Klíčový týden, v němž čísla ukážou, zda se Česko dostane z karantény

Uzavření škol, zákazy návštěv v nemocnicích i domovech pro seniory, omezení hromadných akcí, zavření restaurací a obchodních domů, konec cestování a následně i volného pohybu osob. Vláda v minulých dnech vršila jedno přísnější opatření na druhé - dnes mohou lidé až na výjimky ven pouze v nutných případech, s rouškou na obličeji a maximálně ve dvou. Veřejný společenský život zavřením barů, kin, obchodů, sportovišť a divadel utichl.

Vláda kroky přijala ve snaze ochránit Česko před nekontrolovaným šířením koronavirové nákazy, která si v některých evropských zemích vyžádala už tisíce mrtvých.

Utlumení veřejného života sice přineslo prozatím usměrněný postup infekce, ekonomové ale čím dál hlasitěji upozorňují na nedozírné hospodářské následky. Nervozita stoupá napříč společností.

Nejpřísnější opatření včetně celoplošné karantény zatím platí do 1. dubna. Vláda Andreje Babiše ale omezení volného pohybu nejspíš minimálně o další týden prodlouží. Nouzový stav je vyhlášen do 11. dubna, na který letos připadá Bílá sobota.

Vojtěch v té souvislosti upozornil na to, že data ohledně šíření epidemie nejsou nejpříznivější.

Podle předsedy Ústředního krizového štábu Romana Prymuly je prodloužení nouzového stavu nezbytné a neskončí ani v polovině Velikonoc, i když definitivní slovo bude mít Poslanecká sněmovna.

A totéž pak řekl v pátek Andrej Babiš. Varoval, že nouzový stav bude třeba protáhnout o dalších 30 dní.

Proto je teď klíčový každodenní vývoj statistik, které ukážou, jak moc opatření zabrala a zda naopak nebude nutné ještě přitvrdit. Například ministr zahraničí Tomáš Petříček chce v pondělí vládě navrhnout zavedení 14denní povinné karantény pro všechny, kdo se vrátí z ciziny. Důvodem je dramatický vývoj situace ve světě.

Ministerstvo i statistici sledují zejména denní nárůst nových případů koronaviru v procentech - čím víc bude klesat, tím dřív se Češi znovu podívají do kina nebo se naobědvají v restauraci.

„Byť se zdá - a můžeme být z tohoto hlediska mírně optimističtí - že jsme na poměrně dobré trajektorii, tak stále máme 150 až 200 případů denně. To musíme vyhodnotit,“ přiblížil ministr Vojtěch. Páteční nárůst nakažených pak dosáhl bezmála čtyř set nových případů. Zároveň ale byl proveden rekordní počet testů přesahující 5000.

Uvažovat o otevření menších obchodů se podle něj začne, až když se denní vzestup případů ustálí přibližně na 10 procentech.

Neklid okolo vývoje vyvolal už středeční nárůst nových nakažených o 291. Vysoký byl ale ve středu (stejně jako potom v dalších dnech) i počet testovaných lidí, laboratoře provedly téměř 4100 testů. O den dříve přibylo 185 potvrzených případů, provedených testů ale bylo 2976.

Podle Prymuly se plány na uvolňování zákazů už rýsují - pokud v polovině dubna bude celkově méně než 8500 nakažených, je možné v následujících dnech některé ze zákazů začít mírnit. Postupovat se bude od nejpozději přijatých opatření k těm prvním.

„Myslím, že půjdeme zpětně. Začali jsme školami, hromadnými akcemi až k omezení pohybu - a tak to budeme opět uvolňovat. Opatření u škol bude jedno z posledních, stejně jako hromadné akce a koncerty. To je opravdu největší riziko, protože se při nich shlukuje větší množství lidí,“ přiblížil šéf zdravotnictví.

Třeba opatření zavedená na hranicích by ale mohla trvat mnohem déle. „Samozřejmě opatření, která se týkají třeba příchodu lidí ze zahraničí, jsou závažná, protože si nemůžeme dovolit, aby sem přišli a měli jsme tu nějaké druhé nebo třetí vlny nákazy,“ dodal. Školy se v tomto školním roce otevřou zřejmě na přelomu května a června.

Roušky bude podle Prymuly potřeba nosit do doby, než budou přibývat jen desítky případů denně.

