Článek
Evropských států, které omezují očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca, přibývá a některé z nich už začínají spoléhat na jiné vakcíny. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ve středu potvrdila, že výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem této očkovací látky. Šéfka AstraZenecy Emer Cookeová nicméně zdůraznila, že látka britsko-švédské společnosti je velmi efektivní a její přínos v boji proti nemoci covid-19 stále převyšuje možná rizika.
„Možným vysvětlením těchto vzácných vedlejších účinků je imunitní reakce na očkování,“ prohlásila ve středu Cookeová. Doplnila, že riziko úmrtí spojené s krevními sraženinami je stále mnohonásobně nižší než riziko úmrtí na covid-19, proti němuž vakcína velmi účinně chrání. To, že možná spojitost mezi krevními sraženinami a vakcínou AstraZeneca existuje, potvrdila i Světová zdravotnická organizace.
Podání britsko-švédské vakcíny se omezuje především u mladších lidí. K pozastavení očkování osob mladších šedesáti let už přistoupilo například Německo, Španělsko, Estonsko nebo Itálie. Dánsko a Norsko očkování touto vakcínou pozastavily pro všechny věkové skupiny. Velká Británie pak touto látkou nebude očkovat lidi mladší třiceti let. Místní ministr zdravotnictví Matt Hancock ale tuto skupinu obyvatel ujistil, že země má dostatek vakcín i přes vynechání AstraZenecy.
Podle Hancocka je britská vláda vůči svým občanům „naprosto transparentní“ ohledně vedlejších účinků vakcíny, a to i přesto, že jsou „extrémně vzácné“, cituje ministra stanice Sky News. Ministr také dodal, že je „naprosto správné“, že vláda byla informována o rizicích očkování, na což reagovala změnami v očkovacím kalendáři. Na očkování proti covidu-19 podle Hancocka v Británii stále čeká přibližně 8,5 milionu lidí ve věku od 18 do 29 let, kteří si budou moci vybrat, jestli se nechají očkovat vakcínou od Pfizer-BioNTech, nebo od společnosti Moderna.
Hancock nicméně stále trvá na tom, že vakcína od společnosti AstraZeneca je bezpečná pro všechny věkové kategorie. „Za posledních 24 hodin jsme se dozvěděli, že kromě vakcíny funguje i bezpečnostní systém u očkování, protože regulační orgány zaznamenaly i tyto extrémně vzácné vedlejší účinky, které postihnou přibližně čtyři lidi z milionu, a učinily nezbytná opatření k zajištění toho, aby bylo očkování co nejbezpečnější, “ řekl Sky News Hancock.
Pozastavení očkování AstraZenecou u lidí pod třicet let pak podle ministra ani nijak výrazně neovlivní rychlost očkování v zemi. Hancock pak nadále trvá na tom, že Spojené království je na dobré cestě do konce července nabídnout očkování všem dospělým obyvatelům země.
Podle Lékové agentury Velké Británie (MHRA) bylo do 31. března ve Spojeném království zaznamenáno celkem 79 případů krevních sraženin doprovázených nízkým počtem krevních destiček, to vše u lidí, kterým byla podána první dávka vakcíny AstraZeneca. Z těchto 79 lidí (51 žen a 28 mužů mezi 18 až 79 lety věku) jich zemřelo 19, lékaři u nich ale stále neprokázali souvislost s podáním vakcíny. Tři z 19 obětí pak byli lidé mladší třiceti let. Riziko tvorby krevních sraženin je podle MHRA 1:250 000. Britská vláda nadále doporučuje lidem očkovaným první dávkou vakcíny, aby se dostavili i na podání druhé dávky.
Otázkou možného kombinování různých druhů vakcín už se zabývají úřady v Německu, které očkování lidí mladších šedesáti let vakcínou AstraZeneca pozastavilo minulý týden. Stálý výbor pro očkování na Institutu Roberta Kocha (STIKO) mezitím doporučil, aby lidem, kteří mají za sebou očkování první dávkou do AstraZenecy, byla podána jako druhá dávka vakcína od společností Pfizer-BioNTech nebo Moderna, informuje britský deník The Telegraph.
