Článek
První tři klíčové firmy ze zemědělsko-chemického holdingu Agrofert zveřejnily výsledky hospodaření za uplynulý rok. A čísla dvou z nich ukazují, že dřívější náznaky, že koncernu se nedaří jako dřív, se potvrdily.
Nejprve ale dobrá zpráva pro obmyšleného svěřenských fondů, v nichž je Agrofert zaparkovaný. Tedy pro českého premiéra Andreje Babiše. Ta přichází z pardubické Synthesie. Tržby firmy poskočily vzhůru o 160 milionů korun na celkem bezmála 4,2 miliardy. Zisk se vylepšil o 27 milionů na 464 milionů. Pro letošek podle výroční zprávy založené v obchodním rejstříku plánuje firma další růst tržeb na 4,4 miliardy, ale hospodářský výsledek výrazně nižší. Konkrétně 385 milionů před zdaněním. Vloni to bylo před zdaněním 569 milionů.
Špatné zprávy ze Slovenska
Naopak velmi špatná zpráva přichází ze Slovenska. Tamní vlajkovou firmou koncernu Agrofert je výrobce hnojiv Duslo. I ten se může pochlubit růstem tržeb. Z 403 milionů eur v roce 2017 na 418 milionů v roce 2018. Výsledek hospodaření se ovšem propadl do ztráty. A to konkrétně o více než 21 milionů eur na minus sedm milionů před zdaněním. V českých korunách jde o ztrátu přibližně 185 milionů. Čistá ztráta je pak o trochu menší, konkrétně 5,8 milionu eur.
Představenstvo to ve výroční zprávě zdůvodňuje především prudkým nárůstem cen zemního plynu. Důsledky pro firmu to má zásadnější než jen proklamovanou stabilizaci, již vedení slibuje v úvodu výročního dokumentu. Firma totiž musela vstoupit do jednání s bankami o podmínkách úvěrů, které čerpá. Celkem má podle výroční zprávy dluhy vůči bankám ve výši 295 milionů eur. Z toho přes 112 milionů byly dlouhodobé úvěry, které vzhledem k hospodářským výsledkům musely být překlasifikované na krátkodobé.
„Společnost je v jednáních s věřiteli o nových podmínkách úvěrové smlouvy a vyjádřením souhlasu s neplněním finančních ukazatelů,“ píše se ve výroční zprávě. Těmi ukazateli jsou například celková likvidita nebo poměr dluhu k EBITDA, což je zkratka vyjadřující zisk před odpisy a zdaněním.
Banky mimochodem nyní Agrofert sledují velmi pozorně. Pokud totiž bude Evropská komise trvat na zjištěních auditorů z předběžné zprávy, která dorazila do Česka před pár týdny, bude muset Česko vymáhat dotace vyplacené Agrofertu v řádu stamilionů korun. A to by pro banky znamenalo, že musejí zpřísnit podmínky pro již poskytnuté úvěry koncernu, minimálně na projekty kryté dotacemi. Celkem má Agrofert podle výroční zprávy z roku 2017 napůjčováno 35 miliard korun.
Propad zisku v Lovochemii
Čísla, která nejsou příliš ke chlubení, pak hlásí i klíčová česká chemička. Lovosická Lovochemie. Opět tržby dopadly vloni lépe než v předcházejícím roce 2017. Jen ty z prodeje vlastních výrobků se zvedly skoro o 300 milionů na necelé 4,2 miliardy korun. Čistý zisk je ovšem zanedbatelných 1,7 milionu korun. Zvlášť když se porovná s předloňskými 90 miliony nebo bezmála 300 miliony z roku 2015.
Že loňské hospodaření koncernu Agrofert bude horší než v předchozích letech, naznačil už v prosincovém vydání interního firemního časopisu výkonný ředitel holdingu Josef Mráz.
„Celkové nekonsolidované tržby očekáváme mírně nižší než vloni. Mezi faktory, které nejvíce ovlivní hospodářský výsledek za rok 2018, patří zejména růst cen surovin, a to především zemního plynu v chemické divizi a zemědělských komodit, u nichž bych zmínil především obilí, jehož sklizeň byla velmi negativně ovlivněna extrémním suchem,“ napsal. Dodal, že je proto nutné hledat úspory.
Konsolidovaně se ale podle dostupných informací přece jen Agrofertu podařilo tržby alespoň mírně zvednout zhruba o dvě miliardy na 157 miliard korun. Takovou sumu totiž firma uvedla v žebříčku Czech Top 100. Jak dopadlo hospodaření v dalších ukazatelích, zatím známé není. Většina firem koncernu i koncern samotný zveřejňovaly své výroční zprávy až v průběhu srpna.
