Článek
Severní Korea vypustila dvě balistické rakety krátkého doletu, které uletěly přibližně 450 kilometrů ve výši 37 kilometrů. V úterý to uvedly agentury s odvoláním na jihokorejský generální štáb. Podle těchto údajů byly rakety odpáleny v 5:24 a 5:36 místního času z provincie Hwanghe, ležící jihozápadně od hlavního města Pchjongjangu, a to východním směrem do moře. Šlo o již čtvrtý severokorejský raketový test během necelých dvou týdnů.
Japonská vláda uvedla, že střely neohrozily bezpečnost země. Severokorejské rakety nedosáhly dvousetmílového pásma představujícího výlučnou ekonomickou zónu ani japonských vod či souše. Japonský ministr obrany nicméně označil vypuštění severokorejských raket za vážnou hrozbu. Tokio také připomnělo, že raketové testy odporují rezolucím Rady bezpečnosti OSN.
Současně s raketovým testem KLDR ostře kritizovala společné americko-jihokorejské manévry jako porušení závazků z jednání mezi Washingtonem a Pchjongjangem, stojí v prohlášení státní tiskové agentury.
Severní Korea „zůstává věrna postoji řešit problémy prostřednictvím dialogu“, stojí v prohlášení. „Budeme nuceni hledat jinou cestu, pokud USA a Korea budou pokračovat v nepřátelských vojenských krocích,“ dodala KLDR.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un minulý týden označil předchozí raketový test za varování Jižní Koreji a USA před společnými manévry.
Rozhovory Pchjongjangu a Washingtonu o severokorejském jaderném odzbrojení navzdory snaze Donalda Trumpa stagnují. Američané sice mluví o chystané schůzce vyjednavačů obou stran, další summit však není na obzoru.
Trump s Kimem se dosud sešli třikrát; na dvou summitech a jednou v demilitarizované zóně mezi Korejemi.
Rada bezpečnosti schválila jednomyslně sankce proti KLDR v roce 2006 s úmyslem omezit Pchjongjangu peněžní přísun využitelný k financování jaderného a raketového programu. Sankce se týkají exportu uhlí, železa, olova, textilu a mořských plodů, omezují dovoz ropy i produktů z ní.
Severní Korea si ale podle zprávy, kterou pro sankční výbor OSN vypracovali nezávislí odborníci, obstarala pro vývoj zbraní hromadného ničení až dvě miliardy dolarů (46 miliard Kč) prostřednictvím vysoce sofistikovaných kybernetických útoků. Peníze byly ukradeny z bank a získány operacemi s kryptoměnami.
