Komárkovi couvají z vývoje léku na rakovinu. Hledá se investor s 250 miliony

Až donedávna to vypadalo jako nadějný příběh. Český biochemik Jiří Neužil přišel během pracovního pobytu v Austrálii na metodu, jak ničit rakovinné buňky. S chemikem Janem Štursou vyvinuli látku MitoTam, která při testech na myších likviduje nádor, zdravým buňkám přitom neubližuje.

Aby se Neužilův objev přetavil ve standardní lék, musí laboratorní výsledky MitoTamu ověřit testování na pacientech v nemocnicích. Australská Griffith University, na jejíž půdě se objev zrodil, neměla o financování klinických testů zájem, zato se našel investor v Česku. MitoTamu se chopil Karel Komárek starší, spoluzakladatel finanční skupiny KKCG a otec jejího dnešního majitele, multimiliardáře Karla Komárka juniora.

Firma Smart Brain Komárka staršího a synova skupina KKCG poskytly řádově desítky milionů korun na první fázi klinických zkoušek MitoTamu. V nich se zkoumala bezpečnost preparátu a upřesňovalo se dávkování. Zkoušky dopadly dobře, jde však jen o první krok v cestě nadějného preparátu na trh.

Teď je třeba rozjet druhou fázi testů. A sehnat na ni peníze.

„Aniž jsou zatím jasné detaily, odhad nákladů na druhou fázi klinických testů je okolo 250 milionů korun,“ říká profesor Jiří Neužil, který nyní řídí skupinu Molekulární terapie nádorů ve výzkumném ústavu Biocev ve Vestci u Prahy.

Před schválením nového léku by byla nutná ještě třetí fáze klinických zkoušek, během níž se přípravek podává stovkám pacientů z různých zemí. To už podle Neužila přijde řádově na miliardy.

Ukazuje se, že financovat vývoj nového léku na rakovinu je i pro přední českou miliardářskou rodinu velké sousto. Ještě loni na jaře Komárek starší v rozhovoru pro Seznam Zprávy plánoval, že se synem zaplatí i druhou fázi testování. Náklady ovšem tehdy odhadoval jen zhruba na sto milionů korun, méně než polovinu potřebné částky. Teď se Komárkovým do financování druhé fáze nechce.

„V této chvíli zvažujeme několik možností, jak v projektu dál pokračovat,“ shrnuje postoj Komárkových k MitoTamu jejich mluvčí Dana Dvořáková. Další detaily uvádět nechce.

Podle informací Seznam Zpráv je ale varianta, že by KKCG sama pokračovala ve financování čtvrtmiliardového projektu, mizivá. A firma Smart Brain Komárka seniora je na takový úkol příliš slabá. Jedinou reálnou šancí je, že se najde nový investor, který se s Komárkovými o financování vývoje nového léku podělí, případně ho celý převezme.

Jak Komárek otec loni v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisoval, není vyloučena ještě jedna varianta užití MitoTamu: látka podle laboratorních zkoušek může také zpomalovat stárnutí buněk. Není proto vyloučeno, že by se mohla na trh dostat v podobě potravinového doplňku, snižujícího negativní projevy stárnutí. Nároky na schvalovací proces a klinické testování by pak nebyly tak složité a drahé. I to jsou ale zatím spíš jen úvahy.

Profesor Neužil se každopádně nevzdává naděje, že testování MitoTamu jako onkologického léčiva bude pokračovat. „MitoTam se jeví jako neobyčejně nadějná látka, která úspěšně prošla první fází klinického testování v České republice, což je samo o sobě velký úspěch,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Teoreticky by další vývoj nového onkologického léku mohl zaplatit také český stát. A to i přesto, že klinické testování nových léků v západním světě pokrývají především soukromé peníze, protože jde o velmi rizikovou aktivitu. Jen výjimečně státy hradí první fáze klinických zkoušek pomocí různých grantů.

Podle Jiřího Neužila by ale do vývoje MitoTamu v Česku mohly veřejné peníze přijít: „15. září navštívil naše pracoviště ve Vestci u Prahy premiér. Zajímal se zejména o náš výzkum týkající se MitoTamu. Potěšil mě jeho názor, že by tato látka, která je vyvíjena v České republice, měla zůstat ‚v českých rukou‘. To je velice pozitivní přístup a dává naději, že by se mohla vláda do testování nové nadějné protirakovinné látky zapojit a pomoci jejímu potenciálnímu zavedení do praxe,“ líčí profesor Neužil.

