Článek
Koalice se v úterý při plánování nové vlády shodly, že vedle ministra zahraničí zasedne ve vládě i ministr pro evropské záležitosti. A že – poněkud překvapivě – obě funkce připadnou koalici Pirátů a Starostů.
Čeká se, že Černínský palác bude řídit Pirát Jan Lipavský, evropské záležitosti by mohly připadnout evropskému expertovi Starostů Radimu Sršňovi. V průběhu vyjednávání se ale předpokládalo, že unijní agenda s přípravou českého předsednictví EU, které začne v červenci 2022, připadne koalici Spolu – například lidovci Ondřeji Benešíkovi.
Ten Seznam Zprávám ve středu řekl, že ho finální rozhodnutí zaskočilo. „Za naši koalici Spolu jsem dýchal a budu za ni dýchat nadále, ale že jsme se vzdali jak zahraniční, tak evropské agendy mě překvapilo,“ uvedl Benešík.
Podle zjištění Seznam Zpráv mohl k tomuto rozdělení diplomatických křesel přispět záměr zřídit další funkci, která bude mít přesah do zahraniční politiky. Jde o post takzvaného „bezpečnostního cara“, jenž bude na Úřadu vlády a blízký premiérovi Petru Fialovi z ODS.
Úkolem národního bezpečnostního poradce, jak se funkce oficiálně a také podle americké tradice jmenuje, má být kočírování bezpečnostní politiky státu i silných a mocných osobností v čele českých tajných služeb. Kandidátem na ni by mohl být muž blízký ODS - bývalý vysoce postavený diplomat, „jestřáb“ Tomáš Pojar.
„O parametrech této nové funkce se teprve diskutuje. Je jasné, že potřebujeme lepší koordinaci práce zpravodajských služeb, je to vidět například v otázkách kyberbezpečnosti – máme pro ni speciální úřad, ale zároveň se protíná s prací tajných služeb a dalších úřadů,“ řekla Seznam Zprávám poslankyně ODS Jana Černochová, která je v týmu, jenž dojednává zahraničněpolitické a obranné body příští vládní koalice.
Vznik pozice měla koalice Spolu ve svém volebním programu.
„Cílem je lepší koordinace a hlavně komunikace mezi subjekty bezpečnostní politiky z nadresortní úrovně v konkrétních otázkách, ať již aktuálních či dlouhodobých. Zřízení této pozice by přispělo i k lepší strategické komunikaci ve vztahu k veřejnosti i dalším partnerům,“ dodává Černochová.
Tento poradce by podle ní vládě a zejména premiérovi dával potřebnou podporu při klíčových bezpečnostních rozhodnutích.
Černochová slibuje, že nová funkce nepřinese extra náklady. „Naopak očekáváme, že díky lepšímu přehledu o aktivitách jednotlivých úřadů a složek máme šanci ušetřit, protože se kroky a náklady nebudou dublovat,“ slibuje Černochová, která je žhavou kandidátkou na post ministryně obrany v nové vládě.
Jestřáb z NGO
Podle tří vysoce postavených zdrojů blízkých vznikající vládní koalici je jedním z kandidátů na post Tomáš Pojar. Současný prorektor pro zahraniční vztahy soukromé vysoké školy CEVRO Institut má ve svém portfoliu řadu vysokých postů – byl náměstkem ministerstva zahraničních věcí i českým velvyslancem v Izraeli. Do státních služeb přišel z neziskového sektoru – v letech 1997 až 2005 byl ředitelem humanitární organizace Člověk v tísni.
Bezpečnostní politice se věnoval už v diplomacii a byl by na této pozici nepochybně silným hráčem. Pojar například vedl tým českých vyjednávačů o umístění americké radarové základny v Brdech. Problematice se věnoval i v Izraeli, kde také protiteroristickou politiku studoval na univerzitě v Herzliji. Před pádem Nečasovy vlády v roce 2013 se o něm mluvilo jako o možném šéfovi Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy civilní rozvědky.
„Takový post by měl vzniknout, to říkám již dlouho, i veřejně. Aby měl smysl, může znamenat i změnu zákona. Každopádně bude reálně vznikat nejméně rok, spíš dva, možná déle. A uvidíme, co konkrétního se z toho urodí,“ řekl Seznam Zprávám Pojar s tím, že je připraven se spolupodílet na vytváření takového systému, pokud o to bude zájem.
Šéf ODS Petr Fiala se odmítl o vzniku nového „bezpečnostního cara“ bavit. Po svém mluvčím Václavu Smolkovi jen vzkázal, že nejdříve se vznikající vládní koalice musí shodnout na programových shodách.
Každopádně návrat „jestřába“ Pojara do státní správy se čeká. Byl prvním náměstkem Černínského paláce v době prvního českého předsednictví EU, tudíž má s šéfováním Unii zkušenosti.
Starostové jsou pro
Proti vzniku nové funkce bezpečnostního koordinátora není ani koalice PirSTAN. „Koordinační funkci jsme měli i my jako programový bod, tedy souhlasíme. Konkrétní vymezení této pozice bude jedním z úkolů nové vlády,“ řekl Seznam Zprávám šéf Starostů Vít Rakušan, který je vážným kandidátem na post ministra vnitra.
Pod tento resort spadá Úřad pro zahraniční styky a informace, v jehož čele stojí Marek Šimandl. Ten byl dosud podřízeným končícího ministra vnitra a vicepremiéra Jana Hamáčka.
Rakušan nevyloučil možné personální změny v čele ÚZSI. „Co se personálních změn týče, tak se nejdříve z titulu své případné funkce podrobně seznámím s výsledky práce a efektivitou dané instituce,“ dodal Rakušan.
Politici z koalic Spolu i PirSTAN avizují, že po převzetí vlády nad Českem v čele Bezpečnostní informační služby potvrdí dosavadního šéfa kontrarozvědky Michala Koudelku. Podle informací Seznam Zpráv se v nejbližší době nechystá ani výměna vlivného šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna.
