Článek
Jeden kilometr české dálnice může stát 150 milionů korun. Nebo taky jednu miliardu. Záleží na tom, kudy vede. Stavbu prodražují například mosty a tunely. „Máme jednu dálnici na Slovensku, která je 3 kilometry dlouhá a z toho 1,5 kilometru zabírá obrovská estakáda,“ dodává Martin Borovka – šéf společnosti Eurovia CS – jedničky v oblasti dopravně-inženýrského stavitelství u nás.
Z takovéto stavby si stavební firmy na maržích ukrojí zhruba 3 procenta. Jen pro srovnání – v Polsku jsou marže nižší. V západní Evropě si ale stavební firmy ukrojí 5 až 6 procent. V USA dokonce 7. „Myslím si, že jsou instituce, které by za 3% marži vůbec nepracovaly. My jsme ale takový spolek bláznů, který strašně rád staví silnice a ještě jsme rádi, že nám za to řidiči nadávají,“ dodává Borovka
Opravy na 30 let
Nejvíc řidiči nadávají na dálnici D1. Tam v tuto chvíli probíhá hned šest modernizací. Opravy začaly v roce 2014 a podle původních plánů měly skončit loni. Teď se počítá s termínem 2021. Proč je pro české řidiče dálnice D1 peklo, kterému je lepší se vyhnout? „Výstavba D1 byla zahájena v šedesátých letech. Její životnost končila někdy v roce 1995 až 2000 a bohužel stát přistoupil k rekonstrukci až v roce 2014 – tedy se 14letým zpožděním,“ vysvětluje šéf Eurovie Martin Borovka. Jeho společnost aktuálně modernizuje 4 úseky – jejich životnost by měla být 30 let.
Není rozdíl mezi tím, jak stavíme v Česku a na západ od nás
Studie Světového ekonomického fóra nedávno ukázala, že se ČR kvalitou svých silnic a dálnic řadí k nejhorším v Evropě. Výstavbu a opravu nových úseků ale šéf Eurovie brání a odmítá, že by byla jiná než kvalita dálnic například v Německu. „Já si to nemyslím. Řadu staveb jsme pomáhali stavět i našim německým kolegům, já mám osobní zkušenost z Francie, kde jsem dělal hlavního stavbyvedoucího na projektu v Alpách a nemyslím si, že je výrazný kvalitativní rozdíl mezi tím, jak stavíme v České republice a na západ od nás,“ dodává Borovka. Česko podle něj z evropské průměru nevybočuje ani co se týká délky prací.
Jeden rozdíl je ale nezpochybnitelný a to je délka výstavby. V Česku ji prodlužuje zdlouhavé papírování. „Česká republika se díky neustálému vylepšování stavebního zákona dostala k tomu, že stavební povolení na dopravně inženýrskou stavbu trvá 8 let. Takže, když celá stavba trvá 10 let, tak sice stavaři jsou nejvíc viditelní, ale hokejovou terminologií nastupují až v 2. polovině 3. třetiny,“ říká Borovka s tím, že změnit to může pouze změna stavebního zákona a územně správního rozhodovacího procesu. Jestliže má vést dálnice třemi kraji, je potřeba souhlas všech krajů. Například v Polsku, které je často udáváno jako příklad země, kde se staví rychle, tyto kompetence zůstávají na úrovni státu.
Cena v hlavní roli
Podle Borovky by se ale situace v Česku mohla změnit. „ V současné době probíhá kodifikace stavebního zákona. Politici slibují, že by to v roce 2021 mohlo být hotové,“ dodává.
A pomalu přichází i další změna. V Česku je při stavbě dálnic hlavním kriteriem cena. „Vypadá to, že se od toho ustupuje. Kolem posledních tendrů je kritérium času, bezpečnosti práce, recyklovatelnosti materiálů a tak dále. Takže se od toho postupně ustupuje, ale ta diskuse trvala skoro šest let,“ dodává Borovka.
Obchvat Prahy formou PPP? Budeme první, kdo se přihlásí
Jednou z možností, jak stavět silnice a dálnice v Česku, je také forma PPP – tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Premiér Andrej Babiš přišel s myšlenou, že například Pražský okruh by mohl postavit soukromý investor a stát by mu platil nájem.
„Samozřejmě, já tu myšlenku pana premiéra podporuji. Když pan premiér vypíše obchvat Prahy formou PPP, budeme jedni z prvních, kteří se přihlásí,“ dodává Borovka.
D1 není nejvýnosnější zakázka
I když je firma nejvíc vidět právě na dálnici D1, rozhodně to pro ni není nejziskovější zakázka. „ Je to samozřejmě technicky nejzajímavější byznys, ale nejsou to nejrentabilnější projekty,“ říká Borovka s tím, že on má nejraději projekty v hodnotě 30 až 60 milionů pro města a obce, kde je firma v přímém kontaktu se starostou a interakce je tak velmi rychlá. Naproti tomu u dálnice jako je D1 se na vypořádání se státem čeká i několik let.
Mohou opravy nejproblematičtější české komunikace probíhat rychleji a bude možné stavět i v noci?A jak vlastně vznikají konsorcia stavebních firem, které na stavbách spolupracují? Dozvíte se v rozhovoru s Martinem Borovkou.
Celý rozhovor s Martinem Borovkou, šéfem Eurovia CS. Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy
