Článek
Graf s vývojem pozitivních případů s nemocí covid-19 nabral podobu exponenciální křivky a vypadá strašidelně. Podle propočtů zdravotnických statistiků by mohl do Mikuláše denní počet nakažených bez nových omezení překročit 75 tisíc. To znamená 25krát rychlejší tempo šíření než tento čtvrtek, kdy bylo nahlášeno přes 3000 pozitivních.
Celkově by se podle virtuálního scénáře Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) mohla do konce roku koronavirem „promořit“ třetina obyvatel Česka, tedy asi 3,6 milionu lidí.
To je obrovský skok, když zvážíme, že za uplynulý půlrok testy odhalily jen něco přes 45 tisíc pozitivních. Dodejme, že scénář ÚZIS byl „pro nižší úroveň přenosu onemocnění“.
Virtuální scénář ÚZIS dalšího šíření covidu-19 do konce roku.
Někteří lidé médiím vyčítají, že informováním o nepříznivých statistických datech zbytečně stresují veřejnost. Ve skutečnosti jsou ale podobné grafy ještě velmi milosrdné. Je férové připomenout, že reálná čísla nakažených jsou podstatně vyšší, než ta zveřejňovaná z výsledků laboratorních testů.
Podle závěrů studie, kterou v srpnu provedli vědci z Univerzity Palackého v Olomouci pod vedením vládního experta Mariána Hajdúcha při testování zaměstnanců těžařské společnosti OKD, připadá na jednoho odhaleného nakaženého dalších deset, o kterých se neví.
I tito „nevědomí“ nakažení samozřejmě šíří infekci dál, byť jde zpravidla o lidi s minimálními příznaky a možná i nízkou dávkou infekce v těle. Přestože případ OKD může být specifický vzhledem ke kolektivnímu způsobu práce horníků, i tak je podle Hajdúcha počet skrytých přenašečů několikanásobný.
Za druhé, virus se šíří příliš rychlým tempem, než aby ho testovací kapacita státu byla schopná adekvátně odhalovat. Nejde jen o to, že denní počet testů zatím až na jednu výjimku nepřesáhl 20 tisíc. O něčem vypovídá i poměr pozitivních na celkovém množství provedených testů za den. Ještě 19. srpna vycházel průměrný podíl za uplynulých sedm dnů pod čtyřmi procenty, tento týden byl zhruba na desítce.
S rychle rostoucím počtem pozitivních testů pak logicky klesá schopnost „vytrasovat“ všechny kontakty infikovaných a zasáhnout proti ohniskům nákazy. K tomu přičtěme výzvy, aby na testy nechodili lidé bez příznaků. Tím z testovacího vzorku vypadávají „asymptomatičtí“ lidé nebo ti s velmi mírnými potížemi, kterých je přitom podle odborníků mezi nakaženými většina.
Spočítat, kolik nakažených máme v Česku ve skutečnosti, je velmi obtížné a vždy to zahrnuje velké množství neznámých. ÚZIS v minulosti takové prognózy publikoval, modelované rozpětí však bylo poměrně široké.
Mezi odborníky se objevily i celkem astronomické odhady. Například neurobiolog Omar Šerý z Masarykovy univerzity v pátek napsal, že počet nakažených v Česku přesahuje 150 tisíc.
#COVID19 Z mnoha dat a odhadů vyvozuji, že v současnosti máme v České republice více než 150 000 osob nakažených virem SARS-CoV-2. Znamenalo by to, že #epidemie koronaviru v České republice vypukla, protože máme odhadem 1500 nakažených osob na 100 000 obyvatel. pic.twitter.com/m4dsCX2uiR
— O Šerý (@omarsery1) September 18, 2020
Smysluplnější než sledování konkrétních čísel o potvrzených nakažených je tedy spíše pozorování trendu, respektive rychlosti šíření. Tu můžeme odvozovat od reprodukčního čísla R. To podle čtvrteční prezentace ÚZIS činí 1,6, což odpovídá exponenciálnímu šíření epidemie.
Z hlediska dopadů koronaviru na lidské zdraví jsou pak klíčové další parametry, hlavně míra zásahu rizikových skupin, kapacita lůžek nebo schopnost poskytovat všem pacientům kvalitní zdravotní péči. Může se jevit povzbuzující, že podíl úmrtí nebo lidí ve vážném stavu na celkovém množství infikovaných je v Česku stále velmi nízký. Tyto dopady se však projevují s vícedenním zpožděním.
