Článek
Česko by se mělo do dvou týdnů dozvědět, kolik lidí už se s koronavirem setkalo a má protilátky. Test vzorku obyvatel bude klíčový pro statistiky a v mnohém nasměruje i vládu. Podíl lidí s protilátkami totiž napoví, v jaké síle už se nákaza zemí přehnala - na jaké procento připadá těžký průběh, kolik lidí potřebovalo intenzivní péči a kdo naopak vyvázl bez příznaků. Čím víc lidí protilátky vykáže, tím lépe pro další vývoj.
„Pokud to bude vysoké procento, epidemie by mohla do dvou měsíců skončit,“ řekl pro Seznam Zprávy epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Testování se rozběhne v pondělí a projde jím 17 000 lidí - z toho 7000 z Prahy, další z Olomoucka a Moravy. Zatímco v hlavním městě zdravotníci na odběrových místech použijí zejména rychlotesty, na Moravě odeberou i žilní krev. Ve sledovaném vzorku přitom budou mít početné zastoupení různé věkové skupiny.
Výsledek chce epidemiolog Prymula mít v pondělí 27. dubna. Očekává přitom, že se s virem ve skutečnosti setkalo až třikrát víc lidí, než o kolika mluví dosavadní oficiální čísla. Místo přibližně 6000 nakažených, které Česko do úterý detekovalo, by jich tak mohlo být ve skutečnosti až 18 000.
Takovým odhadům jdou naproti výsledky obdobně zaměřených studií, ke kterým už došli v jiných státech. Například dánský Statens Serum Institut (SSI) spadající pod ministerstvo zdravotnictví ve svém nedávném reportu o koronaviru napsal, že počet infikovaných by mohl být v zemi dokonce mnohonásobně vyšší, než uvádí statistiky.
Číslo vychází z rozsáhlé analýzy dárců krve v zemi. Z tisícovky testovaných vzorků jich 3,5 % obsahovalo protilátky, které si tělo vytvoří během prodělání infekce. Testy byly provedeny v oblasti hlavního města Kodaně. Propočet tak naznačuje, že v době okolo 26. března, kdy bylo v oblasti potvrzeno 917 případů, mohlo být skutečné číslo infikovaných až 65 tisíc osob.
SSI odhaduje, že počet infikovaných by tak mohl být 30 a 80krát vyšší než v té době oficiálně zaznamenaných zhruba 5 000 pozitivně testovaných.
„V komunitě je infekce pravděpodobně mnohem rozšířenější, než se doposud myslelo. To nemá přímý dopad na zátěž systému zdravotní péče, protože zvýšené šíření infekce je v části populace, která nemá potřebu léčby a pravděpodobně jen ve velmi omezené míře vyhledala lékařskou pomoc,“ uvádí zpráva.
Čísla z Islandu
Intenzivní testování a výsledky prvních studií už má také Island, který má 364 tisíc obyvatel - i díky tomu už bylo otestováno téměř 10 % jeho populace.
„Myslím, že na Islandu jsou zatím asi nejdále, je to už téměř celopopulační záležitost. A zjistili, že 50 procent případů je skrytých. Takže na každého, na koho z hlediska klinických příznaků uvidíme, máme jednoho, kterého nevidíme. A to číslo je větší, než se očekávalo. Původně jsme kalkulovali s nějakými 20 nebo 30 procenty,“ popsal data epidemiolog Prymula.
Početnější studii zaměřenou na rozšíření nákazy minulý týden zveřejnilo také sousední Rakousko.
Vláda ve spolupráci s Červeným křížem a akademiky otestovala 1500 lidí ve věku od 0 do 94 let, a přestože se specificky nezaměřila na dlouhodobé protilátky u testovaných, předpokládá, že se s nákazou setkalo až 28 tisíc obyvatel namísto 13 tisíc, které země minulý týden hlásila. Celonárodní studie zaměřené na promořenost populace nyní připravuje i Německo.
Objevují se ale také pochyby, zda rychlotesty nemohou dávat falešně pozitivní výsledky.
„Nelze vyloučit, že rychlé imunologické testy budou dávat falešně pozitivní výsledky přibližně u 10 procent osob v důsledku křížové reaktivity s protilátkami proti jiným koronavirům. Předpokládám, že rychlé testy dají při screeningu populace maximálně 16 procent pozitivních výsledků,“ upozorňuje například neurobiolog Omar Šerý. Také testování promoření Česka by tak podle něj mohlo nakonec informovat nepřesně.
Méně zákazů?
Tým okolo Romana Prymuly dává přesné parametry testování dohromady od minulého týdne. S realizací pomáhá i 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy.
„Když se ukáže, že určitá věková skupina je promořená a nemá problémy, nemusí mít nadále významná omezení. Když budou skupiny správně vybrané, také budou srovnatelné s daty v zahraničí a třeba i s daty v dalším průzkumu, který by se mohl uskutečnit v případě náběhu nějaké další vlny epidemie,“ přiblížil děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo pro Hospodářské noviny. Podle něj by mohlo být koronavirem v Česku promořeno asi 20 procent populace.
Čísla budou klíčová pro další vládní kroky v uvolňování protiepidemických opatření. Ale ani vysoké promoření populace nejspíš nebude znamenat úplný konec restrikcí.
Přílišná očekávání ohledně tempa rozvolňování zákazů mírní i epidemiolog Prymula, podle kterého budou dál pokračovat přísná režimová omezení i v otevřených obchodech a podnicích. Konat se nejspíš nebudou ani letní festivaly. Všechny kroky v uvolňování režimu se navíc budou hodnotit s až dvoutýdenním odstupem.
