Článek
Podle čísel krizového štábu iniciativy 9 proti kolapsu zdravotnictví chybí tři a půl tisíce doktorů a pět a půl tisíce sester.
„Sestřičky, lékaři i nezdravotníci se na nás v posledním půlroce obracejí s tím, že mnoho nemocnic buď musí odmítat pacienty nebo prodlužovat termíny na zdravotní péči. Upozorňovali i na to, že skoro v každé nemocnici je uzavřené nějaké oddělení nebo určitý počet lůžek,“ popisuje v Duelu problémy předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. „To už je podle nás začínající kolaps. Když nejste schopni poskytovat péči, jak máte,“ dodává.
Ministr Vojtěch ale katastrofický scénář odmítá. „Zdravotnictví je v jedné z nejlepších kondic, v jakých kdy bylo. Lidé, kteří to zažili za posledních třicet let a jsou dnes třeba přednosty klinik, to potvrzují. Ano, je potřeba celá řada změn, ale to, co jsme dnes schopni nabídnout za péči, v historii nikdy nebylo,“ brání se kritice Vojtěch.
Anketa
Do zdravotnictví má jít příští rok 340 miliard korun, meziročně o 30 miliard víc. Odbory a krizový štáb ale požaduje dalších osm miliard, chtějí přidat na platy, pro nemocnice a domácí péči. Peníze navrhují vzít z rezerv zdravotních pojišťoven, ve kterých je zhruba 50 miliard.
Tomu se ale ministr brání. Meziroční nárůst 30 miliard je podle něj historicky nejvyšší. „Krizový štáb nám nebyl ani schopen doložit, na základě čeho těch osm miliard požaduje, kde je jaký problém, jakým nemocnicím by ty peníze měly jít. Jde o to, podpořit cíleně nemocnice, které mají problém. Ty menší, regionální,“ navrhuje ministr. Nalít plošně další miliardy do zdravotnictví podle něj není systémové.
Odboráři slíbili, že seznam konkrétních požadavků ministerstvu dodají. Dagmar Žitníková ale kritizuje hlavně podmínky, v jakých zdravotníci pracují, například stovky přesčasových hodin. Podle zákona jich může být maximálně 416 za rok.
„Pan ministr byl konkrétně upozorňován třeba na to, že v Praze na Královských Vinohradech mají ročně lékaři 1 200 hodin přesčasů. To je 100 hodin přesčasů měsíčně, v průměru na jednoho lékaře,“ říká Žitníková.
„Přesčasy jsou problém, ale řešení není jednoduché a proveditelné ze dne na den. Musíme víc zapojit primární sféru, praktické lékaře a odlehčit nemocnicím. Na tom pracujeme. Přesčasy jsou fenoménem českého zdravotnictví desítky let,“ říká Vojtěch s tím, že zmíněný případ je podle něj spíš ojedinělý. „To musí řešit ředitel té konkrétní nemocnice, Vinohrady budou mít nového, takže se ho na to určitě budu ptát,“ dodal.
Vývoj průměrné mzdy lékařů a sester v ČR.
Odborářské požadavky také míří na nárůst platů ve zdravotnictví. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky v prvním čtvrtletí letošního roku dostávali lékaři v průměru přes 84 tisíc, sestry pak víc než 42 tisíc měsíčně. Kritici ale údaje považují za zkreslené, protože jsou do nich započítané i odměny za přesčasovou práci.
„Máme data z malých, vesměs regionálních nemocnic. Průměrný příjem za základní pracovní dobu bez přesčasů u sestřiček byl 27 270 korun za rok 2018. U lékařů je to ještě větší, tam je objem přesčasů extrémní. V žádné jiné oblasti hospodářství nejsou přesčasy tak velké jako ve zdravotnictví,“ podotýká Žitníková.
Krizový štáb českého zdravotnictví tvoří Českomoravská konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.
Zatímco za požadavky odborů se postavila druhá vládní strana ČSSD, podporu ministrovi a dojednaným dohodám vyjádřila Koalice soukromých lékařů, Sdružení soukromých gynekologů, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a zástupci zaměstnavatelů včetně Hospodářské komory.
