Článek
Andrej Babiš, ve vládě jako vicepremiér s půlroční přestávkou od ledna 2014, premiér od prosince 2017, v dubnu 2020 pravil: „Zdědili jsme strategii, že tam (ve Správě státních hmotných rezerv, pozn. red.) bylo 10.000 roušek.“ Představte si to, zdědili! Ale makají na tom, hlavně od začátku února 2020, kdy ministr Adam Vojtěch naposledy veřejně sdělil, že situace je nadmíru výtečná.
Když na to přijde, Andrej Babiš se ohlíží zpět často a rád. V neděli 3. května v rozhovoru pro CNN Prima News vzpomněl: „Budeme hlavně podporovat stavebnictví, které bohužel v minulosti za jiných vlád utrpělo a odešlo strašně moc zaměstnanců, protože nebyly projekty, nestavěly se dálnice.“
Správně. Zpětné zrcátko Babiš používá, když jde o činnost jeho předchůdců. Vzhledem k faktoru času to musí být pořádné zrcadlo, nebo rovnou Hubbleův teleskop.
Protože ta neblahá minulost za „jiných vlád“, se kterou by Babiš-politik neměl nic společného, se nachází opravdu daleko.
Momentálně je Andrej Babiš členem vlády, a to v pozici prvního nebo druhého člena, 2091 dní. To už je víc, než kolik strávil v křesle českého premiéra v 90. letech Václav Klaus.
V Babišově kabinetu zasedá i nenápadný veterán polistopadové politiky, ministr životního prostředí Richard Brabec. S výkonem 2287 dní nepřetržitého pobytu v čele ministerstva České republiky je v této kategorii na druhém místě. Déle byl bez přestávky ve funkci jen ministr kultury Pavel Dostál, člen vlád Miloše Zemana a Vladimíra Špidly, který zemřel v roce 2005. (Nejvíc dní celkem strávil ve vládách Bohuslav Sobotka: v letech 2002 až 2006 v té Špidlově, další skoro čtyři roky v té vlastní s Babišem „po boku“.)
Richard Brabec možná líp než Andrej Babiš, který vystřídal dvě křesla a měl půl roku pauzu, ztělesňuje polozapomenutou informaci, jak dlouho je ANO (rovná se Babiš) u moci. Dlouho.
Tak dlouho, že vymlouvat se na domnělé nebo skutečné chyby minulých vlád je troufalé. Pokud nad takovým sdělením přemýšlíte déle než vteřinu.
Kvalitně se to dá demonstrovat právě na stavebnictví, kde „za minulých vlád nebyly projekty, nestavěly se dálnice“. Ministerstvo dopravy má sedmým rokem v politické správě ANO. Kdybyste to zkusili na Ministerstvu pro místní rozvoj nebo na financích, najdete tam úplně stejné vizitky.
Andrej Babiš se jindy tváří jako superman, který problémy zmákne lusknutím prstu, protože „ví, jak na to“. Když zároveň po všech těch letech poukazuje, co všechno neblahého zdědil po jiných, vlastně to jako by nemá logiku.
Ale to je klam. Logické to naopak je naprosto – když se po lusknutí ne a ne dostavit slíbený účinek, je pořád dokola nutné připomínat, proč kouzlo nefunguje a že za to mohou, řeklo by se za komunistů, „objektivní faktory“ nebo „vnější síly“. Rozhodně, to ať si všichni zapamatují, ne sám kouzelník!
Nemám to badatelsky ověřené, ale skoro bych pochyboval, že Klaus v roce 1996, a dokonce Roosevelt v roce 1936 a Adenauer v roce 1952 poukazovali na to, co „zdědili“ po KSČ, krachu na burze a válce tak často, jako teď Babiš připomíná, co musí napravovat po minulých vládách.
No jo – jenže oni na rozdíl od něj nevěděli, jak na to.
