Klíče ke zkrachovalé Poldi drží Rusové. Proti jejich vůli se český průmyslový klenot těžko prodá

Poldi je v konkurzu od konce předloňského roku. Hra o ni se ale táhne už od roku 2016, kdy na ni padly první insolvenční návrhy. Řada indicií signalizuje, že skrytí aktéři hry o Poldovku se mohou rekrutovat z kapitálových skupin, na něž jsou uvaleny mezinárodní protiruské sankce.

Zbankrotovanou Poldi a její spřízněnou firmu Poldi Trade bude tento pátek už popáté nabízet konkurzní správce v dražbě. Loni se ji nepodařilo prodat, přestože proběhly čtyři aukce. Fabrika je přes rok zavřená a její hodnota jde dolů.

Před dvěma lety odhadovali znalci hodnotu Poldi na víc než 330 milionů korun. Už teď je jasné, že prodejní cena bude hluboko pod tímto limitem, a většina ze stovky věřitelů, jimž Poldovka dluží 700 milionů korun, o své peníze přijde.

Prodat Poldovku je komplikované proto, že její rozjezd pod novým majitelem se neobejde bez dohody s ruskými vlastníky dvou společností, jež k Poldovce drží pomyslné klíče. A kteří jsou zjevně spojeni s jejím současným majitelem, kyperskou firmou Rucarto Ltd.

Hutní technologie zkrachovalé Poldi nelze spustit bez spolupráce s firmou Poldi Toll, která před bankrotem financovala její výrobu. Nalila do Kladna víc než 115 milionů korun.

Poldi Toll nyní patří část technologií Poldovky. „Je pravda, že se v areálu Poldi nachází majetek třetích osob,“ potvrzuje konkurzní správce Michal Žižlavský. Ten, kdo Poldi koupí a bude tu chtít vyrábět, se musí s Poldi Toll dohodnout na odkupu jejího majetku nebo majetkovém vypořádání.

Druhým hráčem, který má v bankrotu Poldi důležitou roli, je Fer Leasing. Největší věřitel Poldi, který do konkurzu přihlásil 61 milionů korun a jako jediný z věřitelů je má zajištěné poldovskými nemovitostmi. Fer Leasing předsedá věřitelskému výboru, který bankrotové řízení schvaluje.

Za oběma firmami držícími klíče k Poldi jsou ruští vlastníci.

Majitelem Poldi Toll i Fer Leasingu je společnost Annasette Investment Limited z Britských Panenských ostrovů. Tu v dceřiných firmách zastupují stejní lidé.

Jednatelem Poldi Toll i Fer Leasingu je ruský manažer Roman Popov a prokuristou Igor Važenin, někdejší šéf ruských hutí Krasnyj Okťabr a české, rovněž ruským kapitálem kontrolované továrny Pilsen Steel, odštěpené před časem od plzeňské Škodovky.

Važenin byl až do loňska také šéfem v samotné Poldi. Poslal ho tam majitel Poldi, jímž je kyperská firma Rucarto Limited.

O čem to svědčí? Za Poldi, Poldi Toll i Fer Leasingem takřka s jistotou stojí titíž lidé a tentýž kapitál. Vlastník Poldovky si svou pozici pro případ bankrotu prostě včas pojistil obchodními vazbami s dalšími spřízněnými společnostmi.

Nový hráč do tohoto propletence může těžko vstoupit proti jeho vůli. To vysvětluje, proč se prodej Poldi pořád nedaří.

Zbývá už jen jediná otázka: Kdo je hlavou skupiny, která kontroluje vstup do Poldi?

Podle zdroje z ruských kruhů v Praze jde o Andreje Zokina, bývalého viceprezidenta Gazprombanky. Průkazné doklady pro to nejsou, spekulace o jeho vládě nad konglomerátem poldovských firem se opakovaně objevuje v českých médiích a dosud ji nikdo nezpochybnil.

Zokin se loni stal prezidentem soukromé ruské petrochemické firmy New Stream, která úzce spolupracuje s ruskou ropnou jedničkou Rosněftí. Jak jeho bývalý zaměstnavatel, státní Gazprombanka, tak současný klíčový obchodní partner – polostátní Rosněfť – jsou pod mezinárodními sankcemi uvalenými na Rusko po anexi Krymu.

Ve všech předchozích pokusech prodat Poldi stál za údajnými zájemci o koupi ruský kapitál. V první dražbě Poldi zvítězila brněnská firma Compagnia del mediterraneo Steel, personálně napojená na ruskou důlně-metalurgickou skupinu Mechel. Další dvě dražby postupně vyhrály Warhols Hold a Elaria Group – narychlo jednoúčelově založené firmy, které při aukcích zastupovali Rusové. Kupní cena vždy převyšovala čtvrt miliardy korun.

Vítězové dražeb ale nakonec nikdy vydraženou cenu nezaplatili a od koupě odstoupili. Buď proto, že ve skutečnosti kladenský podnik za vydraženou cenu převyšující 250 milionů korun nechtěli a účastí v dražbách chtěli celý prodejní proces jen zdržovat. Nebo proto, že se nedohodli se Zokinovými firmami, držícími – jak už bylo řečeno – pomyslné klíče k Poldi.

Proto konkurzní správce zpřísnil podmínky a pro poslední elektronickou dražbu žádal složení nevratné 90milionové dražební jistoty. Pokus o čtvrtý prodej Poldi loni v listopadu pak selhal úplně, do aukce se nepřihlásil nikdo.

Také v chystané páté dražbě ohlášené na pátek činí dražební jistota 90 milionů. Dost na to, aby se do soutěže o někdejší český průmyslový klenot nehlásili spekulanti, kteří nemyslí koupi vážně. Požadovanou částku ale zatím nikdo nesložil.

Co se stane, pokud se Poldi v pátek ani na popáté nepodaří prodat? „Budeme pokračovat v prodejním procesu. Jeho konkrétní podobu určují zajištění věřitelé Fer Leasing a Česká správa sociálního zabezpečení a dále věřitelský výbor,“ říká správce Žižlavský.

Důležité slovo tak pořád budou mít Rusové, kteří Poldi stále kontrolují. Cesta ze začarovaného kruhu zatím není vidět.