Kolumbii svírají nepokoje, úřady hlásí dvě desítky mrtvých

Takzvaná reforma tributaria, tedy daňová reforma, počítala se zvýšením sazeb daně z přidané hodnoty a rozšířením základu pro výpočet daně z příjmů. Měla tak Kolumbii pomoci vyřešit vysoký schodek rozpočtu způsobený současnou pandemií koronaviru. Místnímu obyvatelstvu se ale návrh kolumbijské vlády nelíbí a 28. dubna vyšlo do ulic. Podle opozice a demonstrantů by navrhovaná změna negativně dopadla na osoby s nízkými a středními příjmy.

Největší demonstrace se v posledních dnech odehrávají v hlavním městě Bogotě, hlas Kolumbijců je ale slyšet i v jiných regionech. Dějištěm násilí je podle britského listu The Guardian jihozápadní město Cali, které má velkou afro-kolumbijskou populaci. Tam demonstranti zablokovali silnice a napadli desítky veřejných i soukromých budov. Vypálili také první patro hotelu, kde žila policie a zablokovali místní letiště.

Postupně pokojné demonstrace Kolumbijců přerostly v násilné střety s ozbrojenými silami. Policie v tomto třetím největším kolumbijském městě zahájila v pondělí palbu na demonstranty, nejméně pět lidí bylo zabito. Vůdce komunity Kevin Reyes v rozhovoru pro BBC Mundo uvedl, že během demonstrace, kde byly také matky s dětmi, „policisté a vojenští důstojníci s kapucí stříleli poloautomatickými zbraněmi“.

Násilné střety bezpečnostních složek a demonstrantů doprovázejí protesty i v dalších městech, v některých z nich na žádost prezidenta od začátku května byla nasazena armáda. Britská média s odvoláním na kolumbijského ombudsmana informovala o 19 obětech, mezi nimi je 18 civilistů a jeden policista. Uvádí se také, že při střetech mezi policií a demonstranty bylo zraněno více než 800 lidí včetně policistů, více než 80 lidí je údajně nezvěstných.

Starostka Claudia Lópezová, která také kritizovala nasazení armády, označila násilí za nepřípustné, organizace OSN vyzvala bezpečnostní síly, aby upustily od používání střelných zbraní proti protestujícím.

„Jsme hluboce znepokojeni vývojem situace v Cali, kde policie zahájila palbu na demonstranty a řada lidí byla zabita a zraněna,“ prohlásil v úterý mluvčí Úřadu OSN pro lidská práva. Násilí odsoudila také Evropská unie, mluvčí šéfa unijní diplomacie Peter Stano uvedl, že prioritou je zastavit eskalaci násilí a zabránit jakémukoli nepřiměřenému použití síly.

„Jedná se o vandaly, kteří se dopouštějí úmyslných činů,“ cituje agentura Reuters kolumbijského ministra obrany Diega Molana. Ten je přesvědčen, že násilné protesty byly organizovány a financovány guerillovými skupinami ELN a FARC, které se v roce 2016 nepřipojily k mírové dohodě s vládou a podle jeho slov usilují o destabilizaci situace v zemi. Po uzavření mírové dohody totiž vzrostla v určitých oblastech kriminalita, podle některých expertů je právě to jedním z hlavních faktorů, které k nepokojům přispěly.

Protesty v Kolumbii neutichají ani poté, co prezident Iván Duque v neděli oznámil, že vyzve parlament, aby o reformě nehlasoval. Uvedl také, že vláda je připravena na dialog s různými stranami a organizacemi a chce dojít k nějakému řešení. Organizátoři, jimiž jsou společenská sdružení, studenti, odbory i spolky domorodých obyvatel, mezitím i nadále svolávají demonstrace, nová vlna protestů se očekává také dnes.

„Vyhráli jsme první bitvu tím, že vláda stáhla daňovou reformu, ale nevyhráli jsme ještě náš boj, který neskončí, dokud vláda nezruší celý balík, zahrnující pracovní, zdravotní a penzijní reformu,“ citovala agentura Europa Press prohlášení organizátorů protestů.

Podobné sociální nepokoje se v Kolumbii rozhořely také na konci roku 2019, ty však kvůli koronavirové pandemii utichly. Důvodem těchto protestů byla dlouhodobá nespokojenost Kolumbijců s ekonomickým modelem v zemi.