Článek
Jejich moštárna je v okruhu několika desítek kilometrů jediná, která lisuje přebytky ze zahrad i pro veřejnost, o její služby je velký zájem. „Původní zařízení moštárny už bylo po letech používání ve špatném technickém stavu,“ řekl předseda Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Klimkovicích Tomáš Macek.
Více než 50 let starý vinařský lis, který zahrádkáři používali dosud, se podle něj začal pomalu rozpadat a ohrožovat obsluhu. „Třísky lítaly kolem lidí. Jednak z bezpečnostních důvodů a jednak také proto, že práce s tím lisem byla nesmírně fyzicky náročná a už jsme nesehnali nikoho, kdo by s tím chtěl pracovat, tak jsme museli přemýšlet o jiné technologii, která by nás posunula trochu dál,“ řekl Macek.
Polovinu nákladů na nové zařízení zaplatila dotace od Místní akční skupiny Poodří. Město Klimkovice zahrádkářům na nákup technologie darovalo 320.000 korun a dalších 350.000 korun jim půjčilo. „Moštárna byla u našich občanů vždy oblíbená a zahrádkáři jsou v Klimkovicích velmi aktivním spolkem,“ řekl klimkovický starosta Jaroslav Varga.
Součástí nové technologie od firmy Biopress z Holešova jsou drtič ovoce s myčkou, pásový lis, sedimentační nádrž, přečerpávací nádrž, pasterizér nebo plnička. Zařízení je plně automatické. Ovoce se nasype do mycí vany, odkud ho pás vynese do drtiče, z něj pak padá do lisu. Kapacita zařízení je až 800 kilogramů jablek za hodinu. Zpracování takového množství jablek, které zahrádkářům dřív zabralo hodinu a půl, je teď hotovo za deset minut.
„Největší výhody jsou, že to pracuje rychle, není to fyzický náročné a je větší využití jablek, pracuje to s účinností až 75 procent. U těch starých lisů jsme nebyli schopni toho dosáhnout,“ řekl Macek.
Mošt teče z lisu okamžitě. Ze 100 kilogramů jablek vznikne 60 až 75 litrů moštu. Novinkou je možnost mošt pasterizovat a stáčet do sáčků s malou pípou, v nichž bez konzervantů vydrží i rok.
Macek řekl, že zatímco třeba kolem Prahy mají takové lisovací zařízení skoro v každé vesničce, na Ostravsku jsou Klimkovičtí jediní v okruhu 30 kilometrů. „Tady nejsou lidé příliš zvyklí pít mošt, tady se oproti Čechám pije mošt asi třikrát méně,“ řekl předseda. Ze zájmu v posledních letech se ale podle něj ukazuje, že se situace pomalu začíná měnit.
„V letošním roce díky tomu, že je nadúroda ovoce, alespoň v našem kraji, tak jedeme už potřetí, a ještě nejsou zralá jablka. Až dozrají jablka, tak vypukne moštovací kalamita,“ řekl Macek.
Moštárnu si klimkovičtí zahrádkáři postavili ve vlastní režii v 70. letech minulého století. Na svou dobu byla velmi moderní a její součástí jsou i sklepy, které sloužily k uskladnění tehdy nedostatkových sadbových brambor. První lis na ovoce si členové spolku vyrobili svépomocí z důlní hydraulické stojky. Později, když jeho kapacita přestala stačit, koupili si druhý lis u specializované vinařské firmy.
