Článek
Národní strategie testování nemoci covid-19 je až do tohoto pátku veřejně otevřena pro konstruktivní připomínky. Lidé je mohou zasílat na adresu zřízenou ministerstvem zdravotnictví.
Předběžnou verzi strategie připravila resortní laboratorní skupina pod vedením Mariána Hajdúcha.
„Je to dokument, který je živý a pravděpodobně dlouho živý zůstane, protože se vědomosti o nemoci stále vyvíjí. Jistě jsou věci, které by mohly být organizovány lépe, a proto jsme strategii otevřeli pro připomínkování,“ uvedl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a národní koordinátor testování.
Povolení testovat na nový koronavirus má v Česku více než stovka laboratoří, kromě nemocnic a zdravotních ústavů jde většinou o soukromá zařízení. Podle aktuálních informací hlavní hygieničky Jarmily Rážové je dnes denní kapacita v celé zemi 8 000 testů. Stát ji ale do budoucna bude muset navýšit – problémem, který na podzim zkomplikuje situaci, bude zejména odlišení nemoci covid-19 od ostatních viróz.
Ze zásobníku
Kolik testů je tedy Česko při napnutí všech sil schopné za jediný den provést? Podle odhadů ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) to může být až 25 tisíc. Údaj oznámil na konci července při představování podzimní testovací strategie.
Základem má být páteřní síť laboratoří vázaných na ministerstvem přímo řízené organizace – fakultní nemocnice či zdravotní ústavy. Ty mají být v provozu neustále, včetně víkendů a svátků. Patří mezi ně i vysokokapacitní, které zvládnou denně vyšetřit přes 500 vzorků.
„V každém kraji musí být minimálně jedna laboratoř, která bude páteřní,“ uvedl ministr s tím, že se budou využívat i ostatní standardní laboratoře nebo ty, které jsou takzvaně v zásobníku. Patří mezi ně například akademická pracoviště.
O páteřní síť se podle strategie opírají i odběrná místa zřízená při fakultních či krajských nemocnicích, v případě potřeby se dá využít i mobilních týmů Armády ČR.
Žebříček priorit
Testování bude podobně jako protiepidemická opatření navázané na pohotovostní stupně, takzvaný semafor. Ani při nejvyšším možném vypětí testovacích kapacit nicméně nejspíš nebude možné na podzim pokračovat ve stejném režimu jako doposud – tedy otestovat na koronavirus každého, kdo bude mít příznaky nemoci.
Jen kvůli chřipce a dalším respiračním nákazám se v zimním období k lékaři každou sezonu vydávají statisíce lidí.
Ministerstvo proto v případě narůstajícího náporu na systém počítá s nastavením prioritních skupin pro testování.
„Prioritizace testování se stává důležitou v okamžiku vzplanutí epidemie covidu-19, která překročí lokální charakter, má známky nekontrolovaného komunitního šíření a svým rozsahem překročí testovací kapacity laboratoří. Stejně tak je vhodné prioritizaci testování zohlednit v období běžného výskytu akutních respiračních infekcí, kdy budou dominovat i jiné patogeny než SARS-CoV-2,“ píše se v dokumentu.
Absolutní prioritu mají v takovém případě rizikové skupiny osob, jejich nejbližší a zároveň lidé patřící do kritické infrastruktury státu – zdravotníci, hasiči, představitelé státu, policie, vojsko a další.
Pokud tedy semafor ukáže žlutou barvu – počínající komunitní šíření nákazy – bude to mimo jiné znamenat povel k preventivnímu vyšetřování rizikových skupin a lidí ze zmiňované infrastruktury.
Otázkou však zůstává, zda maximální dostupná avizovaná kapacita 25 tisíc testů denně bude stačit, pokud by se koronavirus začínal komunitně šířit ve většině republiky.
Mezi rizikové osoby patří desítky tisíc lidí – řadí se mezi ně například onkologičtí pacienti, pacienti po transplantaci orgánů nebo kostní dřeně, případně lidé s těžkou obezitou a další, u kterých se dá čekat těžký průběh nemoci.
Jen pracovníci kritické infrastruktury potom znamenají další téměř stovky tisíc adeptů na testování. Například pracovníků ve zdravotnictví je v republice přes 200 tisíc, další desítky tisíc představují například hasiči a policisté.
Ministerstvo je nicméně přesvědčené, že aktuálně nastavená opatření budou stačit. Včasnou detekci rizika by navíc měly zajistit už fungující systémy.
Jádrem pro sledování veškeré zdravotní péče v Česku a případně hlavním prvkem, který by měl garantovat rychlou odpověď na situaci, je Národní zdravotnický informační systém (NZIS), který spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Statistici zároveň provozují další ze záchranných sítí – Informační systém infekčních nemocí (ISIN). Nově se také online monitorují testy ze všech laboratoří.
