Klimatičtí hrdinové a pokrytci, USA v roli schizofrenika. Na obří konferenci v Bonnu si 18 zemí zakázalo uhlí

Byla to největší konference, která se kdy odehrála na německé půdě. 200 států mělo pokračovat po cestě, kterou prorazila dva roky stará Pařížská klimatická dohoda. Nakonec ale do novinových titulků prorazilo místo změn klimatu jiné, hmatatelnější a neméně vražedné téma.

Ve stejných dnech, kdy jednali státníci v klidném a malebném Bonnu, se na jednu z největších světových megapolí snesl dusivý a štiplavý mrak. Obyvatelé Dillí a dalších indických měst jsou na smog zvyklí. Jen v roce 2015 na následky znečištění zemřelo v této zemi na dva a půl milionu lidí.

Krátce předtím uveřejnil zdravotnický magazín The Lancet studii, která dělá ze znečištění největšího zabijáka lidstva. Na jeho vrub spadá každé deváté předčasné úmrtí na planetě. Ekonomické škody zhruba odpovídají stovce bilionů korun ročně.

Ve světle těchto čísel zní jako odvážný krok správným směrem rozhodnutí 18 vlád vzdát se zcela energie ze spalování uhlí. V čele této iniciativy stojí Kanada a Francie.

Při bližším pohledu ale tento krok už nevypadá jako zásadní revoluce. Francie spaluje teď jen minimum uhlí, zato provozuje desítky jaderných elektráren. K iniciativě se přidaly i některé státy, které nyní uhelné elektrárny nepoužívají. Celkem by tak díky dohodě mohly vyhasnout pece pouhých tří procent uhelných elektráren planety.

V pozici největšího evropského hříšníka zůstává paradoxně organizátor konference.

Německo se sice na jedné straně odvážilo zúčastnit obřího experimentu jménem „Energiewende“ – energetická revoluce. Ta má posílit pozici obnovitelných zdrojů v německém energetickém mixu. Narozdíl od Francie však tento zvrat doprovází postupné uzavírání jaderných elektráren. Výpadek v produkci elektřiny nahrazuje právě spalování uhlí. A spolu s ním i emise.

Očekávalo se, že největším otloukánkem médií, aktivistů i ostatních účastníků budou delegáti USA. Hlavně proto, že prezident Donald Trump letos v červnu jednostranně odstoupil od Pařížské klimatické dohody.

Nestalo se. Hned několik politiků s neskrývaným překvapením mluvilo o konstruktivním přístupu Američanů. Odstřižení USA od klimatické dohody zdaleka není tak ostré, jak by se mohlo zdát. Její závazky ostatně bude muset Washington respektovat až do roku 2020.

Do Bonnu navíc dorazila i další delegace. Zastupuje několik amerických měst a států, včetně ekonomického gigantu – Kalifornie. Jejich poselství? Pařížskou dohodu bereme i nadále za svou, bez ohledu na názor Trumpova kabinetu.