Článek
I když předseda ODS Petr Fiala opakuje, že se po sněmovních volbách v roce 2021 stane premiérem, sám ví, že to vzhledem k aktuálním volebním preferencím nezní úplně pravděpodobně.
Až teď ale ODS poprvé odhaluje, jak chce svého cíle dosáhnout: v čele široké předvolební aliance, jejímž základem má být ODS a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) vedené poslancem Vítem Rakušanem.
„Všichni cítíme ohromnou zodpovědnost té části veřejnosti, která si přeje konec Babišovy vlády. A musíme pro to udělat všechno. Předvolební koalice je nejlepší cestou, jak Andreje Babiše porazit a sestavovat vládu,“ říká předseda poslanců ODS a hlavní vyjednavač o předvolební strategii Zbyněk Stanjura.
Anketa: s kým jít?
ODS už předložila Starostům konkrétní nabídku a šéf STAN Rakušan neříká dopředu ne.
„Společný postup je nezbytný a my jsme rádi, že naše hnutí se osvědčilo jako spojovatel a hybatel. Prubířským kamenem budou krajské volby, kde se ukáže, jak to funguje a hlavně zda jsme opravdu schopni v regionech poslat hnutí ANO do opozice,“ uvedl.
STAN, který má ve Sněmovně nejmenší poslanecký klub o 6 lidech a při posledních sněmovních volbách v říjnu 2017 pronikl do Sněmovny se ziskem 5,2 procenta, se v posledních týdnech stává velmi žádaným spojencem: o společný postup ve volbách s ním - jak uvedl minulý týden Deník N - mají zájem i Piráti, kteří ale zatím žádný konkrétní plán nenabídli.
„Tak daleko jednání ještě nejsou,“ říká místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
Starostové si kvůli zájmu o spojenectví nyní dělají anketu mezi svými členy, s kým by raději do voleb šli. Zadali si také velký průzkum veřejného mínění, aby zjistili, jak se k tomu staví jejich příznivci.
Aby hlasy nepropadly
Rok a čtvrt před dalšími sněmovními volbami se žebříček popularity politických stran téměř nemění: všem průzkumům zhruba s 30 procenty vévodí hnutí ANO, s velkým odstupem za ním se na druhém místě střídá ODS s Piráty. Menší opoziční strany - STAN, lidovci či TOP 09 - se pravidelně objevují těsně nad i pod pětiprocentní hranicí.
Je tedy zřejmé, že demokratická opozice má šanci Babiše alespoň ohrozit, pouze pokud se před volbami spojí do jednoho či více bloků.
Je to důležité i kvůli českému volebnímu zákonu, který zjednodušeně řečeno zvýhodňuje větší strany. Dobře to ukázala čísla z minulých voleb. ODS, lidovci, TOP 09 a STAN získali dohromady jen o 100 tisíc hlasů méně než ANO, které volil jeden a půl milionu lidí (30 procent). Ve Sněmovně však samo ANO obsadilo o 30 křesel víc než čtyři jmenované opoziční strany dohromady (78 ku 48).
Nebo ještě jinak: zatímco ANO potřebovalo k zisku jednoho poslance 19 232 hlasů, STAN 43 693 hlasů.
Anketa
Pod tlakem Milionu chvilek
Jednání o společném postupu probíhají už více než rok. Svou roli v tom sehrály i statisícové demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii, kde opoziční lídři pochopili, že poptávka po změně je u značné části veřejnosti skutečně intenzivní.
Zkouškou, jestli tato strategie funguje, budou říjnové krajské volby. Velká změna je patrná hlavně u ODS - kdysi velká strana, jež se s ostatními nechtěla zdržovat a do sněmovních a krajských voleb vždy šla sama, tentokrát vytvořila předvolební koalice rovnou v devíti ze 13 krajů.
Žádaní Starostové si spojenectví s oběma zájemci vyzkouší nanečisto právě v podzimních krajských volbách. S ODS kandidují v Královéhradeckém kraji, v Olomouckém pak s Piráty.
Vzájemně se vykrýváme
STAN už v minulosti šel do sněmovních voleb spolu s TOP 09 (2010 i 2013), před minulými volbami Starostové uzavřeli koalici s lidovci, kteří si to ovšem na poslední chvíli rozmysleli. Proč teď o STAN stojí tolik právě ODS?
„Dohromady jsme velmi efektivní, pokud jde o zisky hlasů, protože se vzájemně vykrýváme. Starosté jsou silní právě v oblastech, kde my naopak ztrácíme,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura a jako příklad uvádí Liberecký kraj, kde už dvoje krajské volby vyhrál jediný hejtman STAN Martin Půta.
ODS spoléhá na to, že pokud alespoň dvě opoziční strany vytvoří do sněmovních voleb koalici, dalším (TOP 09 a lidovcům) nakonec nezbyde nic jiného, než se také přidat. Plánem je, že společným lídrem a kandidátem na premiéra by byl Petr Fiala a program koalice by obsahoval zhruba deset základních bodů. A některá témata, na nichž se neshodují - jako třeba adopce dětí homosexuální páry - by se raději neřešila a neotevírala.
A co na to Zeman?
Smělý opoziční plán, jak vystřídat Andreje Babiše ve Strakově akademii, může ještě pochopitelně narazit na mnoho překážek, například uvnitř jednotlivých stran.
Hlavní roli v povolebním vývoji pak bude hrát prezident Miloš Zeman, který mnohokrát zopakoval, že premiérem jmenuje lídra vítězné strany. To by zřejmě udělal, i kdyby to vypadalo, že třeba Andrej Babiš v čele ANO nebude schopen složit většinovou koalici.
„Je nám všem jasné, že společná koalice musí volby vyhrát, být první na pásce, pokud chceme sestavovat příští vládu,“ říká Stanjura.
Prezident má při jmenování premiéra podle Ústavy dva pokusy - a není přitom vázán žádnými lhůtami, třetí pokus už připadá předsedovi Sněmovny. Je tedy pravděpodobné, že se tento post po příštích volbách stane jedním z klíčových bodů politické agendy.
