Školy se otevřou nejdříve 3. března, řekl Plaga

Češi by svěřili rozhodování o protiepidemických opatřeních hejtmanům nebo hlavní hygieničce Jarmile Rážové. Teprve pak premiérovi či dalším politikům, plyne z čerstvého průzkumu.

Nemocnice mají v případě kapacitní krize zastavit veškerou péči s výjimkou akutní intenzivní péče. Dopis s tímto doporučením dnes hejtmanům a ředitelům nemocnic odeslal ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Řekl to České televizi (ČT). Kapacita lůžek intenzivní péče v nemocnicích se kvůli koronaviru blíží absolutnímu vyčerpání. Volných je nyní zhruba 15 procent.

„Budeme rozlišovat mezi pacienty, kteří jsou s covidem, a těmi, kteří jsou na jednotkách intenzivní péče z jiného důvodu. Laicky řečeno: ostatní péče bude na dva až tři týdny pozastavena,“ sdělil ministr.

Částečný návrat žáků do škol se neuskuteční od pondělí 1. března, jak vláda avizovala, ale nejdříve od středy 3. března. Na posunutí termínu se dnes dohodl ministr školství Robert Plaga (za ANO) se zástupci Asociace krajů ČR. Podle nich je třeba dát školám čas na přípravu testování na covid-19, které je podmínkou návratu žáků do lavic. ČTK o tom informovala mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Poukázala na to, že testy pro školy mají z Číny do ČR přiletět v neděli 28. února a pak se budou muset ještě distribuovat do škol. Navíc zatím není jasné, zda začne včas platit pandemický zákon.

Exprezident Václav Klaus má koronavirus. Serveru Lidovky.cz to potvrdil mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka s tím, že Klaus byl pozitivně testován dnes odpoledne. „Po zhruba půlhodinovém vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici se přesunuje do domácí léčby,“ řekl serveru Macinka. Klaus starší je veřejným odpůrcem nošení roušek. Kritizuje i vládní opatření proti koronaviru a prohlásil, že se nenechá očkovat proti covidu.

Vakcíny, kterými se bude očkovat v České republice, musí projít schvalovacím procesem Evropské komise. Shodli se na tom na dnešním jednání nejvyšší ústavní činitelé. Česko v současné době očkuje vakcínami Pfizer/BioNTech, Moderna a Astra Zeneca. Zatím nemá dostatek dávek na proočkování všech zájemců. V poslední době se proto mluvilo o možnosti využít například ruské vakcíny Sputnik, premiér Andrej Babiš (ANO) odcestoval do Srbska a Maďarska, které tuto očkovací látku nakoupily. Učinily tak přesto, že ji zatím neschválily evropské úřady. Pro tzv. maďarskou cestu se podle předsedy Ivana Bartoše vyslovil minulý týden prezident Miloš Zeman, zdůvodnil to pomalým schvalovacím procesem u Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Ústavní činitelé v prohlášení konstatovali, že vážný pandemický stav komplikuje šíření výrazně nakažlivějších mutací koronaviru. „Nejvyšší ústavní činitelé zdůrazňují, že schvalovací proces Evropské komise založený na doporučení Evropské lékové agentury tyto požadavky naplňuje a vedl ke schválení již tří druhů vakcín. Je nutné poskytnout co nejdříve nejširší veřejnosti možnost být očkován těmito, či stejným procesem schválenými dalšími vakcínami,“ uvedli.

Odborníci z různých vědeckých oborů v současné zhoršující se epidemické situaci s covidem-19 doporučují zpřísnění opatření pro rychlé snížení počtu nových případů nákazy. Přísnější lockdown doporučuje například Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP. Zpřísnit vynucování současných opatření nebo přidat další je třeba také podle epidemiologa Petra Smejkala, který se stal členem Rady vlády pro zdravotní rizika, řekl to v České televizi. Iniciativa 40 dní pro zdraví dnes zveřejnila výzvu lékařů a dalších odborníků, která vyzývá ke stanovení cíle za 40 dní mít méně než tisíc nových případů denně. Současná opatření ale podle nich nestačí, musí zahrnout i průmysl a podniky.

