Článek
Když ornitologové na Novomlýnských nádržích na jižní Moravě před pár dny počítali orly mořské, nestačili se divit. V blízkosti tří nádrží jich zimuje okolo šesti desítek.
Je to jen špička unikátního biotopu. Okolí panoramatického kostela svatého Linharta, jediného pozůstatku zatopené vesničky Mušov, představuje jednu z nejcennějších ptačích oblastí v rámci soustavy Natura 2000. Kromě orla mořského tam hnízdí třeba vzácný rybák obecný. „A další desetitisíce kachen a hus,” přidává Gaspar Čamlík z jihomoravské pobočky ornitologů.
Právě ti se bouří vůči zamýšlenému plánu Národní koalice proti suchu. Ministerstva ve spolupráci s odborníky a Povodím Moravy plánují navýšit hladinu tři nádrží o 35 centimetrů. Znamená to devět milionů kubíků vody navíc, které podle koalice pomohou v boji proti mizivým srážkám. „Toto opatření v případě delšího sucha pomůže k nadlepšování průtoku v řece Dyji, samozřejmě můžeme povodňovat lužní lesy pod nádrží a pomoci při zavlažování půdy v okolí nádrží,” sdělil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Ornitologové jsou proti. Naopak dlouhodobě usilují o snížení hladiny nádrží. „Navýšení bude znamenat další rozplavení ostrovů s hnízdy rybáků a také mokřadů, které se tady postupně obnovují. Třeba rybák potřebuje k lovení mělkou vodu,” namítl Jan Sychra z Masarykovy univerzity, předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.
S Povodím Moravy intenzivně jednají a věří, že dospějí ke kompromisu. Ostatně zaměstnanci Povodí Moravy zdůrazňují, že chtějí také zachovat unikátní biotop a dále jej vylepšovat. Nechali si zpracovat studii. „Bude navrhovat řadu technických opatření, třeba plovoucí hnízda přímo na nádrži,” podotkl Chmelař.
Národní koalici proti suchu radí také odborník na zemědělskou krajinu a profesor Mendelovy univerzity Miroslav Trnka. Podle něj lze najít kompromis. „V krajině se nám potkává několik různých zájmů a současně se nám mění klima. Stojíme před otázkou, kde vodu uchovat. Uchování v půdě na jižní Moravě kvůli malým srážkám nestačí,” vysvětlil odborník z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Tvrdí, že je potřeba vodu udržovat na povrchu. „Pokud si zavřeme cestu k závlahám, tak tím dost výrazně omezujeme schopnost regionu živit se produkcí, která umožňuje obyvatelům zůstat na venkově a starat se o krajinu. Vadí mi ten konflikt. Nemůžeme kulturní krajinu chránit, pokud tam současně nemáme ziskové zemědělství,” dodal Trnka.
Podle něj lze sladit zájmy zemědělství a ochrany přírody.
Opatření na Novomlýnských nádržích musí schválit vodoprávní úřad, navyšování by nejspíš připadlo na jarní měsíce. Jestli to bude už příští rok, zůstává otázkou dalších jednání.
