Klíč k zákazu vycházení i možnému lockdownu. Tato čísla rozhodla

Od začátku pandemie patří slova o potřebné ochraně seniorů mezi nejčastěji opakované formulace epidemiologů i vládních představitelů. Společně s chronicky nemocnými jsou senioři nejzranitelnější skupinou obyvatel.

Počet pozitivně testovaných nehraje tak velkou roli, dokud se virus drží dál právě od nich – tak zní mantra protiepidemického tažení. Aktuální data ale bohužel ukazují, že se ji naplnit nedaří. A nejen to, situace je kritická a nadále se zhoršuje. Víc než dvě stovky clusterů zároveň připadají na sociální zařízení.

I tím argumentoval v noci dosluhující ministr zdravotnictví Roman Prymula, když představoval nová zpřísněná opatření. Tedy zákaz nočního vycházení od devíti večer do pěti ráno s několika vyjmenovanými výjimkami. Omezený pohyb nadále platí i přes den - opět s jasnými výjimkami. Kromě toho vláda schválila další omezení ekonomického života, a to uzavřením obchodů každý den již od osmi večer do pěti do rána a v neděli úplně.

Matematika postupující epidemie je neúprosná – čím větší zásah v ohrožené populaci, tím více pacientů na nemocničních lůžkách a v intenzivní péči. Zatížení nemocničního personálu je ale už nyní extrémní.

Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukazují, že kdyby se opatřeními podařilo postup nákazy razantně zastavit před několika týdny, nemusela k rizikovým skupinám tak výrazně proniknout. Ještě 24. září například ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) označil šíření nákazy v domovech pro seniory za „ojedinělý jev“. Dnes evidují tisíce nakažených.

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) upozorňuje, že žádoucí efekt opatření a zlepšující se situaci lze vyčíst ze tří věcí: poklesu procenta pozitivních záchytů při testování, poklesu hodnoty R pod 1 a poklesu počtu nakažených zranitelných osob. Ve všech indikátorech však v posledních týdnech v Česku dochází k opaku - efekt dosavadních opatření se nedostavuje.

Přednosta Kliniky infekčních chorob brněnské fakultní nemocnice Petr Husa to vidí jako argument pro nevyhnutelný lockdown. „Nazrál čas na to, aby se na dva až tři týdny úplně utlumila ekonomika a maximálně se pokusilo utlumit kontakty mezi lidmi podobně jako v Izraeli, jinak už si nedovedu představit, že by nějaké jiné opatření mohlo přinést signifikantní význam a zlepšilo situaci,“ řekl Petr Husa Českému rozhlasu Plus. „Čím déle se to bude oddalovat, tím více lidí bude infikovaných,“ uvedl.

Situace domovů pro seniory je nyní na mnoha místech velmi složitá. „Teď potřebujeme doplnit především řady zdravotnického personálu, dá se říct, že budeme rádi za každou pomoc. Pokud by nám mohl někdo vypomoci, velmi bychom to ocenili,“ vyzývá ředitelka havlíčkobrodského domova v Reynkově ulici Magdalena Kufrová.

V domově je nemocných pět z deseti zdravotních sester, covid-19 má i dalších 12 pracovníků. Celkem přitom v domově se 131 klienty pracuje 81 lidí. Nejméně 13 obyvatel domova má pozitivní test na koronavirus, další ale mají příznaky včetně zvýšených teplot – na další výsledky testování se tak čeká s obavami.

Stav v domově nicméně ilustruje dění, které je nyní podobné v mnoha zařízeních po celé republice – kromě klientů se nákaza šíří i mezi personálem, který se tak nemůže starat o zbývající obyvatele domova. Z bludného kruhu se domovy snaží dostat oslovováním dobrovolníků nebo armády.

Před rychlým pronikáním nákazy k nejzranitelnějším skupinám varoval šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek už před několika týdny. Upozornil přitom na tvorbu velkých clusterů nakažených právě v sociálních zařízeních. Nákaza se ale dostává i k seniorům mimo ně. To vše je podle něj zárukou budoucího tlaku na nemocniční systém a důvodem, proč počítat se skokovým nárůstem hospitalizací.

O to znepokojivěji působí aktuální data Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

V období mezi 1. a 24. říjnem bylo s koronavirem pozitivně diagnostikováno 29 842 lidí ve věku 65 let a více. Pro srovnání – za celé období od března do konce září to bylo 8075 lidí v této věkové kategorii.

Jak trend nákazy zvrátit?

Podle epidemiologa Jiřího Berana je třeba vytyčit priority – testování například zaměřit primárně na osoby starší 65 let, a to bez ohledu, zda žijí v domově pro seniory či nikoliv. Kromě toho je podle něj vhodné zrychlit a zefektivnit testování, trasování i hospitalizace lidí nad 65 let a novou metodu levnějšího a rychlejšího testování pozitivity antigenu zaměřit na personál v domovech a jeho klienty.

O návrzích plošně testovat personál domovů pro seniory Seznam Zprávy informovaly už v září, tehdy ho chtěla zavést zejména nejvíc zasažená Praha. Ministr Roman Prymula (za ANO) ale tehdy uvedl, že se takové testování neplánuje.

„Plošné testování zatím není namístě. Možnosti, jak zamezit vstupu onemocnění do domovů pro seniory ale hledáme. Kapacitně - pokud bychom používali testy na bázi PCR - tak bychom nebyli schopni tuto kapacitu dedikovat zbytku republiky, protože je potřebujeme na místě, kde je to v tuto chvíli nezbytné. Ale připravují se a už jsou aplikována různá režimová opatření,“ popsal ministr.

Mezitím se ale na trh v širší distribuci dostaly takzvané antigenní testy, které jsou právě pro použití v domovech seniorů vhodné. Ministr Prymula – aktuálně na odchodu z úřadu – v pondělí pro Seznam Zprávy uvedl, že nyní už plošné testování personálu v domovech na stole je.

„Ano, plošné testování v domovech seniorů bude nastaveno od příštího týdne,“ uvedl na dotaz, zda je možné testování personálu v domovech aplikovat. Využít se podle něj mají právě antigenní testy.

Testování personálu, už delší dobu platný zákaz návštěv, vymezení oddělených prostor pro pozitivně testované a vyčlenění personálu, který se o ně má starat. To vše mají být kroky, které nákazu v sociálních zařízeních zastaví.

Dalším důležitým prvkem je ale také ochrana těch seniorů, kteří jsou mimo pobytová zařízení. Také na ně se apel ohledně ochrany vztahuje a platí pro ně doporučení izolovat se od ostatních lidí.

Odborníci zároveň upozorňují, že je období pro tuto skupinu obyvatel velmi náročné i po psychické stránce. Některá sdružení a spolky proto organizují pomoc. Například organizace Elpida provozuje Linku seniorů na čísle 800 200 007 a ve spolupráci se skauty a skautkami pomáhá seniorům s praktickými každodenními věcmi - donáškou léků, vyzvedáváním zásilek na poště nebo roznáškou nákupů.