Klid po bouři. Berlíňané mají po úderu teroru daleko k panice

Je to téměř přízračná scéna. Dva policisté se samopaly stráží uzavřený přístup do uličky mezi stánky vánočního trhu. Na místo, kde před pár hodinami umírali lidé.

Hned za policejní páskou hoří svíčky. Lidé přicházejí, postojí několik vteřin, pokračují dál. Vše se odehrává v téměř naprostém tichu.

Tiše také odvádějí strážníci ke svému antonu muže, který v převleku za Santa Clause obchází místo teroristického útoku, ověšený nápisy, že za vše mohou Židé. Je tu také osamocený a zjevně naštvaný muž s obří německou vlajkou. V jednu chvíli do ní zaduje vítr a vlajka spadne na hlavu ženy v šátku, která prochází kolem. Ta jen skloní hlavu a jde dál.

Tak vypadá asi nejsilnější náznak kontroverze nebo vypjatých emocí po šoku, který hlavní město Německa zažilo.

Video: Co zatím víme o útoku v Berlíně? 

Po loňských teroristických útocích v Paříži místní završili náměstí svíčkami, plakali na ulicích, objímali se, skandovali, propadali panice při poplašných zprávách, že se opět střílí. Teď Berlíňané převážně krčí rameny. Na samotném místě útoku není svíček zdaleka tolik, kolik by se dalo očekávat. Nekonají se manifestace. Na tazatele na každém kroku čeká slovo „weitermachen“. Pokračovat. Žít jako dosud. Nenechat se porazit strachem.

V Berlíně jako by se opakovaly scény z útoku ve Würzburgu, kde v loňském létě policisté honili mezi poli útočníka se zakrváceným nožem v ruce, zatímco místní stoicky leželi u bazénů a novináře ujišťovali, že život jde dál.

Život se ale může změnit špičkovým německým politikům, v čele s Angelou Merkelovou. A klid po bouři pro ně může být totéž, co klid před bouří.

Berlín není z hlediska politiky zrcadlem celého Německa, stejně jako Praha není názorovou zmenšeninou České republiky. Jen muslimů žije v německé metropoli na 300 tisíc. Soužití to není snadné, menšina i většina si ale na sebe v dobrém i ve zlém zvykly. Berlíňané v rozhovorech téměř zarytě opakují, že uprchlíky nelze házet do jednoho pytle a vůči rychlým odsudkům vstřícné imigrační politiky kancléřky jsou relativně imunní.

Jinde v Německu si osazenstvo kancléřství tak jisté být nemůže. Navíc nečelí jen následkům berlínského útoku. Německo se ještě nestačilo vzpamatovat ze znásilnění a vraždy studentky z Freiburgu. Pachatelem je zřejmě afghánský žadatel o azyl. Ve vězení už jednou byl – v Řecku, kde se také pokusil zabít mladou ženu, která vyvázla s těžkými zraněními. Řecké úřady ho ale nechaly utéct do Německa, kde policie neměla o jeho násilnické minulosti ani ponětí.

Je to jen jeden z dokladů chaosu, který doprovázel loňskou uprchlickou vlnu a který voliči Angele Merkelové často vyčítají více než samotnou skutečnost, že před migranty nezavřela hranice.

Každá indicie toho, že její politika může mít na svědomí německé životy, jen potvrzuje slogany nováčka německé politické scény, Alternativy pro Německo. Ta sice kromě boje proti migraci a terorismu nemá žádná silná témata, Německo ale čekají parlamentní volby už příští září a podle všeho bude právě bezpečnost jejich klíčové téma.

Angela Merkelová v posledních týdnech sice opět přitvrdila svou imigrační a integrační politiku, ale záběry z politických sjezdů a sálů parlamentu sotva mohou v paměti voličů přebít obrazy hrůzy z berlínského vánočního trhu.

Video: Co se bude dít v Berlíně? Informuje zemský berlínský ministr vnitra Andreas Geisel.