Hlavní obsah

Covid tady zasáhl nejcitelněji. Chtěli by třetí dávku, ale nevědí, jak na to

Foto: Shutterstock.com

Domovy pro seniory patřily v epidemii k nejrizikovějším místům. Změnilo to až očkování. (ilustrační foto)

Jak to bude s posilovacími dávkami pro nejohroženější? Další kolo se má rozjet už za týden. Domovy pro seniory přitom postrádají ucelenou strategii.

Článek

Žije v nich přes padesát tisíc lidí, pro něž covid-19 představuje největší riziko. Domovy pro seniory ještě před vlnou očkování zaznamenaly více než tři a půl tisíce úmrtí spojených s epidemií. Ač tam vakcinace zabrala a zařízení nyní evidují minimum nových nakažených, jejich vedení postrádá od Ministerstva zdravotnictví jasné stanovisko, co dál.

Řeší především, jak naložit se třetí dávkou očkování. „Volal jsem sdružení praktiků, krajským koordinátorům očkování. Všichni jsou připravení, ale nikdo nemá konkrétní informace, jakým způsobem se vakcíny budou distribuovat a jak to celé bude vypadat. Ale trochu jsme si zvykli, že se instrukce šíří na poslední chvíli,“ uvedl ředitel Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.

Šéfům zařízení navíc zamotalo hlavu pondělní prohlášení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Uvedl, že lidé, kteří nemoc prodělali a jsou plně naočkovaní, už třetí dávku nepotřebují. Podle něj mají takzvanou hybridní imunitu, která je proti nákaze nejúčinnější. „Posilující dávka není nutná,“ sdělil ministr po dalším jednání s odborníky u kulatého stolu.

Koho a jak očkovat řeší třeba ve Vojkově na Benešovsku. Také ředitel tamního domova pro seniory Vladimír Koníček by ucelenou strategii uvítal. V zařízení bydlí 112 klientů, loni se covidem nakazila více než polovina z nich. Šest kvůli infekci zemřelo. „Klienti i rodiny se ptají na třetí dávku. Samozřejmě se o další postup zajímáme a je to trochu složitá situace,“ přiznal ředitel.

Ve vojkovském domově projevili zájem o posilovací dávku všichni klienti, se třetími dávkami chtějí začít do měsíce. Polovina z nich už ale covid prodělala. Až na několik výjimek stojí o „boostovací“ dávku také zaměstnanci.

Seznamy zatím chybí

I vzhledem k tomu, že v domovech chybějí konkrétnější informace, nejsou nachystané ani seznamy zájemců o třetí dávku. „Takže nevíme, kolik se v daném zařízení bude chtít naočkovat klientů a zaměstnanců,“ řekl Horecký.

Začátek třetího kola očkování ministerstvo ohlásilo na dvacátého září. Další injekci může dostat člověk až po osmi měsících od ukončeného očkování. Nicméně právě v domovech seniorů se vakcinace rozjela už v lednu, takže je tam otázka posilovacích dávek nejnaléhavější. „Nějaké základní informace by se nám opravdu hodily. A v každém domově je situace trochu jiná. Ne všude se chtějí všichni očkovat,“ doplnil Koníček.

Mnohá centra navíc nechala klienty naočkovat vakcínami od společnosti AstraZeneca. Tyto očkovací látky už mezi posilovacími dávkami nefigurují. „Bohužel nám chybí konkrétnější informace, co tedy těmto klientům či našim zaměstnancům doporučit,“ uvedla mediální zástupkyně čtrnácti Alzeimercenter Martina Svobodová. Zařízení, která očkovala touto látkou, je ale podle Horeckého minimum.

Další dávka může mít opačný efekt

O tom, že je třeba řešit další kolo vakcinace individuálněji, svědčí také slova odborníků. Přílišná frekvence očkování u lidí po covidu může výjimečně přinést opačný efekt. „Bohužel další dávka může mít u některých jedinců na získanou imunitu dokonce negativní vliv, jak prokázaly výsledky už desítek studií,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy vakcinolog Marek Petráš, přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Očkování v domovech pro seniory epidemii z těchto zařízení vymýtilo. Na podzim v nich na covid umíraly i desítky lidí denně, po očkování na startu roku počty nakažených klesly na minimum. „Už několik měsíců nemáme jediný nový záchyt,“ přitakal Koníček.

Potvrzují to aktuální celostátní data. „Klastry jsou především ve školách a firmách. Máme minimum záchytů ze zařízení sociální péče. Tam evidujeme jediný klastr,“ uvedla šéfka hygieniků Pavla Svrčinová. Zároveň apelovala na neočkované zaměstnance těchto zařízení, ať se nechají očkovat.

Podle Horeckého je proočkovanost lidí v domovech pro seniory vysoká. U lidí starších 70 let je to přes 92 procent. „Ti zbývající vakcínu buď odmítají sami, nebo jejich rodinní příslušníci, kteří na ně mají vliv. U zaměstnanců je proočkovanost nižší. Pohybuje se někde nad 65 procenty. Číslo už roste málo,“ řekl.

Domovy si po vlastní ose zajišťují, kdo jejich klienty naočkuje. Oslovují lékaře a nemocnice, s nimiž mají už dřívější zkušenosti z úvodní fáze vakcinace. „Předjednávali jsme Pfizer. Musíme teď s lékaři a hygieniky probrat, co dál,“ řekl Koníček.

Ministerstvo počítá se zapojením praktiků i mobilních očkovacích týmů. „Nyní jich je v republice asi čtyřicet. Kraje samozřejmě vědí, že jsou tyto týmy určené i pro případy přeočkování. Osvědčily se v předchozím období a počítáme s nimi i nyní. Stejně tak ale může v daném zařízení očkovat praktický lékař, protože řada pobytových sociálních služeb má praktického lékaře, který tam dochází a nastavuje medikaci pro klienty. I ten může třetí dávku aplikovat,“ sdělil ministr na dotaz Seznam Zpráv.

Domovům také v posledních měsících chybějí aktualizovaná čísla o podílech nakažených na základě antigenních testů. Těmi se musejí každých sedm dní prověřovat neočkovaní klienti a zaměstnanci. Povinnost se nevztahuje na lidi, kteří měli covid v uplynulých 180 dnech. „Dostali jsme pouze informaci, že jsou to velmi malá čísla, nízké desítky lidí v celé republice,“ doplnil Horecký.

Doporučované