Hygienici mají podezření na jihoafrickou mutaci u ženy z Chomutova, která byla rovněž na Zanzibaru. Je možné, že jde o osmé podezření v ČR. Podle ředitelky ústecké hygienické stanice Lenky Šimůnkové se žena nechala na koronavirus otestovat zřejmě už na letišti, vzorky k rozboru odeslalo pražské laboratoři letištní testovací místo. „Kolegyně pak zjišťovala, s kým žena cestovala v letadle,“ doplnila ředitelka. Dodala, že k dnešku jde o jediné podezření na jihoafrickou mutaci v Ústeckém kraji.

Zemské vlády Saska a Bavorska chtějí případný převoz českých pacientů s covidem-19 na kliniky do Německa dohodnout diplomatickou cestou. Mluvčí úřadu bavorské vlády Eva-Maria Ungerová řekla, že takové řešení usnadní organizaci převozu nemocných. Stejně se vyjádřilo saské ministerstvo sociálních věcí, které má na starost zdravotnictví. Zdůraznilo, že kvůli velkému vytížení saských nemocnic je koordinace nezbytná. Také saské a bavorské nemocnice u hranic s Českem shodně uvádějí, že případný transport nebude domlouván přímo mezi klinikami, ale přes oblastní koordinátory či příslušná zemská ministerstva.

Každý měsíc přemítá provozovatel hotelu a restaurace na Ještědu v Liberci a Prezidentské chaty v Jizerských horách, zda se to dá ještě vydržet. Nemá žádné příjmy od turistů a měsíčně platí statisícové náklady. A naděje na zlepšení v nedohlednu. Petr Šmaus podniká už zhruba 30 let, ale tak špatný rok jako ten uplynulý zásadně ovlivněný pandemií koronaviru a vládními restrikcemi nezažil. „Myslím, že to nezažil nikdo obecně v našem oboru, v cestovním ruchu. Nevím, s čím by to šlo srovnat,“ řekl. Od prvních zjištěných případů koronaviru v zemi za pár dnů uplyne rok. Od té doby byly Ještěd a Prezidentská chata nuceně uzavřené zhruba půl roku. Je tomu tak i nyní. „Vždycky si říkám, že ještě měsíc a pak už to položíme. Ale pak si řeknu, když jsem to vydržel tak dlouho, tak to musíme dát ještě. Dáváme do toho vlastní peníze a platíme i z půjček,“ řekl Šmaus. Žádnou naději na brzké otevření ale zatím nevidí. „Vyjádření jsou protichůdná. Co pochytáváme kolem, tak je to spíše tristní a spíš to nahrává tomu, že by to člověk měl zabalit,“ uvedl. „A do toho slyšíte v televizi, že se máte dobře a že vám někdo pomáhá,“ dodal.

Mluvčí Ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová k případné německé pomoci uvedla, že o tom, zda bude Česká republika žádat o zahraniční pomoc, musí podle zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci vždy rozhodovat vláda. „V dané době by mělo být toto minimálně projednáno v rámci Ústředního krizového štábu, a to je také varianta, ke které se momentálně kvůli rychlejšímu průběhu kloní všichni zúčastnění. Na ÚKŠ to bude projednáno již zítra (ve středu),“ uvedla. Dále se bude podle Peterové postupovat přes mechanismy Evropské unie.

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně vyzkoušela u 30 pacientů s nemocí covid-19 lék ivermektin. Zdravotní stav většiny se po užívání ivermektinu ve spojení s další léčbou podařilo zlepšit natolik, že mohli být propuštění domů, uvedl dnes primář I. interní kardioangiologické kliniky nemocnice Michal Rezek. Lékaři podávali antivirotikum vybraným pacientům s těžším průběhem nemoci od loňského listopadu. „Zatím se jedná o malý počet pacientů na to, abychom mohli dělat ucelené závěry. Nicméně tolerance léčby byla velmi dobrá, nežádoucí účinky minimální, zdravotní stav velké většiny pacientů se po užívání ivermektinu a ve spojení s další léčbou podařilo zlepšit natolik, že mohli být propuštěni domů,“ uvedl Rezek. Lékaři mají v úmyslu v léčbě ivermektinem pokračovat. „Ivermektin je levnější než ostatní léky, ale nyní je obtížně dostupný, protože v České republice zatím není registrovaný,“ konstatoval Rezek.

