Článek
Pocitově by si mohl leckdo myslet, že Česko v tomto týdnu zasáhly extrémní mrazy. Před pár lety by nás přitom únorové mrazíky těžko překvapily, zvlášť když se jedná o nejchladnější měsíc roku.
Momentálně je v platnosti výstraha Českého hydrometeorologického ústavu, která varuje před silnými mrazy. Ojediněle by se podle ní mohly teploty v nadcházejících dnech dostat až k -20 stupňům.
Na otázky, jestli je současné mrazivé počasí mimořádné nebo co může způsobit, odpovídal klimatolog a hydrometeorolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Lze tyto mrazy srovnávat s nějakými historickými extrémy?
Zatím nejnižší zaznamenaná teplota v České republice se datuje už více jak 90 let zpátky. Bylo to 11. února 1929 na stanici Státního ústavu meteorologického v Litvínovicích u Českých Budějovic, kde naměřili teplotu -42,2 stupňů Celsia. Tato hodnota zatím nebyla překonána, a to i přes to, že v posledních letech se naše staniční síť v horských oblastech rozšířila právě o stanice zaměřené na měření nízkých teplot. To znamená, že máme informace z takzvaných mrazových kotlin. Přestože jsou některé zimy, kdy teplota klesá i pod -30 stupňů Celsia, tento devadesátiletý rekord ještě překonán nebyl.
V čem je tedy tento silný mráz výjimečný?
Nebudu souhlasit s tím, že jsou to silné mrazy, protože pokud je v nížinách teplota zhruba -10, tak to pro únor nejsou nijak extrémní hodnoty. Takové hodnoty bychom měli zaznamenávat v každém únoru. To, že v těch mrazových kotlinách naměříme třeba -25 nebo i méně, je dáno umístěním měření. Jsou vybrané lokality, kde je okolní terén utvářený tak, aby se tam stékala studená vzduchová hmota a naměřily se tam nízké teploty. Únor ve střední Evropě by měl být nejchladnější měsíc roku a měli bychom každoročně měřit teploty okolo -20 stupňů Celsia po dobu několika dní nebo několikrát za sebou. Tak tomu běžně bývalo ve dvacátém století a v posledních letech už je to mimořádné. V okamžiku, kdy klesne teplota na -10 a je z toho mediální pozdvižení, je vidět, že jsme si odvykli a že k tomu v posledních letech dochází mimořádně.
Takže vzhledem k danému období to není nijak nepřirozené, ale neděje se to pravidelně…
Neděje se to pravidelně, ale ne že by to zase nebylo významné. V okamžiku, kdy teplota spadne na hodnoty kolem -20 stupňů, můžou například začít praskat vodovodní potrubí. Můžou nastat problémy také v dopravě nebo ve vedení elektřiny, ale je to něco, co do tohoto regionu patří. Uvidíme, kam to spadne ještě v příštích dnech. V mrazových kotlinách mohou být teploty až -30. Tam je to samozřejmě nepříjemné, ale na většině republiky, kde je to -10 až -15, tak je to pro únor zcela přirozené a normální. Dokonce bych řekl, že krajina potřebuje, aby na pár dní takto promrzla.
Mohly by tyto nízké teploty způsobit třeba i nějaké zdravotní potíže?
Kdyby teploty spadly na těch -20 stupňů, záleželo by, jaká by byla vlhkost. Pokud by šlo o vlhčí mráz, tak by to třeba mohlo způsobit problémy lidem s citlivou pletí. Také se říká, že třeba kardiakům takovéto vlhké mrazy mohou působit komplikace. Ale pokud by to bylo krátkodobé, že ráno by hodnoty spadly takto nízko, a pak by zase bylo kolem -10, tak to bude v pohodě.
