Klimaaktivistům hrozí v Mexiku smrt, na summitu se s nimi moc nebaví

Na klimatickém summitu v Glasgow se setkává množství lidí z nejrůznějších sfér. Jsou tu zástupci vysoké politiky i organizací, vědci, novináři i aktivisté – třeba původní obyvatelé. Jejich hlas tu ale není dostatečně slyšet.

Klimatický summit COP26 ve skotském Glasgow se už chýlí ke konci. Není zatím jasné, jak bude vypadat jeho výsledek – tedy dohoda s finálními závazky a cíli, na níž vyjednavači teprve pracují.

Některé věci jsou ale zřejmé už teď: jedním z největších témat summitu je klimatická spravedlnost, což se podle některých událostí nepodařilo adekvátně reflektovat. V Checkpointu o tom mluví například Gerardo Ramírez Agueňo, zástupce mexické organizace pracující s původními obyvateli:

„Pro domorodé komunity je klimatická spravedlnost otázkou přežití. Tam, kde žijí, už klimatické změně čelí. Je pro ně tedy velmi důležité se tady na COP26 scházet s lidmi, vyjednávat s těmi, kteří jsou u moci. Takoví pro domorodé národy nic nedělají a z hlediska klimatické krize je prostě potřeba více akce – něco dělat, ne jen mluvit. Prostor tady ovšem původní obyvatelé nedostávají.“

Jeho organizaci Red de Acción Climática se podařilo do Glasgow dostat delegaci domorodců z Mexika a Guatemaly. A to i přes nepřízeň tamních vlád. Právě v Mexiku totiž podle Agueni hrozí klimatickým aktivistům velké nebezpečí.

„Mexiko je v tomto ohledu druhá nejnebezpečnější země světa. Pro domorodé komunity v zemi to znamená plno problémů – žijí totiž v neustálé nejistotě. Jednak kvůli vládě, jednak kvůli drogovým kartelům na jihu Mexika. Někteří z těch, kteří sem přijeli s naší delegací, se obávají toho, co přijde, až se vrátí zpátky. Jejich tváře teď viděl celý svět. Není správné pociťovat dennodenně takový strach jen proto, že bráníte své území, svou půdu, rodinu a domov – a hrozí vám, že tu zítra už nebudete,“ podotýká v Checkpointu Mexičan.

Debata o klimatické spravedlnosti se ovšem netýká pouze původních obyvatel. Al-Hamndou Dorsouma, ředitel klimatické strategie Africké rozvojové banky, v podcastu vysvětluje, že je tato otázka relevantní i pro státy afrického kontinentu.

„Afrika je vůči dopadům klimatické krize nejzranitelnější, neznečišťuje jako zbytek světa. Získává přitom jen tři procenta světových financí na řešení změny klimatu. Klimatická spravedlnost je pro Afriku zásadní,“ vysvětluje Dorsouma, který je původem z Čadu.

Zmiňuje také, že reakce na klimatickou krizi se pojí i s obecným rozvojem afrických zemí. „Je potřeba, aby se vyřešila extrémní chudoba, aby lidé měli co jíst a měli přístup k elektřině. Zatímco se tu bavíme, tak 640 milionů Afričanů nemá elektřinu,“ poznamenává v Checkpointu.

Africká rozvojová banka proto nedávno představila projekt, z něhož má vzejít největší solární elektrárna na světě. Zasazená bude v regionu Sahel, v zemích ležících na jižním cípu Sahary.

„Je tam obrovský potenciál pro získávání solární energie. Pracujeme nicméně ve všech zemích Afriky – oblast zájmu je tedy celý kontinent. Chceme zajistit, aby byla Afrika vůči dopadům klimatické změny odolná. A aby nejednala jako jiné části světa, co se znečišťování týče,“ shrnuje Al-Hamndou Dorsouma.

Co si o klimatickém summitu myslí protestující? A jak vypadají bezpečnostní opatření na COP26? Celý podcast Checkpoint si pusťte v přehrávači v úvodu článku.