Článek
Šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek koncem května odhadl, že 60 procent úmrtí lidí s koronavirem zapříčinily spíše chronické nemoci, například problémy se srdcem, dýchacími cestami nebo cukrovka.
Na nepotvrzené odhady budeme odkázáni ještě dlouho. V daném čase se totiž prakticky nedá určit, kolik životů si vyžádal přímo covid-19 a v kolika případech šlo spíše o vedlejší faktor.
Důvodů je více. Tím hlavním je zdlouhavé putování informace o zemřelých ke statistikům, kteří údaje o covid-19 shromažďují.
Klíčovým zdrojem o každém úmrtí je List o prohlídce zemřelého, který vyplňuje lékař. List se vyhotovuje ve dvou verzích. Jedna, bez uvedení příčin úmrtí, se posílá na matriku. Druhá verze s popisem okolností smrti putuje do Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Lékaři však s posíláním listů vůbec nespěchají. „Zpoždění je zhruba šest týdnů až dva měsíce od úmrtí,“ uvedla pro Seznam Zprávy Šárka Daňková z ÚZIS.
V současnosti mají statistici Listy o prohlídce zemřelého k 80 procentům úmrtí, která jsou na webu Ministerstva zdravotnictví spojena s výskytem covid-19. I listy, které už do ÚZIS došly, však podle Daňkové teprve čekají na vyhodnocení.
Statistici nepřebírají informace z listů automaticky, protože někteří zdravotníci se striktně nedrží pokynů pro vyplňování formulářů. Občas tak z listu není jasné, na co vlastně člověk zemřel.
Příklady, jak lékaři při určování hlavní příčiny úmrtí zařazují covid-19. Dole je sporný případ, kde jsou kromě koronaviru uvedena také polámaná žebra a selhání srdce.
Daňková upozornila i na případ, kdy lékař určil jako hlavní příčinu úmrtí covid-19, zároveň ale do listu také uvedl, že dotyčný zemřel po pádu, utrpěl mnohačetné zlomeniny žeber a selhalo mu srdce.
Dalším problémem je, že přesné pokyny, jak určovat úmrtí s covid-19 poměrně, dostali lékaři celkem pozdě.
Světová zdravotnická organizace (WHO) je vydala teprve 16. dubna. V tu dobu již oficiální české statistiky hlásily přes 160 obětí na koronavirus. „Určité informace měli lékaři k dispozici i dříve, ale ne dostatečně názorné a přesné,“ poznamenala Daňková.
Komplikované je také srovnávání statistik se zahraničím. Státy totiž nepočítají zemřelé s covid-19 stejným způsobem.
Většina zemí včetně Česka uvádí do statistik pouze lidi s pozitivním testem na koronavirus.
Například Belgie, Finsko nebo Británie však kromě těchto laboratorně potvrzených případů zahrnují i tzv. klinicky diagnostikované případy, při nichž se covid-19 jako příčina úmrtí neurčuje krevními testy, nýbrž podle příznaků, které stanovila WHO.
Rakousko zase v polovině dubna změnilo metodiku a část pozitivních lidí, kteří zemřeli s covid-19, ze statistiky vyškrtlo. Tím si v mezinárodním srovnání náhle „polepšilo“.
Podle Daňkové se budou čísla o úmrtích na covid-19 ještě dlouho korigovat. Obvykle se údaje vyhodnocují více než rok po skončení tzv. statistického období, tedy například kalendářního roku. V případě koronaviru ale podle ní budou přesnější data k dispozici patrně o něco dříve.
