Klaus podal stížnost kvůli rozhlasovému rozhovoru, z něhož odešel

Důvodem stížnosti je „extrémní nevyváženost a zaujatost“ Českého rozhlasu, stejně jako přímá účast rozhlasu „v šíření dezinformační kampaně“, kterou podle Klause proti němu vedou média z nakladatelství Economia. Na svém webu to dnes uvedl Institut Václava Klause (IVK). Vedení Českého rozhlasu přijetí stížnosti potvrdilo a bude se jí zabývat.

Klaus ve středu předčasně ukončil živý rozhovor pro Český rozhlas-Radiožurnál, ve kterém odpovídal na dotazy týkající se jeho údajné role v půjčce Sovětskému svazu. Moderátora pořadu obvinil ze lži. Podle Českého rozhlasu byly položené otázky korektní a věcné. Některá média minulý týden uvedla, že Klausem vedené Ministerstvo financí odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu tajně půjčku přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů. Klaus to opakovaně označil za lež.

Klaus ve stížnostech píše, že způsobem, jakým byl rozhovor veden, se Český rozhlas zapojil do dezinformační kampaně, kterou podle něj vedou média z Economie. Klaus průběh diskuse označil za šok. „Totálně nepřipravený moderátor se vůbec nezajímal o skutečnou podstatu věci, kterou jsem v pořadu obsáhle vysvětlil, ale agresivně pouze dokola opakoval lži dezinformátorů z Hospodářských novin,“ napsal Klaus. Cílem moderátora podle něj bylo posluchačům „vštípit již dříve publikované lži“. Pokračování v diskusi podle něj nemělo smysl, a proto z pořadu odešel.

„Způsob vedení rozhovoru v tomto pořadu reálně znamená účast Českého rozhlasu v dezinformační kampani, vedené proti mé osobě médii vydavatelství Economia. Ta dne 25. 5. 2021 spustila lživou dehonestační kampaň, jejíž obsah vyjadřuje titulek obsáhlého článku v Hospodářských novinách „Klaus po revoluci tajně poslal 1,3 miliardy dolarů Sovětům“. Tato věta a její rozšířené varianty prošly bez jakéhokoliv zpochybnění mnoha médii, přestože je sama v celku i každé její slovo lež. Ve svém důsledku má kampaň za cíl pošpinit a znevěrohodnit nejen mou osobu, ale i samotné počátky naší obrozené demokracie,“ dodal ve své stížnosti Klaus.

„Mohu potvrdit, že generální ředitel ČRo René Zavoral stížnost obdržel. Stížnost společně s vedením zpravodajství prozkoumáme. Více ji v tuto chvíli nebudeme komentovat,“ řekl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.

Klaus zároveň poukazuje na rozhovor ČRo z 31. května s novinářem serveru Aktuálně.cz Lukášem Valáškem. „Zde se Český rozhlas žádným způsobem nesnažil verifikovat skandální nepravdivá tvrzení Valáška, nekriticky je akceptoval a dále je šíří,“ uvedl. Podle Klause „aktivním zapojením“ rozhlasu do šíření dezinformační kampaně „došlo k závažnému porušení poslání této veřejnoprávní instituce a jejímu nebezpečnému zneužití“. Požádal proto obě rady o prověření záležitosti a vyvození „patřičných důsledků“.

Rozhlas už dříve pochybení odmítl. „Moderátor pořadu 20 minut Radiožurnálu Vladimír Kroc pokládal otázky věcně a korektně,“ uvedl ve středu mluvčí ČRo Jiří Hošna. Rozhlas je podle něj přesvědčený o tom, že moderátor vedl rozhovor v souladu se zákonem o ČRo i jeho kodexem.

Článek o tom, že Klausem vedené Ministerstvo financí tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku, otiskly Hospodářské noviny 25. května. Deník se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátral ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Růžový panter.

Klaus už v den zveřejnění článku označil informace za neuvěřitelnou snůšku lží. Podle něj šlo o předem připravený útok na jeho osobu, eventuálně s cílem blokovat jeho případný návrat do politiky. Institut o víkendu vyzval nakladatelství Economia, pod které spadají Hospodářské noviny a server Aktuálně.cz, k veřejné omluvě. Šéfredaktoři Hospodářských novin a Aktuálně.cz v odpovědi důrazně odmítli obvinění z vedení lživé kampaně. Redaktoři i editoři článku podle nich bez zlého úmyslu použili některá zjednodušující spojení, která ale neměla vliv na podstatu sdělení, že kolem vzniku i vyrovnání takzvaného ruského dluhu panuje řada nejasností. Článek ve středu opravili.