Článek
Hlasy z řad expertů o tom, že třetí dávka vakcín proti koronaviru bude v budoucnu nutná, už zaznívají dlouhou dobu. Důvodem je na jedné straně nebezpečí, že imunita časem zeslábne. Neméně znepokojivá je i hrozba, kterou představují nové varianty viru SARS-CoV-2 a jejich potenciální lepší schopnost ochranu vakcíny prolomit.
Z posledních výzkumů vyplývá, že proti už existujícím novým variantám, zejména pak takzvané jihoafrické, by očkovací látka od Moderny mohla být o něco méně účinná. I proto se americká biotechnologická firma pustila do výzkumu efektu tzv. „booster dose“ neboli dodatečné dávky. Výsledky první fáze své studie Moderna oznámila na středeční tiskové konferenci.
Třetí dávka původní i upravenou vakcínou
Společnost informovala o poznatcích týkajících se dvou způsobů aplikace této dodatečné dávky. Jedna spočívala jednoduše v tom, že se plně naočkovaným lidem aplikovala další dávka odpovídající polovině standardní dávky. Druhý způsob sáhl po aplikaci nově upravené vakcíny, kterou společnost vyvinula přímo na míru proti variantě B.1.351, tedy takzvané jihoafrické mutaci, o níž se předpokládá, že snáz uniká protilátkám.
Od obou způsobů si firma slibuje posílení imunity a dobrou imunitní odpověď specificky proti variantě B.1.351 a variantě P.1 známé jako tzv. brazilská mutace.
A to se podle výsledků – podotkněme ale, že ještě velmi předběžných – potvrdilo. Moderna oznámila, že po dvou týdnech bylo množství protilátek lidí očkovaných oběma způsoby proti všem testovaným variantám vyšší. Lidé, kteří byli očkováni novou vakcínou, pak u jihoafrické mutace měli vykázat lepší odpověď než u původní vakcíny.
Jak moc předběžné výsledky jsou? Hodně
„Jsme povzbuzeni těmito novými daty, která posilují naši jistotu, že ‚booster‘ strategie by měla fungovat proti novějším variantám covidu-19,“ řekl šéf Moderny Stéphane Bancel.
O jistotě se nicméně po první fázi studie, která čítala jen 40 lidí a jejich imunitní odpověď byla zkoumána laboratorně, a nikoliv v reálném prostředí, dá hovořit jen těžko. Fáze číslo dvě je nicméně už v chodu a další data s větší výpovědní hodnotou by měla přijít v příštích měsících.
Kromě toho by ještě Moderna měla v nejbližší době oznámit, jak dopadla první fáze testování třetího způsobu dodatečné dávky, která kombinuje dva předešlé způsoby. Tedy jak sérum původní, tak nové vakcíny.
Na třetí dávku se připravuje i Pfizer. Myslí se na ni od začátku
Moderna byla sice první firmou, která zveřejnila výsledky studie zkoumající efekt třetí dávky, s tím, že může být v budoucnu potřebná, ale počítá i Pfizer.
Že třetí dávku budou lidé možná potřebovat už za půl roku, oznámil ředitel Pfizeru Albert Bourla v půlce dubna. „Pravděpodobný scénář je ten, že lidé budou potřebovat třetí dávku vakcíny někdy v období mezi šesti a dvanácti měsíci od ukončení původního očkování,“ prohlásil Bourla s tím, že přeočkovávat se „pak zřejmě bude třeba každý další rok“.
Třetí dávka podle Pfizeru bude potřeba ze dvou důvodů, které se shodují se zdůvodněním Moderny. Tedy kvůli tomu, že imunita časem nemusí být obecně dost silná, a i kvůli hrozbě nových variant viru.
Podobné testy jako Moderna Pfizer spustil v únoru, jen zatím nejsou žádné výsledky. Není ani jasné, jestli hodlá podobně jako Moderna zkoušet i vlastní upravené verze vakcíny na míru novým variantám. Už od začátku vývoje vakcín se nicméně mluví o tom, že u mRNA vakcín by tyto modifikace neměly být technologicky a časově náročné, což je i jedna z největších výhod, jakou tento druh vakcín proti ostatním má. Kromě Pfizeru a Moderny je na této bázi postavená například i látka od společnosti CureVac.
Na stole je téma třetí dávky podle zdrojů deníku The Times přímo z vlády i v Downing Street 10. Londýn podle nich uvažuje o podání třetí dávky jen lidem starším 50 let a dalším rizikovým skupinám ještě před letošní zimou.
