Článek
Není tajemstvím, že údaje o počtu lidí s nákazou covid-19, které pravidelně zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví, nevystihují skutečné rozšíření infekce v Česku. Z odborných studií je například zřejmé, že část populace prodělá koronavirové onemocnění bez zjevných potíží a nemusí si ho ani všimnout.
Věrnější obrázek o skutečném rozšíření koronaviru by měl vzejít ze studie, která bude založená na rychlém otestování vzorků obyvatel.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula původně avizoval, že sběr vzorků začne v pondělí 20. dubna. Nyní se hovoří o středě 22. dubna. První výsledky mají být známy do konce měsíce.
„Kdybychom začali se studií v polovině příštího týdne opravdu natvrdo a zvládlo se to během sedmi až osmi dnů nasbírat a za nějakých pět dnů vyhodnotit, mohli bychom na konci dubna mít první výsledky,“ uvedl na středeční tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Zahájení akce bude podle něj předcházet ještě tisková konference, která má zafungovat i jako výzva k veřejnosti, aby se testování zúčastnila. Studie bude totiž z velké části postavena na dobrovolnících, kteří se přijdou nechat otestovat do některého z odběrných míst ve vybraných lokalitách. Současně se bude testovat také na celostátním vzorku a mezi lidmi s rizikovými nemocemi.
Vzorky se budou nabírat hlavně v regionech s nadprůměrným výskytem nákazy. Kromě Prahy a Olomouce se počítá také s Litovlí a okolím, kde platila několikatýdenní karanténa, nebo s Litoměřicemi. Zároveň se počítá také s testováním na jižní Moravě, kde je rozšíření covid-19 řidší.
„Cílem studie není zjistit, kolik je nemocných lidí, ale kolik pacientů se setkalo s virem a nějakým způsobem to onemocnění prodělalo,“ řekl Seznam Zprávám děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo, který zastřešuje průběh testovací sondáže v hlavním městě.
V Praze se budou odebírat vzorky na třech místech v širším centru města ve stanech, které by měla zajistit armáda. „Lidi, kteří přijdou, si na místě rozdělíme do věkových skupin a odebereme jim vzorky. Počítáme s celkovým počtem pět až šest tisíc lidí, na každý den předpokládáme odběr asi tisíce vzorků,“ popsal Šedo.
Co nejrychlejší odběr vzorků vychází podle něj ze snahy, aby se zmapovala situace v určitém momentu. „Průzkum se nemůže roztáhnout třeba až do měsíce, protože ti poslední pacienti by pak dávali obraz o jiné situaci než ti první. Proto je důležité to zvládnout v co nejkratším časovém intervalu,“ dodal profesor.
Všichni účastníci studie nejprve absolvují takzvaný rychlotest. Při něm se odebírá kapilární krev z prstu a určuje se hladina dvou tříd protilátek, imunoglobulinů IgM a IgG. Pokud bude jedna z nich zvýšená, bude následovat stěr ze sliznic k takzvanému PCR vyšetření na přítomnost ribonukleové kyseliny.
„Pokud se zjistí PCR pozitivita, tak to znamená, že to je akutně nemocný člověk, který podle dotazníku zpětně buď vykazoval nějaké klinické příznaky, nebo je bezpříznakový, ale je to akutně nemocný člověk,“ přiblížil ve středu náměstek Prymula.
Už z rychlotestu bude také patrné, jestli člověk prodělal onemocnění v minulosti. V takovém případě bývá vyšší hladina protilátky IgG.
Účastníci testování budou muset vyplnit dotazník, který má být k dispozici i na webu. Kromě běžného souhlasu se zpracováním osobních údajů bude obsahovat například otázky o tom, jestli měl dotyčný nějaké příznaky onemocnění.
Podle Prymuly se může pomocí testování a dotazníků prokázat či vyvrátit spekulace, že v Česku byla nákaza už v prosinci, zatímco dosud platí, že první pozitivní případ byl potvrzen až začátkem března.
Souběžně s lokálními sondami proběhne také celorepublikové testování, které zorganizuje Český statistický úřad u svých respondentů. Tito lidé budou pozváni k odběru v blízkosti svého bydliště.
Navíc se plánují také krevní odběry u rizikové skupiny lidí s chronickými chorobami, například u kardiaků nebo pacientů s cukrovkou. Těm se bude odebírat žilní krev, z níž se provede více různých vyšetření. Výběr lidí bude vycházet z údajů pražského ústavu IKEM.