Do výzkumu MitoTamu by se podle něj mohly zapojit například zdroje z EU určené na investice. Případně zdroje alokované na nádorový výzkum, které se podle jeho slov mají navyšovat. „Myslím, že by toto naši spoluobčané velice ocenili. A nám by se mohlo podařit něco opravdu úžasného: dokázat, že můžeme vyvinout novou protirakovinnou látku v podmínkách České republiky, což by byl nebývalý úspěch,“ uvedl.

Další vědecké kapacity ale této šanci příliš nevěří. „Pan premiér přislíbil financování v řádu miliard na schůzce v Biocevu,“ potvrzuje Zdeněk Havlas, někdejší šéf Ústavu organické chemie a biochemie, nyní místopředseda Akademie věd. (Havlas je někdejším spolupracovníkem Antonína Holého, který stál ve druhé půli 20. století u objevů látek, z nichž se stala globálně úspěšná antivirotika.)

Havlas ale přiznává, že je ke státem financované cestě MitoTamu na medicínský trh skeptický. „Nejde jen o testování,“ vysvětluje. „Musela by se založit i nová farmaceutická firma, která by léčivo vyráběla, distribuovala a zaškolovala lékaře. A to nejen v této zemi. Pan premiér mluvil o státních prostředcích a ty nebude jednoduché, možná i nemožné, vkládat do nové firmy. Lépe by bylo spojit se se soukromou sférou. Jde ovšem o rizikový kapitál, a to nemusí nikoho přilákat,“ říká Havlas.

Ani cestu Holého objevů od laboratorního výzkumu do praktické medicíny nefinancovali Češi, výzkum dotáhla do konce americká farmaceutická firma Gilead Sciences.

Pracoviště profesora Holého, tedy Ústav organické chemie a biochemie, ale z prodeje patentů a licencí k objevům jeho týmu získal jen v posledních dvaceti letech přes 15 miliard korun a je suverénně nejbohatším výzkumným ústavem v zemi. I takový může být efekt výzkumného projektu, prodaného v rané fázi, ale završeného nakonec úspěchem. Potíž je, že z nadějně se tvářících laboratorních výzkumů nových léků se na trh dostane jen nepatrný zlomek.

Výzkum onkologických léčiv v Česku nejdále posunula skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, jejíž firma Sotio má ve druhé a třetí fázi klinických zkoušek imunoterapeutický přípravek DCVAC. Testy běží už zhruba deset let, Kellnera stály miliardy korun a stále není jisté, že vývoj bude završen schválením nového léku.

Šéf Kellnerovy firmy Sotio Radek Špíšek nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy přirovnal onkologický výzkum k ruletě. „Když se povede, je to spojeno s vysokým zhodnocením. Když ne, všechny prostředky investované do výzkumu jsou pryč. Nedá se nic zachránit,“ řekl v rozhovoru.

Jiří Neužil se ale zatím nevzdává naděje, že investora pro pokračování svého výzkumu najde. Pokud se to povede, chce ve druhé fázi klinických testů dál prověřovat účinek MitoTamu především na nádorech ledvin, kde se jeví jako nejúčinnější.

Najde-li se potřebná čtvrt miliarda korun, měl by další výzkum MitoTamu pokračovat ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Jiří Neužil ale nevylučuje ani zapojení dalších onkologických pracovišť v zemi. „Česko má v rámci EU nejvyšší incidence (výskyt, pozn. red.) nádorů ledvin, takže i proto se realizace druhé fáze na území České republiky nabízí,“ popisuje.

Zatím Neužil počítá pro druhou fázi testů se skupinou zhruba stovky onkologických pacientů, zkoušky by podle něj trvaly kolem dvou let.

Naděje na pokračování projektu v české režii a za české peníze je v této chvíli malá, ale stále existuje. „Chce to finančně silného nadšence, který si najde stejně nadšený tým. Jde to, jak jsme viděli u firmy Gilead Sciences, která realizovala lék podle patentu profesora Holého. Šance na opakování této historie je malá, ale pravděpodobnost není úplně nulová. Třeba se najde nějaký ‚šílenec‘ a dotáhne to do konce. Moc bych si to přál,“ doufá spolupracovník profesora Holého, vědec Zdeněk Havlas.