„Nikdo z imunologického hlediska neočekává, že podání druhé dávky od jiného výrobce by poskytovalo nějakou nevýhodu,“ cituje agentura Reuters členku Stálého výboru pro očkování Marianne Röbl-Mathieuovou. Pokud by se druhá dávka ukázala jako neúčinná, mohla by být účinná třetí dávka, dodala podle Reuters Röbl-Mathieuová. Její kolega Christian Bogdan pak uvedl, že dosud nejsou žádné důkazy, které by spojovaly ostatní vakcíny se vzácnými poruchami srážlivosti krve.
O této změně v očkovacím kalendáři jednala ve středu německá federální vláda, ke společné shodě ale nedošla a rozhodnutí kabinet odložil na příští týden. STIKO také uvedl, že sleduje nízký počet lidí, u kterých se po podání první dávky objevily krevní sraženiny a potvrdil své doporučení, aby vakcínou nebyly očkovány osoby mladší šedesáti let, a to i přes nesouhlas Evropské lékové agentury.
Kombinování vakcín od různých výrobců je už předmětem několika klinických studií. Například podle Shana Lua z Lékařské fakulty University of Massachusetts by kombinování vakcín mohlo vyvolat větší imunitní reakci, zvlášť pokud by šlo o vakcíny založené na různých bázích, píše server The Scientist.
Zatímco vakcíny od společností Pfizer-BioNTech nebo Moderna fungují na bázi mRNA, tedy obsahují molekulu označovanou jako messenger RNA (mRNA), čímž tělo přesvědčí, že je pod útokem koronaviru a imunitní systém začne tvořit protilátky a aktivovat T-buňky, vakcína například od společnosti AstraZeneca funguje na bázi vektorové vakcíny, která využívá neškodný virový nosič, konkrétně virus vyskytující se u šimpanzů, u kterých způsobuje běžné nachlazení. Na podobné bázi funguje také vakcína Sputnik V, kde je ale použitý virus vyskytující se u člověka.
Do nosiče výrobci vakcíny vloží genetickou informaci koronaviru, podle které naše buňky následně vytvoří již spike protein, tedy částici viru, která následně „probudí“ náš imunitní systém, který následně vytvoří obranu proti případnému budoucímu napadení koronavirem.
„Kombinací různých druhů vakcín můžete získat to nejlepší z obou,“ cituje The Scientist Wolfganga Leitnera z amerického Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci. „Zlepšení kvality vakcín není jen o úrovni účinnosti, lepší také znamená zlepšit rozsah imunitní odpovědi, řekl serveru Leitner. „Pokud kombinace vakcín vyvolá silnější reakce T-buněk, tento přístup by mohl mít výhodu u mutací koronaviru,“ myslí si vědec, ale dodává: „To všechno je stále hypotetické, protože to ještě nebylo testováno.“
Aktuálně probíhá podle The Scientist hned několik studií zabývajících se kombinací vakcín. Britská studie známá jako Com-Cov má srovnávat imunitní odpovědi u účastníků, kteří dostávají dvě dávky Pfizeru, dvě dávky AstraZenecy nebo jednu od každé. Rovněž má porovnávat rozdíl při rozestupu obou dávek od čtyř do dvanácti týdnů.
V prosinci pak moskevský Institut Nikolaje Gamaleji podle agentury TASS oznámil plány na zahájení kombinačních studií vakcíny Sputnik V s vakcínou AstraZeneca. Ruský institut má pak podle agentury Bloomberg vyjednávat o další kombinační studii s čínskou společností CanSino. Jednou z výzev těchto testů je podle odborníků určení toho, jaká vakcína by měla být primární a která pouze podpůrnou dávkou.
