Koho nechal zabít Trump? Solejmání měl vliv na celý Blízký východ

Generál Solejmání podle amerického Pentagonu připravoval útoky proti americkým diplomatům i na americké vojáky v Iráku. V noci ze čtvrtka na pátek ho však zasáhla americká raketa, když vystupoval z letadla na bagdádském letišti. Jeho tělo identifikovali pouze podle prstenu. Spolu s ním zemřel i jeho hlavní poradce Muhandis.

Dvaašedesátiletý Kásim Solejmání se dal považovat za myšlenkového vůdce na Blízkém východě a zároveň za mocného muže ovládajícího vojenské operace. Podle amerického deníku The New York Times byl také velmi blízký íránskému duchovnímu vůdci ajatolláhu Chameneímu. Všeobecně se také považoval za budoucí hlavu Íránu.

„Byl důležitější než prezident, s blízkým vztahem k Chameneímu. Měl na starosti i regionální politiku. Nikdo neměl větší vliv než on,” okomentovala pro britský deník The Guardian Dina Esfandiaryová, členka think-tanku Century Foundation.

Od devadesátých let minulého století byl Solejmání v čele elitních vojenských jednotek Kuds. Ty vedly mise v zemích jako Sýrie nebo Irák. Jako hlavní stratég tak platil za nejvlivnějšího vojenského vůdce v regionu.

Jednotky Kuds označují západní média jako ne zcela čitelné a na hraně zákona. Jejich hlavním cílem je rozšiřovat íránský vliv na Blízkém východě. A právě generálovi Solejmánímu se to dařilo s velkým úspěchem. Využil zmatků okolo americké invaze do Iráku i syrské revoluce a vytvořil si pevnou půdu v ostatních zemích regionu, například v Libanonu nebo Jemenu.

Solejmání si sám napsal svou biografii. V té tvrdí, že se narodil v Raboru, na východě Íránu. Ve třinácti letech ho prý donutili opustit město a vydělávat na otcův dluh vládě. Solejmání měl od mládí velmi blízko k myšlenkám ajatolláha Chomejního.

V roce 1979 se připojil k Íránským revolučním gardám. Instituce, která funguje samostatně a má na starosti nejen bezpečnostní záležitosti, ale také soudy a média.

V hledáčku Spojených států amerických byl Solejmání přibližně od roku 2003, tedy od americké invaze do Iráku. Už tehdy USA generála obvinily z plánování útoků proti americkým vojákům. Solejmání se snažil udržet vliv v zemi, a tak stál proti americkým složkám. V roce 2011 na něj americké ministerstvo financí uvalilo sankce. Obvinilo ho z plánů zabít saúdskoarabského velvyslance ve Washingtonu.

Na druhou stranu se Solejmáním Spojené státy v určité době i spolupracovaly. V Iráku se generál a USA spojili proti samozvanému Islámskému státu, který platil za společného nepřítele. Jakmile však generál Solejmání začal více zbrojit a trénovat šíitskou armádu v Iráku, začal být pro Spojené státy americké opět vysoko postavenou hrozbou.

Americký prezident na svém Twitteru okomentoval smrt generála Solejmáního jen připnutou americkou vlajkou.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo zase sdílel video, na kterém Iráčané jásají v ulicích.

„Pane Trumpe, jste hráč, říkám vám, že jsme daleko blíž, než si myslíte, vy možná začnete válku, ale my ji skončíme,” vyzval veřejně asi před rokem a půl generál Solejmání Trumpa. Otázkou zůstává, jak se situace vyvine po Solejmáního smrti.