Článek
O víkendu platí vysoký stupeň rizika aktivity klíštěte, konkrétně stupeň osm z deseti. Seznam Zprávám to potvrdil Český hydrometeorologický ústav.
Současné vlhké a teplé počasí je pro výskyt klíšťat ideální. Podle odborníků se ale jejich počet neliší od minulých let. „Zaznamenáváme stejnou sezónu jako loni. Nějaké výkyvy úplně nevidíme. To, že jich je vlastně více, může způsobit to, že lidé chodí více do přírody a mají tak častěji klíště,“ sdělila Seznam Zprávám Tereza Chrudimská, vedoucí laboratoře GEN-TREND, s. r. o., která se zabývá infekčností klíšťat.
Klíště je ale možné chytit běžně i v parku nebo na zahradě. „Je to proto, že klíšťata cestují spolu s živočichy, jako jsou hlodavci nebo ještěrky. Tahle zvířata v klidu zaběhnou i do parku ve městě, takže i tam se dá klíště chytit. Často se nám stává, že nám lidé posílají klíšťata z pražského parku a diví se, že tam to klíště chytli,“ vysvětluje Chrudimská.
Klíště vyčkává nejčastěji na stéblu trávy nebo na nízkém keři na hostitele, který kolem něho projde. „Ve chvíli, kdy jeho smyslové orgány zachytí zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého, tak se zachytí buď na člověka, nebo na zvíře. Klíšťata totiž neskáčou, ale pouze se zachytí. Pokud jsou spokojeni s výběrem, zůstanou na hostiteli a hledají si ideální místo k přisátí,“ vysvětluje Chrudimská.
Klíšťata se tak nevyskytují na vyšších místech, protože hrozí, že by mohla vyschnout. Drží se v maximální výšce jeden metr, ideálně v místě, kde se dá dobře číhat. Proto není ani pravděpodobné, že by se klíšťata vyskytovala na stromech.
„Ve chvíli, kdy se klíště plně nasaje od svého hostitele, tak přejde do dalšího stadia. Následně hledá dalšího hostitele. Klíště má dohromady tři stadia, a to larvu, nymfu a dospělce, a v každém tom stadiu se potřebuje plně nasát, aby mohlo přejít do toho dalšího,“ vysvětluje koloběh života klíštěte Chrudimská.
V dospělém stadiu se jedná o samičky, které po úplném nasátí kladou vajíčka a poté zemřou. Každé klíště tak saje pouze třikrát za život. Samci krev nesají.
„Larvička je úplně miniaturní a vypadá jako tečka za větou. Je lehké ji přehlédnout. Má pouze tři páry nohou. Nymfa je větší a řekla bych, že je nejčastější. Je tmavá a párů nohou má už čtyři. A nakonec klíště, které má červený zadeček, a to už je samice - tedy dospělé klíště, které pak klade vajíčka,“ popisuje vzhled různých stadií klíštěte Chrudimská.
„Samci jsou také černí, vypadají trochu jako nymfy, ale jsou větší a lesklejší. Ti ale nesají, jen po nás pochodují a hledají samičku, aby s ní mohli přímo na hostiteli kopulovat, tedy oplodnit ji,“ dodává.
Klíšťata jsou ale nebezpečná, protože mohou přenášet onemocnění, jako je lymská borelióza nebo encefalitida, na člověka.
Samotná infikovanost klíšťat se podle Chrudimské pohybuje mezi 15 a 20 %. Většinou přenášejí právě lymskou boreliózu. U encefalitidy se jedná o jedno klíště ze sta, tedy maximálně jedno procento.
„To, zda se člověk infikuje, závisí i na imunitním systému dotyčného člověka a jak dlouho klíště sálo. Je to tak velice individuální. U lymské boreliózy pak doba sání hraje opravdu velkou roli. U encefalitidy se přenos může stát už po hodině a pak už záleží na imunitním systému a množství viru, který se přenese,“ vysvětluje Chrudimská.
Laboratoř GEN-TREND, s. r. o. se zaměřuje na infikovanost klíšťat. Lidé mohou klíště zaslat na rozbor a zjistí tak snadno, zda je klíště infikováno a oni mají šanci onemocnět.
„Pokud tedy zjistíme, že bylo klíště infikované, dotyčný si pak může dojít na vyšetření ke svému doktorovi na protilátky. Ty jsou ale v krvi až po 3-4 týdnech po přisátí klíštěte. Příznaky by se však měly dostavit do čtrnácti dnů, pokud se člověk necítí dobře, může se jednat právě o tyto nemoci,“ vysvětluje Chrudimská.
Klíšťata představují riziko i pro domácí mazlíčky. I pes může být infikován lymskou boreliózou. Nejhorší je, pokud necháme klíště se na zvířeti nasát a nechat ho samovolně odpadnout. „Patogen v klíštěti má pak neomezenou dobu na přenos infekce. Čím dřív vytáhneme klíště zvířeti, tím lépe,“ říká Chrudimská.
„Z nejvýznamnějších onemocnění, která mohou klíšťata na domácí zvířata přenést, jsou lymská borelióza, babesióza, anaplazmóza (ehrlichióza) a klíšťová encefalitida,“ píše se na webu laboratoře GEN-TREND, s. r. o.
Lymská borelióza se pak u zvířete projeví až ve třetím chronickém stadiu. Zvíře začne náhle kulhat, může se tak stát až po několika měsících od přisátí klíštěte. Kulhání je způsobeno otokem kloubů. U velké části případů však nemoc po několika dnech odezní.
