Článek
Podle zpráv médií dodal Smolenkov americkým tajným službám informace o tom, že tajnou operaci na ovlivnění amerických voleb neřídil nikdo jiný než osobně prezident Vladimir Putin. Z Ruska byl Smolenkov v roce 2017 vyvezen (poté co v roce 2016 odjezd odmítl) kvůli přehnané výřečnosti amerického prezidenta; tajné služby se obávaly, že by mohl na jejich agenta ukázat. Informaci, kterou poprvé přinesla tento týden stanice CNN, popřela nejprve CIA a následně také prezident Donald Trump. Takže co si o tom všem myslet?
Zajímavé je sledovat odpověď Moskvy. Naprosto logicky bylo první reakcí prosté odmítnutí komentovat danou situaci s tím, že prostě není příliš co komentovat. Teprve po odhalení identity údajného agenta se ruští představitelé rozhodli o situaci promluvit. Mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov přiznal, že Smolenkov pracoval v Kremlu, a to v letech 2016–17. Rusko už po jeho zmizení (včetně rodiny) v Černé Hoře iniciovalo pátrání, které ovšem nikam nevedlo. To teď obnovilo a snaží se prostřednictvím Interpolu zjistit, kde se Smolenkov nachází. Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová to vysvětlila prostě: ruští občané zmizeli v zahraničí bez jakýchkoli zpráv a je povinností státu přinejmenším znát jejich osud.
Samozřejmě, vyrojila se spousta úvah o tom, kdo vlastně Smolenkov byl, jakou roli zastával a jaké informace mohl vynášet. Stoprocentní informaci nám v tomto směru nedá nikdo. Buď jde o informace pochybné, neověřené či neověřitelné. Ostatně od toho se tajným službám říká tajné.
Ruští představitelé, jak je to ovšem v podobných případech naprosto typické, se snaží snižovat Smolenkovovu roli v aparátu, stejně jako i období, po které se v úřadě vlastně nacházel. Podle nich tak šlo o nevýznamného úředníka bez přístupu k Putinovi, který byl navíc už dávno odvolán. Podobně by asi mluvili představitelé jakéhokoli státu na světě. Nic to nemění na tom, že případ i samotné tvrzení o nejcennějším agentovi vzbuzují pochyby, hlavně o tom, jak cenným agentem vlastně byl. Ohlasy sahají od toho, že USA mají v Rusku ještě cennější zdroje, které takto chrání, až po dohady, že se ve skutečnosti jedná o snahu tajných služeb, popřípadě CNN poškodit Trumpa a zkusit vytvořit skandál, který by jej stál možnost znovuzvolení.
Oleg Smolenkov byl podle všeho úředníkem prezidentské administrace, který měl na starosti vnější politiku Kremlu a byl blízkým spolupracovníkem Jurije Ušakova, poradce prezidenta pro zahraničněpolitické otázky. To je samozřejmě oficiální funkce, pod kterou si lze představit cokoli. Na jeho reálnou roli ukazuje to, že měl funkci odpovídající generálské hodnosti v armádě. Nešlo tedy o bezvýznamnou figuru.
Navíc v posledních letech své služby sloužil Ušakovovi jako zmocněnec pro zvláštní úkoly. Nicméně vznikají pochybnosti, že Smolenkov mohl mít informace, které by nějakým zásadním způsobem odhalovaly zákulisí právě ruského vlivu na americké volby a že mohl poskytnout jména a hodnosti lidí, kteří do něj byli zapleteni. Právě ta totiž obsahovala takzvaná Muellerova zpráva, která byla nezvykle detailní a dávala tušit, že jejími zdroji nejsou jen zprávy z ruských novin.
Podle deníku The Washington Post Oleg a Antonina Smolenkovi – údajný agent a jeho žena – koupili ve městě Stafford ve státě Virginie dům v ceně jednoho milionu dolarů. Když se pak snažili reportéři NBC zazvonit na dveře, vystoupili z auta dva muži a začali se vyptávat na důvod jejich návštěvy. Takový příběh logicky vzbuzuje pochyby už jen z toho důvodu, že není jasné, proč na jednu stranu byl takto cenný agent vyvezen z Ruska, ale zároveň dál vystupuje pod vlastním jménem.
Na druhou stranu taková praxe by, alespoň podle serveru Business Insider, nebyla až zase tak neobvyklá. Navíc i případ odhalených ruských špionů v USA (mezi ně patřila i mediální hvězdička Anna Chapmanová), kteří se veřejně připojovali do internetových skupin určených pro absolventy jejich střední školy v Rusku i přesto, že mezitím získali novou identitu, ukazuje na to, že ne všichni dbají stoprocentně na zásady utajení.
Smolenkovův případ je v některých komentářích srovnávaný se Sergejem Skripalem, bývalým agentem ruské tajné služby, který následně vyzrazoval informace na Západ a byl podle všeho otráven příslušníky GRU v Salisbury. Nicméně je tu zásadní rozdíl: Skripal byl odhalen, odsouzen a následně vyměněn, zatímco Smolenkov byl odhalen až nyní, tedy ve chvíli, kdy už není činný. Srovnání tak příliš nefunguje, i když se ruské úřady nejspíš a pochopitelně snaží získat Smolenkova do svých rukou. Nebude muset nutně jít o převezení do Ruska, ale postačí jeho eliminace jako zdroje.
Celé je to pro Kreml nepříjemné i z hlediska prestiže. Ruští představitelé se primárně zaměřují na bezpečnost země, hledají západní vliv, respektive západní agenty, prakticky v každém projevu nespokojenosti (naposledy šéf „liberálních demokratů“ Vladimir Žirinovskij obvinil Alexeje Navalného a jeho spolupracovnici Ljubov Sobolovou z práce pro zahraniční rozvědku). A do toho se objeví zpráva, že v samotném Kremlu působil agent CIA, který mohl vynášet, a podle všeho také vynášel, důležité informace.
Z hlediska USA a jejich prezidenta není škoda vůbec jistá. Přeci jen voliči Donalda Trumpa jsou na jeho prostořekost už zvyklí, navíc lze velmi jednoduše dané obvinění svést právě na snahu tajných služeb či liberálních novinářů Trumpa pomluvit. Problémem tak prostě je, že reálný příběh se pravděpodobně nedozvíme, a tak zůstane u dohadů.
Autor je politolog, působí na Institutu mezinárodních studií FSV UK v Praze
