Článek
Proces v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, který na jaře 2018 otřásl Slovenskem a spustil politické zemětřesení, běžel od poloviny letošního ledna. Ve čtvrtek padly nepravomocné rozsudky.
Trest jen pro Szabóa
Vinen je podle Specializovaného trestního soudu v Pezinku jen Tomáš Szabó, který byl šoférem (už odsouzeného) vraha Miroslava Marčeka, a podílel se tak na vraždě. Odsedět si má 25 let.
Mariana Kočnera, kterého obžaloba označila za objednavatele vraždy, soud uznal vinným pouze v bodě nedovoleného ozbrojování. Jako nevinná odchází i Kočnerova spolupracovnice Alena Zsuzsová, kterou prokuratura vinila ze zprostředkování vraždy.
Soudkyně řekla, že soud Kočnera a Zsuzsovou osvobozuje. Skutek se podle soudu stal, ale není prokázáno, že za ním stojí oni dva.
Rozsudky nejsou pravomocné, možné je odvolání k nejvyššímu soudu. Kočner už je nepravomocně odsouzený na 19 let za falšování směnek televize Markíza.
Zsuzsová by se měla ještě dnes dostat na svobodu. Podle Denníku N je však pravděpodobné, že ji hned po propuštění z vězení zatknou za přípravu vražd prokurátorů Maroše Žilinky, Petra Šufliarského a advokáta Daniela Lipšice.
Matovič: evidentní strůjci vraždy
Rozsudek už v průběhu jeho čtení komentoval na Facebooku premiér Igor Matovič. „Vypadá to, že protentokrát chtějí evidentní strůjci vraždy vyklouznout ze spárů spravedlnosti… Věřme, že spravedlnost si na ně počká,“ napsal politik.
Kočner a Szabó jsou podle rozsudku vinni z trestného činu nedovoleného ozbrojování. Kočner má zaplatit 5 000 eur. Soud současně s případem vraždy Kuciaka a Kušnírové řešil i vraždu podnikatele Petra Molnára z prosince 2016. V té uznal vinným Szabóa. K vraždě se už dříve přiznal Szabóův bratranec Miroslav Marček, který zavraždil i Kuciaka a Kušnírovou.
Čtvrtečního jednání, které začalo v 10 hodin, se z obžalovaných osobně účastnil jen Kočner. U soudu v Pezinku byly také rodiny zavražděných. Rodiče Jána Kuciaka a matka Martiny Kušnírové z jednací místnosti odešli zdrcení ještě v průběhu čtení rozsudku.
Prokurátor žádal pro trojici 25 let
Za motiv objednávky vraždy obžaloba označila Kuciakovy články o Kočnerově ekonomické trestné činnosti. Kuciak zmínil Kočnera okrajově už v článku z roku 2016. Intenzivněji se mu pak začal věnovat v roce 2017. Kočner pak dokonce novináři vyhrožoval po telefonu, Kuciak si hovor nahrál a podal trestní oznámení.
Podle prokurátora, který všem třem navrhoval trest 25 let, není o vině trojice pochyb. Obhajoba zpochybňovala důvěryhodnost svědků, šifrovanou komunikaci a odmítla i spojení se sledováním novinářů.
Nejisté vyhlášení rozsudku a nový důkaz
Rozsudek měl původně zaznít už 5. srpna, soud ale na poslední chvíli přesunul líčení až na 3. září. Tříčlenný senát Specializovaného trestního soudu v Pezinku, kterému předsedá přísná soudkyně Ružena Sabová, zřejmě nebyl v názoru na rozsudek jednotný, a musel tudíž pokračovat v poradě až do září.
Ani ve čtvrtek ale nebylo jisté, zda rozsudky skutečně zazní. Prokuratura totiž v pondělí navrhla doplnit důkazy o novou analýzu dat z mobilu Aleny Zsuzsové o jejím pohybu v únoru 2018, kdy k vraždě Kuciaka a Kušnírové došlo. Soud přesto ve čtvrtek rovnou přešel k vyhlášení rozsudku.
První rozsudky: Andruskó a Marček
V kauze už zazněly dva rozsudky. Loni na konci roku přistoupil na dohodu o vině a trestu zprostředkovatel vraždy Zoltán Andruskó, který si odsedí 15 let. K nájemné vraždě dvojice se pak až u soudu přiznal bývalý voják Miroslav Marček, soud proto jeho případ vyčlenil a na začátku dubna Marčeka nepravomocně odsoudil na 23 let do vězení.
Svědectví Marčeka, Andruskóa a Petra Tótha, který měl vést komando sledující na Kočnerovu objednávku novináře, patřilo k hlavním důkazům obžaloby. Dalším byla prolomená šifrovaná komunikace Kočnera a Zsuzsové v aplikaci Threema a také fotky ze sledování Kuciaka, které mělo s případem spojovat Zsuzsovou.
Politické dopady
Vražda Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové vyvolala na Slovensku mohutné protivládní protesty a politickou krizi, která vyústila v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica.
Jeho strana Směr-sociální demokracie po porážce v letošních parlamentních volbách skončila v opozici. Po následném vnitrostranickém rozkolu ze Směru-SD vystoupila v čele s expremiérem Peterem Pellegrinim více než čtvrtina poslaneckého klubu strany.