Článek
„Klíčové bude spuštění lyžařské sezony nejpozději o víkendu před Vánocemi,“ míní předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Lidé si budou moci vyrazit a odpočinout od každodenního stresu, pro horská střediska i další ubytovny se tím stane období okolo Vánoc klíčem k přežití. „Znamená pro ně okolo třiceti procent tržeb za zimu,“ vysvětluje předseda Prouza.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný sice otevření lyžařských středisek od 18. prosince přislíbil, vláda však o něm dosud nerozhodla. K větě, v níž by Blatný oznámil otevření lyžařských středisek, se teď upínají naděje desítek hoteliérů a majitelů horských penzionů.
Strategie přežití se od jarního příchodu pandemie stala hlavní disciplínou byznysu s ubytováním. Dostatečně to ukazuje bilance letní sezony, při níž klesl počet přenocování v hotelech a penzionech na 20 milionů, skoro na polovinu ve srovnání s noclehy od dubna do září roku 2019.
V nejdrsnější podobě to poznali pražští hoteliéři. V období prvního lockdownu, tedy od dubna do června, evidoval Český statistický úřad ve srovnání s loňskem jen dvacetinu návštěvníků hotelů v hlavním městě, proti tomu se většině kolegů v regionech propadla návštěvnost na čtvrtinu. Pro všechny srozumitelným důvodem bylo zavření hranic a skutečnost, že nejvíc cizinců přitahovaly památky a noční kluby hlavního města.
Také naděje, že během prázdnin nahradí zahraniční návštěvníky Češi, pomohla Praze jen minimálně. Skutečně jich přibylo, ovšem na vyrovnání ztrát z cizineckého ruchu to nestačilo. Na druhé straně v jižních Čechách, na Liberecku, Královéhradecku a Vysočině zajistil příliv tuzemců v období dovolených od července do září vyšší příjmy než loni. Tím mnozí tamní hoteliéři snížili ztrátu z měsíců jarního lockdownu na snesitelnou míru.
Dosavadní zkušenosti zdejších ubytovacích zařízení se příliš neliší od praxe v jiných evropských zemích. Podle zjištění rakouského statistického úřadu zažila Vídeň v letní sezoně výpadek noclehů o osmnáct procent, trpí tedy úplně stejně jako Praha. Naopak ve Štýrsku a Korutanech, kde turistický byznys táhnou domácí klienti, se počet přenocování snížil o 10-20 procent jako v nejméně zasažených regionech Česka. Padesátiprocentní úbytek turistů zažily Salcburk a Tyrolsko, tedy země závislé na cizincích. Jejich protějškem v Česku se stalo Karlovarsko.
Letní zkušenost vrátila hoteliérům naději, další zkouška však přišla s druhým lockdownem. Nejen na horách může pomoci prosincové obnovení provozu. „Zatím je dobrý zájem o vánoční a novoroční pobyty i v řadě měst,“ potvrzuje předseda Prouza.
Nejslavnější lázeňský hotel zavřel až do konce roku:
V tom se tuzemská vláda představila jako tolerantní vrchnost, přinejmenším ve srovnání s Německem a Rakouskem, kde hoteliéři nesmějí otevřít ani přes svátky. Vstřícnější je však pouze na první pohled.
Bohatí sousedé platí zavřeným hotelům velkorysou podporu, Němci 75 procent loňského obratu, Rakušané ještě o pět procent víc. To však není případ Česka. „Zdejší živnostníci se dostali do neřešitelné situace,“ popisuje poměry malých a středních firem nejen v ubytovacím sektoru předseda podnikatelských odborů Radomil Bábek. Vláda jejich výpadky příjmů kompenzuje částkou 15 tisíc měsíčně před zdaněním, na kompenzaci přitom nemají nárok, pokud požádají, ať stát uhradí platy jejich zaměstnanců. Schůdnou cestou není ani propouštění nebo vyhlášení insolvence, protože v takovém případě dluží podnikatel svým zaměstnancům odstupné ve výši pěti měsíčních platů.
Provozovatelé rakouských či německých hospod a hotelů nemusí žádat otevření provozu přes svátky, pro mnohé jejich tuzemské kolegy jsou však vánoční tržby poslední možností záchrany.
