Obří ledovec vypadá uvnitř jako ementál. Vědci varují, že způsobí zkázu

Thwaitesův ledovec, který se svou rozlohou téměř rovná Velké Británii, ztrácí miliardy tun ledu každý rok, a přispívá tak ke zvyšování hladin moří. Podle serveru Science Daily roztátý led pouze z tohoto ledovce činí čtyřprocentní podíl na celosvětovém zvýšení hladin moří a oceánů, BBC hovoří dokonce o pěti procentech.

Tání Thwaitesova ledovce a jeho nejbližších sousedů se za posledních 30 let více než pětinásobně zrychlilo. Pokud by došlo k jeho kompletnímu kolapsu, vedlo by to podle vědců ke zvýšení hladiny moří o celých 65 centimetrů. Thwaitesův ledovec si proto v angličtině vysloužil přezdívku „Doomsday Glacier“ neboli Ledovec soudného dne.

Vědci o rychlém tání tohoto ledovce vědí už delší dobu, loni uvnitř něho objevili obří jeskyni o výšce asi 300 metrů a rozloze přes 50 kilometrů čtverečních. Ta vznikla roztáním asi 14 miliard tun ledu, přičemž většina zmrzlé vody odtamtud podle vědců zmizela v posledních třech letech před objevem komory. Anatomie tání ale zůstává dosud velkou záhadou a vědci jsou při odhadování, za jak dlouho by se ledovec mohl rozpadnout, bezradní. To by mohl změnit nový objev.

Americko-britský tým vědců nyní přišel se zjištěním, že s táním Thwaitesova ledovce mají co do činění kanály, které jím prochází až u mořského dna. „Tyto kanály dosud nikdo takto detailně nezmapoval, objevili jsme, že jsou mnohem rozsáhlejší, než by kdokoliv mohl čekat, vedou až do hloubky 600 metrů,“ popsala objev Kelly Hoganová, která na výzkumu pracovala.

Skrze kanály do nitra ledovce podle vědců „téměř jistě“ proudí voda, která je i na Antarktidě ve velkých hloubkách poměrně teplá, a ohřívá tak Thwaitesův ledovec zespodu.

Tým britských a amerických vědců výzkum vypracoval pod záštitou mezinárodního projektu International Thwaites Glacier Collaboration (ITGC). Ledovec zkoumali z paluby lodí v přímé blízkosti jeho útesů za pomoci sonaru, z letadel a na ledovci dokonce zbudovali i provizorní výzkumné tábořiště.

Podle BBC je objev výsledkem převážně kombinace dat z mapování mořského dna pod ledovcem a poznatků z leteckých snímků. Kanály podle vědců začínají na různých místech a spojují se ve zmiňovanou obří jeskyni.

Zjištění vyplývá z dat nabraných při výzkumu minulý rok, letos v létě se měli na místo vědci vrátit, aby zjistili víc, pandemie jim v tom ale zabránila. Podle BBC by výzkum v tak odlehlém místě, jako je Antarktida, s sebou nesl příliš vysoké riziko, že někdo do týmu zanese covid-19 a nemocným se pak včas nedostane lékařské péče.

Vědci tak sice nyní mají přinejmenším lepší obrázek o tom, co se v ledovci děje, na výpočet rychlosti tání pomocí počítačových modelů s konkrétním výsledkem to nicméně nestačí.

Své poznatky vědci publikovali nedlouho poté, co vyšla další studie, podle které tání ledu nejen na Antarktidě i Arktidě odpovídá tomu nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Tání ledovců podle zprávy od roku 1992 zvedlo hladinu oceánů asi o 1,8 centimetru.

Studie vychází z analýzy satelitních snímků a klimatických modelů. Podle Evropské kosmické agentury se hladina světových oceánů zvyšuje o čtyři milimetry ročně, a pokud bude toto tempo pokračovat, zvýší se hladina oceánů do konce století o dalších 17 centimetrů. Pokud by se tento scénář naplnil, dalších 16 milionů lidí žijících na pobřežích by ohrožovaly pravidelné povodně.

Když se obloukem vrátíme k předpokládanému zvýšení hladin oceánů o 65 centimetrů v případě kolapsu Thwaitesova ledovce, je bezesporu jasné, že porozumění procesu jeho tání je pro lidstvo existenční otázkou.