Článek
Jihočeský kraj zveřejnil výsledky vlastního testování, jak je populace v regionu promořena koronavirem.
Kraj testoval dva tisíce lidí ve dvou okresech a zjistil, že ve Strakonicích prodělalo covid-19 2,4 procenta lidí a na Písecku 1,2 procenta. To je víc, než kolik ukázaly výsledky plošného testování populace, kde byly výsledky v řádu jednotek promile.
„Snažili jsme se zachytit i ty případy, u kterých byl průběh v podstatě bez příznaků a ti lidé ani nevěděli, že se nakazili. Ale příznaky lidé vnímali hodně subjektivně,“ říká lídr jihočeské ODS Martin Kuba, který coby bývalý lékař na oddělení ARO vlastní krajské testování inicioval.
Hledáme podklady pro rozhodování v případné další vlně, říká Martin Kuba.
Na začátku jste hodně zdůrazňovali vyšší kvalitu vašich testů. Čekali jste výraznější rozdíly výsledků mezi jihočeskou a celorepublikovou studií?
Naše studie ukazuje, že skutečný výskyt protilátek v populaci je sice nízký, ale pohybuje se v řádu procent a je vyšší, než uvádí celorepubliková studie. Ty naše dnes zveřejněné výsledky jsou případy lidí, kteří měli pozitivní takzvané IgG protilátky. Vzhledem k vysoké specificitě testu lze tyto lidi považovat za ty, kteří onemocnění covid-19 prodělali. Ta čísla jsou opravdu vyšší než uvádí republiková studie.
Vy jste upozorňovali, že na rozdíl od celostátní studie jste ze žilní krve zkoumali v laboratořích také IgA protilátky, které se tvoří v situaci, kdy k likvidaci viru dojde ještě v buňkách sliznic, kam se virus dostane jako první. Jak tohle dopadlo?
Používali jsme dva testy. Pozitivní výsledek IgG protilátek je považován za důkaz prodělané infekce SARS-CoV-2. Naopak test IgA má nižší specificitu a pro screeningová vyšetření populací se nehodí z důvodu vysokého rizika falešně pozitivních výsledků. To jsme ale věděli. Jeho výhodou je ale vysoká senzitivita, tedy možnost zachycení všech potenciálně nemocných. Pozitivní výsledky IgA protilátek musíte pak hodnotit společně s výsledky IgG. Lidi, kteří mají pouze pozitivní IgA a nemají IgG protilátky, považujeme v naší studii v této chvíli za negativní, ale budeme je dále sledovat.
Budete je znovu testovat?
Ano, takových lidí je na Písecku dalších 4,3 procenta a na Strakonicku 4,5 procenta. Pro hodnocení je třeba vědět, že tvorba „áček“ předchází v těle tvorbě „géček“, takže můžeme předpokládat, že pokud vyšší hladina IgA opravdu souvisela s infekcí koronavirem, budou o několik dnů či týdnů později stoupat i hladiny IgG protilátek. Znovu, zhruba za tři týdny, je proto budeme testovat. Jedno takové měření jsme už provedli a tam se nám ukazuje i vývoj IgG protilátek , takže teprve potom bude možné zařadit tyto osoby do správně, či falešně pozitivních skupin.
Lze vaše závěry nějak zobecnit a co z nich vlastně plyne? Jste opoziční politik a lékař, jak si podle vás vedla vláda během pandemie?
Já osobně jsem nikdy nerozporoval opatření, která vláda přijala na začátku epidemie na doporučení epidemiologů. Nemám v tomhle rád zbytečnou politickou kritiku. Nikdo jsme nevěděli, co se na nás řítí. Od začátku ale říkám, že ten boj máme vést na základě co největšího množství přesných informací. Dělají se opatření, která mají obrovské ekonomické dopady. A když jsem tuto studii v kraji inicioval, dělal jsem to proto, abychom měli představu, jak je to na jihu Čech, a přinesli do té debaty další data. Koronavirus je úplně nový fenomén a všichni se učíme ho poznávat. Že to nese potřebu spousty dat, informací a pokusů, jak je získat, je úplně přirozené. Takže to vůbec není o rozporování toho, co se udělalo. Spíše hledáme podklady pro co nejlepší rozhodování v případné další vlně. Nikdo si ji nepřejeme, ale musíme být připraveni.
Jaký je tedy hlavní rozdíl ve vašem testování oproti celostátnímu?
Myslím si, že hlavní rozdíl je v použitých testech. My jsme testovali laboratorně ze žilní krve metodou Elisa, která měří přítomnost protilátek v séru. V republikové studii byly použity rapid testy, které fungují tak, že když se na ně kápne kapka krve a na testu se ukáže barevný proužek, detekuje přítomnost protilátek. Ale i autoři republikové studie naplánovali, že také u části vzorků na Olomoucku odeberou žilní krev a otestují ji laboratorně, aby si ověřili validitu těch rapid testů. To je uvedeno v designu, tedy v zadání studie.
Nic takového jako ověřovací testování zatím neproběhlo, takže těžko říct, jak by dopadlo.
My jsme v regionu takové ověřování zkoušeli na různých rapid testech a je pravda, že moc přesné nebyly. Spíše se ukazovalo, že reagovaly až u dost vysokých hodnot protilátek. Tedy třeba u lidí, kteří byli hospitalizovaní nebo měli těžší průběh nemoci. Takže ten rychlotest funguje u člověka v nemocnici nebo po hospitalizaci. Ale na základě našich výsledků máme trochu pochybnosti, jak se pak chová u lidí, kteří mají lehký průběh a protilátky mají pozitivní, ale relativně nízké hladiny. Tam je podle našich zkušeností dost vysoké riziko falešné negativity rapid testů – tedy že ten test nemocného člověka nezachytí. Bohužel bez té druhé fáze republikové studie se tohle těžko posuzuje.
Chcete tím říct, že celostátní testování bylo nekvalitní?
To nechci říkat a opravdu tady nejde o to, abychom soutěžili. Jde o to, abychom přinášeli co nejvíce nejpřesnějších dat. Já musím říct, že my jsme plánovali naši studii ve chvíli, kdy ta republiková ještě ani nezačala, a nevěděli jsme, jak bude probíhat. Pokud se podíváte do jejího zadání, je tam opravdu počítáno s tím, že se udělá druhá fáze ze žilní krve laboratorně a že je to potřeba v ověření výsledků rapid testů. Takže je podle mě korektní pořád považovat ty prezentované celorepublikové výsledky za předběžné. Stejně jako u nás může ještě několik pacientů vývojem protilátek doběhnout mezi pozitivní, tak v republikové studii by měla být provedena tato validace. Jestli povede k nějaké opravě, já nevím. Já jsem chtěl, aby naše studie na jihu Čech proběhla metodou Elisa, a přiznám se, že pokud bych měl dnes rozhodovat o ochraně zdraví Jihočechů ve druhé vlně, nechtěl bych se bezhlavě spoléhat na rapid testy. To je vše, co k tomu řeknu.
