Článek
Třiasedmdesátiletý zakladatel deníku Apple Daily je ostrým kritikem Pekingu, píše BBC. Rozsudek přichází v době, kdy pevninská část Číny stupňuje potlačování práv a svobod v Hongkongu.
Laie odsoudili ke 12 měsícům vězení za demonstraci z 18. srpna a na dalších osm měsíců za demonstraci z 31. srpna. Soudce však nařídil, aby byly kromě dvou měsíců tresty vykonány souběžně. Lai by tak ve vězení měl strávit maximálně 14 měsíců. Každé obvinění s sebou neslo maximální trest pěti let vězení. Pro Laie se tím ale momentálně mění jen málo, protože byl už od ledna letošního roku ve vazbě.
Během pátečního jednání soudkyně Amanda Woodcocková podle CNN uvedla, že obžalovaní „se úmyslně vzepřeli zákonu“ a neoprávněné protesty představovaly „přímou výzvu pro policejní autoritu, a tedy zákon a pořádek“. Trest by podle ní měl „odrážet závažnost trestného činu a provinění“, jakož i „vědomého rozhodnutí“ obžalovaných porušit zákon.
Několik obžalovaných se vězení vyhnulo, s ohledem na vysoký věk a dlouhou historii veřejné služby dostali „pouze“ podmínečné tresty. To znamená, že se vyhnou pobytu za mřížemi, pokud nebudou v následujících dvou letech odsouzeni za jiný trestný čin.
K takovým odsouzeným patřil i 82letý advokát a zakladatel opoziční Demokratické strany Martin Lee, kterého na sociálních sítích často označují za „hongkongského otce demokracie“. Ten byl vzhledem ke svému vysokému věku odsouzen pouze k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce 11 měsíců.
Nepodmíněným trestům se vyhnuli i Albert Ho, Margaret Ngová a Leung Yiu-chung. Podmíněný trest za svou roli v protestu 31. srpna obdržel i bývalý zákonodárce Yeung Sum. Třiasedmdesátiletá Ngová sklidila u soudu potlesk poté, co v projevu prohlásila, že je odhodlána hájit demokratická práva Hongkongu.
„Právní stát je třeba hájit nejen u soudu, ale i na ulicích a v komunitě. Právní stát není jen o právu, ale o správě věcí veřejných, a zákony, které chrání práva, mají tendenci získávat mezi lidmi důvěru,“ řekla Ngová, která si u soudu vyslechla trest 12 měsíců odnětí svobody podmíněně.
Právník Graham Harris, který zastupoval Martina Leeho a Alberta Ho, vyzdvihl jejich desetiletou službu veřejnosti, kterou vykonávali jako zákonodárci. „Spravedlnost nemusí být naplněna tím, že zavřeme dva lidi, kteří zasvětili život službě společnosti,“ uvedl Harris.
Magnát Lai čelí dalším šesti obviněním – dvě z nich byla uložena na základě nového zákona o národní bezpečnosti země. Podle BBC je možné, že proti němu prokurátoři vznesou další obvinění. Kromě obvinění z nepovoleného shromažďování nyní Lai čelí dvěma obviněním ze spolčení s cizími silami, za které hrozí až doživotní trest odnětí svobody.
Tresty zdaleka nedosáhly horní hranice pěti let odnětí svobody, která obžalovaným v nejtvrdším případě hrozila, píše web New York Times (NYT). Přesto však podle webu vyslaly neklamný signál, že aktivismus s sebou nese vážná rizika i pro mezinárodně významné opoziční osobnosti. Podle příznivců obžalovaných jsou tyto tresty posledním projevem zásadní proměny, kterou se Peking snaží v Hongkongu prosadit, aby umlčel disent.
Komunistická strana Číny podle NYT Laie považuje za potížistu dlouhodobě. Trest, který mu byl nyní uložen, umožňuje Pekingu, aby jej označil za zločince. Tím podle webu země posílí místní odpor vůči zahraniční kritice a sankcím, které Spojené státy na Čínu uvalily po tvrdém zásahu Číny proti hongkongským demonstracím.
Začátkem tohoto týdne zveřejnily noviny Apple Daily Laiův ručně psaný dopis, který poslal z vězení: „Naší povinností, jakožto novinářů, je hledání spravedlnosti. Dokud se nenecháme zaslepit nespravedlivým pokušením, dokud se nenecháme ovlivnit zlem, plníme svou odpovědnost,“ stálo v něm.
Laiova obhájkyně Audrey Eu během pátečního jednání o zmírnění trestu uvedla, že by Laiovi svoboda odňata být neměla. „Využíval svého ústavního práva na pokojné shromažďování, ale nedělal to z osobního prospěchu nebo chamtivosti,“ řekla Eu.
Loni Peking v Hongkongu prosadil kontroverzní bezpečnostní zákon, který umožňuje, aby občané Hongkongu mohli být souzeni i v pevninské Číně. Nová právní norma má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování.
Kritici zákon považují za pokus omezit svobody v bývalé britské kolonii a označují jej za porušení principu jedna země, dva systémy, podle něhož se Čína zavázala Hongkong spravovat, když ho v roce 1997 přebírala. Letos pak čínský parlament odhlasoval reformu volebního systému, která zmenšila roli veřejnosti při výběru zákonodárců do hongkongské legislativy.