Snížení odvodů ze zdravotního pojištění firmám, které budou antigenně testovat zaměstnance na covid-19, prohloubí deficit veřejného zdravotního pojištění. Dnes to sdělila Hospodářská komora, která větší motivaci firem k testování jinak vítá. Vláda by proto podle ní měla představit systém efektivních kompenzací zdravotním pojišťovnám, aby nebyla v budoucnu omezena dostupnost a kvalita lékařské péče v ČR. „Varianta připravovaná vládou ale není šťastná. I přes dvojí navýšení plateb státu za státní pojištěnce a využití rezerv pojišťoven skončí letos systém zdravotního pojištění v důsledku koronakrize v deficitu desítek miliard korun. Stát proto musí přijít s řešením, jak veřejnému zdravotnímu systému výpadky příjmů kompenzovat, případně najít elegantnější způsob financování testů, například přes fondy prevence,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Epidemiolog z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal se podle Andreje Babiše (ANO) stal členem Rady vlády pro zdravotní rizika. O víkendu premiér v pořadu CNN Prima News uvedl, že Smejkal by měl být „tváří pandemie“, epidemiolog ale televizi napsal, že o tom slyší poprvé. Rada vlády pro zdravotní rizika vznikla loni v červenci. Jejími členy jsou Babiš, ministři zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO) a předseda Asociace krajů, hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). Působí v ní také náměstek ředitele VZP David Šmehlík, vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla a dosud i vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Ondřej Slabý. Právě jeho má podle Babiše nahradit Smejkal.

Pokud se v boji proti epidemii covidu-19 v Česku nic nezmění, hrozí podle odborníků zhroucení zdravotnictví do tří týdnů. Také děti by se za takové situace letos nejspíš už vrátit do škol nemohly. Dnes o tom informovalo Centrum pro modelování biologických a společenských procesů. O naplnění kapacit nemocnic do dvou až tří týdnů mluvil dnes i náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Návod, jak by se epidemie mohla zkrotit, přinesla začátkem února iniciativa vědců Sníh. Doporučuje napřít maximální úsilí na snížení počtu případů covidu-19 a urychlit očkování. Potřeba je také monitorovat virové varianty a ideálně je zastavit na hranicích státu.

Pokud Senát vrátí Poslanecké sněmovně upravený pandemický zákon a ta ho v pátek schválí, premiér Andrej Babiš (ANO) bude chtít přesvědčit prezidenta Miloše Zemana, aby ho ještě v pátek podepsal. Řekl to dnes předseda vlády. O otázce pandemického zákona chce Babiš se Zemanem mluvit na dnešní schůzce ústavních činitelů k diplomacii, která začala na Pražském hradě krátce po 14:00. „V Senátu to zatím nevypadá, jak jsme předpokládali, jak opozice slibovala, uvidíme zítra (ve středu), jak to vyjednávání dopadne a za jakých podmínek se vrátí zákon do Sněmovny,“ řekl Babiš. Předpokládá, že bude potřeba svolat mimořádné zasedání Sněmovny na páteční ráno.

Královéhradecký kraj by mohl v případě zaplnění nemocničních kapacit a nemožnosti dalšího převozu do ostatních regionů Česka převážet pacienty do polských nemocnic v příhraničí. „V minulém týdnu proběhlo předběžné jednání s polskou stranou o možnostech případného využití příhraničních kapacit tamních nemocnic. Předběžně máme přislíbeno zhruba 35 lůžek, která bychom využili ve chvíli maximálního naplnění našich lůžkových kapacit bez možností dalšího přemístění pacientů do nemocnic v jiných regionech ČR. Zároveň jsem možnost přemístění pacientů i mimo území ČR v případě potřeby projednal s předsedou vlády, se kterým jsem domluven na způsobu požádání o případnou pomoc při převozu pacientů za hranice republiky,“ uvedl hejtman Martin Červíček (ODS).

Babiš dodal, že nemá představu, kdy by se mohli první Češi do Německa převážet. „Z Karlovarského kraje jsme přemístili téměř 200 pacientů do jiných nemocnic v rámci České republiky. Dispečink nadále funguje,“ uvedl. Volných covidových lůžek má podle něj Česko aktuálně dost, problémem jsou ale lůžka pro lidi, jejichž stav vyžaduje intenzivní péči.