Kolik stojí jeden kilometr české dálnice? 150 milionů nebo také miliardu, říká šéf Eurovie

Jeden kilometr české dálnice může stát 150 milionů korun. Nebo taky jednu miliardu. Záleží na tom, kudy vede. Stavbu prodražují například mosty a tunely. „Máme jednu dálnici na Slovensku, která je 3 kilometry dlouhá a z toho 1,5 kilometru zabírá obrovská estakáda,“ dodává Martin Borovka – šéf společnosti Eurovia CS – jedničky v oblasti dopravně-inženýrského stavitelství u nás.

Z takovéto stavby si stavební firmy na maržích ukrojí zhruba 3 procenta. Jen pro srovnání – v Polsku jsou marže nižší. V západní Evropě si ale stavební firmy ukrojí 5 až 6 procent. V USA dokonce 7. „Myslím si, že jsou instituce, které by za 3% marži vůbec nepracovaly. My jsme ale takový spolek bláznů, který strašně rád staví silnice a ještě jsme rádi, že nám za to řidiči nadávají,“ dodává Borovka

Opravy na 30 let

Nejvíc řidiči nadávají na dálnici D1. Tam v tuto chvíli probíhá hned šest modernizací. Opravy začaly v roce 2014 a podle původních plánů měly skončit loni. Teď se počítá s termínem 2021. Proč je pro české řidiče dálnice D1 peklo, kterému je lepší se vyhnout? „Výstavba D1 byla zahájena v šedesátých letech. Její životnost končila někdy v roce 1995 až 2000 a bohužel stát přistoupil k rekonstrukci až v roce 2014 – tedy se 14letým zpožděním,“ vysvětluje šéf Eurovie Martin Borovka. Jeho společnost aktuálně modernizuje 4 úseky – jejich životnost by měla být 30 let.

Není rozdíl mezi tím, jak stavíme v Česku a na západ od nás

Studie Světového ekonomického fóra nedávno ukázala, že se ČR kvalitou svých silnic a dálnic řadí k nejhorším v Evropě. Výstavbu a opravu nových úseků ale šéf Eurovie brání a odmítá, že by byla jiná než kvalita dálnic například v Německu. „Já si to nemyslím. Řadu staveb jsme pomáhali stavět i našim německým kolegům, já mám osobní zkušenost z Francie, kde jsem dělal hlavního stavbyvedoucího na projektu v Alpách a nemyslím si, že je výrazný kvalitativní rozdíl mezi tím, jak stavíme v České republice a na západ od nás,“ dodává Borovka. Česko podle něj z evropské průměru nevybočuje ani co se týká délky prací.

Jeden rozdíl je ale nezpochybnitelný a to je délka výstavby. V Česku ji prodlužuje zdlouhavé papírování. „Česká republika se díky neustálému vylepšování stavebního zákona dostala k tomu, že stavební povolení na dopravně inženýrskou stavbu trvá 8 let. Takže, když celá stavba trvá 10 let, tak sice stavaři jsou nejvíc viditelní, ale hokejovou terminologií nastupují až v 2. polovině 3. třetiny,“ říká Borovka s tím, že změnit to může pouze změna stavebního zákona a územně správního rozhodovacího procesu. Jestliže má vést dálnice třemi kraji, je potřeba souhlas všech krajů. Například v Polsku, které je často udáváno jako příklad země, kde se staví rychle, tyto kompetence zůstávají na úrovni státu.

Cena v hlavní roli

Podle Borovky by se ale situace v Česku mohla změnit. „ V současné době probíhá kodifikace stavebního zákona. Politici slibují, že by to v roce 2021 mohlo být hotové,“ dodává.

A pomalu přichází i další změna. V Česku je při stavbě dálnic hlavním kriteriem cena. „Vypadá to, že se od toho ustupuje. Kolem posledních tendrů je kritérium času, bezpečnosti práce, recyklovatelnosti materiálů a tak dále. Takže se od toho postupně ustupuje, ale ta diskuse trvala skoro šest let,“ dodává Borovka.

Obchvat Prahy formou PPP? Budeme první, kdo se přihlásí

Jednou z možností, jak stavět silnice a dálnice v Česku, je také forma PPP – tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Premiér Andrej Babiš přišel s myšlenou, že například Pražský okruh by mohl postavit soukromý investor a stát by mu platil nájem.

„Samozřejmě, já tu myšlenku pana premiéra podporuji. Když pan premiér vypíše obchvat Prahy formou PPP, budeme jedni z prvních, kteří se přihlásí,“ dodává Borovka.

D1 není nejvýnosnější zakázka

I když je firma nejvíc vidět právě na dálnici D1, rozhodně to pro ni není nejziskovější zakázka. „ Je to samozřejmě technicky nejzajímavější byznys, ale nejsou to nejrentabilnější projekty,“ říká Borovka s tím, že on má nejraději projekty v hodnotě 30 až 60 milionů pro města a obce, kde je firma v přímém kontaktu se starostou a interakce je tak velmi rychlá. Naproti tomu u dálnice jako je D1 se na vypořádání se státem čeká i několik let.

Mohou opravy nejproblematičtější české komunikace probíhat rychleji a bude možné stavět i v noci?A jak vlastně vznikají konsorcia stavebních firem, které na stavbách spolupracují? Dozvíte se v rozhovoru s Martinem Borovkou.