Krokem k uvolnění restrikcí je i plánované spuštění takzvané chytré karantény, která má fungovat po Velikonocích v celém Česku. Zapojí se i armáda a bude stát na pěti koordinátorech. „Jeden pro laboratoře, jeden pro hygieny a tak dále,“ popsal epidemiolog Prymula.

Nový způsob vyhledávání nových případů nemoci COVID-19 s pomocí dat z mobilů a platebních karet stát vyzkouší od pondělí na jižní Moravě. „Na jihu Moravy jsou i ty uzavřené oblasti, třeba Litovelsko. Každý pozitivní případ tam bude trasován, cílem je izolovat všechny jeho rizikové kontakty do tří dnů,“ popsal Prymula.

Nový systém má u každého nakaženého vytvořit stopu, kde se pohyboval posledních pět dní a kdy se případně potkal s někým na delší dobu než 15 minut. Pokud bude nakažený souhlasit, mobilní operátor sdělí hygienické stanici potřebná data o pohybu. Bez souhlasu si bude muset vzpomínat přímo při rozhovoru s hygienikem.

Odhadováním dalšího vývoje v Česku se zabývá Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle jeho ředitele Ladislava Duška má kumulativní vývoj pozitivně diagnostikovaných případů spíš lineární trend. Denní přírůstky klesají. „Kéž by to byl obrázek toho, že někde v populaci nemáme schovanou velkou nálož pozitivních lidí, kteří virus šíří dál. Odpověď na tuto otázku nám dá příští týden,“ popsal v úterý na Ministerstvu zdravotnictví.

Na konci března by podle něj mohlo být v Česku celkově asi 3000 případů nákazy COVID-19. Na konci dubna se očekává kumulativně asi 15 000 nakažených, včetně už vyléčených. Lůžková péče by takový počet měla zvládnout.

Podle Duška není ani tak důležité, kolik pozitivních jedinců se v Česku v následujících dnech objeví - infekce populací v nějakém rozsahu nevyhnutelně projde. Nezbytné je ale hlídat zásah do skupin seniorů a vážně dlouhodobě nemocných, ve kterých je morbidita vysoká.

Nyní je podíl seniorů mezi nakaženými v Česku poměrně nízký a pohybuje se okolo 17 procent.

Další vývoj nákazy je nyní obtížné predikovat. Jednotlivé státy v rámci evropské spolupráce sdílí svá data, každý z nich však k boji s koronavirem přistoupil v jiný čas a jinými prostředky.

„Česká republika do téhle kapitoly dějin epidemiologickými daty teprve vstupuje. Když státy srovnám jako na závodě - jako na olympijských hrách, které nebudou - Česko má před sebou velký otazník, kudy půjde. Všichni si přejeme, aby to nebyl italský scénář a ani španělský,“ popsal profesor Dušek.

Odborníci v téhle souvislosti sledují zejména takzvané reprodukční číslo - čili konstantu R, která se užívá pro modelování vývoje infekčních nemocí a označuje průměrný počet osob, které jeden nemocný nakazí. Čím vyšší je, tím více nákaza proniká do populace.

Podle odhadů postavených na datech z 12. března jeden nakažený v Česku přenesl infekci na další 2,64 osoby. Po vládních opatřeních však číslo začalo klesat a k 16. březnu se odhadovalo R 1,9. Nyní se pohybuje okolo 1,5. Za další týden by se mohlo dostat na 1,2. Ideální by bylo dostat ho pod hodnotu 1 - což by indikovalo zpomalování nákazy.

K postupnému uvolňování zákazů už dochází v původním ohnisku nákazy - čínském Wu-chanu.

Město začalo po dvou měsících uvolňovat přísná karanténní opatření, která tam platila od 23. ledna. Místní úřady oznámily, že se lidé mohou postupně vracet do práce, pokud nemají teplotu a mohou se prokázat potvrzením, že jim nebyla nařízena karanténa kvůli vlastnímu onemocnění či kontaktu s někým nakaženým v poslední době.

Podle úřadů se nyní bude Wu-chan postupně otevírat a obnovena bude i veřejná doprava. Doposud museli místní obyvatelé zůstávat po celý den doma a směli si dojít jen na nákup základních potřeb. V sobotu například do města přijel první vlak.