Článek
Klaus s rozhodnutím nesouhlasí a prostřednictvím svého právníka podal ve středu proti rozhodnutí odpor. Požaduje, aby s ním bylo přestupkové řízení zastaveno. Klaus to uvedl v prohlášení, které poskytl Petr Macinka z Institutu Václava Klause.
Klaus přišel 28. října před Obecní dům uctít památku vzniku Československa. U pamětní desky vystoupil s projevem, ve kterém kritizoval vládní opatření proti koronaviru. Během akce neměl nasazenu roušku, za což byl kritizován. Bez roušky přišel i na oslavy výročí událostí spojených se 17. listopadem na Národní třídě. Česká televize už dříve informovala o tom, že za toto porušení vládních nařízení by měl od pražské hygienické stanice dostat pokutu 3000 korun.
Klaus v prohlášení k pokutě za 28. říjen uvedl, že podání odporu bylo míněno „nejen jako nesouhlas s udělením konkrétní pokuty, ale i jako občanský protest z obecných důvodů, které směřují k ochraně práv všech občanů a k ochraně svobody proti potlačování občanských svobod“. Bývalý prezident v prohlášení napsal čtyři důvody svého nesouhlasu.
Domnívá se, že udělení pokuty je postihem za politický akt, a ne trestem motivovaným epidemiologickými důvody. Je podle něj povinností představitelů veřejného života veřejně si připomenout založení státu a „nenechat se odstrašit“ epidemií. Poznamenal, že postih dostal za několikaminutové položení kytice a asi dvouminutový venkovní projev bez roušky. „Ministerstvo zdravotnictví však umožňuje vystupování řečníků v televizních studiích bez roušky. Beru to jako zřejmou nerovnost a nedůvodně odlišný přístup,“ uvedl. „Uctěním státního svátku, ústním projevem a položením kytice jsem realizoval ústavně zaručenou svobodu projevu. Ta může být omezena jen zákonem. Ani krizová opatření vlády svobodu projevu neomezila,“ dodal.
Vadí mu také to, že hygienická stanice podle něj ukládá pokuty v rozporu s Ústavou za porušení opatření, které „pro svou nezákonnost“ zrušil Městský soud v Praze.
Klaus v prohlášení dále uvádí, že povinnosti může ukládat jen zákon. „Ústava nepřipouští, aby státní represivní orgány jednaly jako za totality a určovaly povinnosti, které zákon výslovně nezná. Zákon nezná povinnost nošení roušek,“ zdůvodnil svůj názor. Kritizuje také to, že zákon podle něj dává správnímu orgánu velkou libovůli, když umožňuje uložit pokutu až do výše tří milionů korun „za to, že někdo nemá několik minut roušku, ač šlo o uctění hrdinství zakladatelů našeho státu“. Je to podle něj v rozporu se zásadami právního státu
