad podobný tomu před čtyřmi roky – a tentokrát hraje Kotlebovi do karet snad úplně všechno – mohou dostat fašisté 16 až 18 procent. Nebo i víc.
A může to stačit na první místo. Směr expremiéra Roberta Fica dlouhodobě klesá – lednové preference jsou nejhorší od voleb 2016 – a čekají ho kruté předvolební týdny. Žádná z opozičních stran vyjma kotlebovců se od loňského podzimu nedostala nad 12 procent.
Horší než ODS v roce 2013
Ani ne před rokem vyhrála prezidentské volby Zuzana Čaputová s programem slušnosti, férovosti, tolerance a rovnosti před zákonem.
Teď má nakročeno k volebnímu vítězství fašistická strana, která oslavuje válečný Slovenský stát, mnoho jejích členů obdivuje Hitlera a jsou otevřenými rasisty. Generální prokuratura navrhla v roce 2017 partaj rozpustit kvůli „jejím extremistickým politickým postojům, fašistickým tendencím a programu a činnosti strany směřující k porušování ústavy, zákonů a k odstranění současného demokratického systému“. Tehdy to kotlebovci ještě ustáli, ale loni na podzim už jejich poslance Milana Mazurka odsoudil Nejvyšší soud za úmyslný trestný čin hanobení rasy, národa a přesvědčení k pokutě 15 tisíc eur (tím automaticky ztratil mandát poslance Národní rady). Mazurek je teď hlavní atrakcí předvolebních mítinků, na selfie s ním se stojí fronty.
Co se to děje u sousedů nám nejbližších?
Běží tam předvolební kampaň, jakou dosud nezažilo Slovensko, Česko a snad žádná evropská země. Ve městech i kolem silnic sice visí stovky billboardů, na webech a sociálních sítích běží povedené i hloupé spoty, pořádají se mítinky, kde se může každou chvíli strhnout rvačka mezi fašisty a jejich odpůrci, ale to podstatné se děje jinde: v médiích a tento týden poprvé i u soudu, který začal posuzovat vinu lidí obžalovaných z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové.
To, co se slovenská veřejnost už několik měsíců dozvídá z vyšetřování a nyní v přímém přenosu od soudu, je především drtivá obžaloba strany Směr – sociální demokracie trojnásobného premiéra Roberta Fica. Tato vládní garnitura za dvanáct let u moci vybudovala klientelistický, korupční, až zločinecký systém, jehož obětí se stali nejen Ján Kuciak a Monika Kušnírová, ale vlastně celé Slovensko.
Soud jednal tento týden tři dny, ještě na leden má naplánovaných dalších šest. Osm dní před volbami si Slovensko připomene, že od vraždy uplynuly už dva roky. Jestli přes tohle všechno Směr zaznamená volební výsledek kolem 15 procent, vejde do dějin politiky jako výjimečná strana, která přežila neodvratnou smrt. Ve srovnání s tím byl třeba skandál Petra Nečase s Janou Nagyovou v roce 2013 jen drobnou patálií. A ODS pak přitom ve volbách dostala jen 7,7 procenta.
Proč volí Kotlebu?
Ke Kotlebovi se přiklánějí právě bývalí podporovatelé vládního Směru a koaliční Slovenské národní strany a také nevoliči z roku 2016. Jsou znechucení, naštvaní a chtějí rozbít stávající systém korupce a chaosu.
Jaký je rozdíl mezi Marianem Kotlebou, jehož lidé si občas někde zahajlují, a ministrem za Směr a generálním prokurátorem, kteří si na zveřejněné nahrávce domlouvají, jak zametou pod koberec stamilionový podvod? Pro unavené voliče nakonec vlastně žádný.
Kotleba jim nabízí jednoduchá řešení a pořádek. A nezahálí, nečeká, že mu spadne skvělý výsledek do klína. Jak napsal lídr koalice Progresivní Slovensko/Spolu Michal Truban: „Lidé nám píšou i říkají osobně: Dělejte něco! Kotlebovci jsou všude, jezdí po vesnicích, roznášejí letáky. Peněz na to mají dost od státu…“
Jak absurdně vypadá představa, že po volbách Zuzana Čaputová pověřuje sestavením vlády Mariana Kotlebu! Ale stát se to může – prezidentka už řekla, že vítěze voleb neobejde. Ne snad, že by mohli fašisté nakonec sedět ve slovenské vládě nebo mít dokonce premiéra. Ale jejich velký úspěch dál zužuje ostatním manévrovací prostor, v němž by mohli sestavit jakýkoliv slušný kabinet.
Kdyby byla opozice schopná se včas spojit do volebního bloku, dnešní strach části společnosti z neonacistů by jí pomohl. Nestalo se.
Už citovaný opoziční lídr Truban to nevzdává: „Musíme jít a kotlebovce přečíslit, vždyť společně nás je víc. Musíme to ukázat v každém městě, v každé vesnici. Slovensko jim nepřenecháme!“ To je dobrá taktika, byť poněkud opožděná. Tento týden v Košicích bylo na hlavním náměstí antifašistů mnohem víc než fašistů, aplaus sklidili mladí Romové, kteří se k protikotlebovské demonstraci připojili. I tak musí mít člověk hodně fantazie, aby viděl pro Slovensko nějakou předvolební naději.
Co takový vývoj znamená pro Česko? Počítejme s tím, že případné volební vítězství fašistů na Slovensku poškodí pověst celého regionu, tedy i tu naši. A vezměme si ponaučení – aby právě takhle jednou nevypadal úklid po vládách Andreje Babiše.
