Článek
Zatímco pandemická situace v Evropě se zlepšuje, státy pomalu přistupují k rozvolňování opatření a připravují se na letní prázdninovou sezonu, situace ve zbytku světa je výrazně jiná. Podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse byl počet případů nově infikovaných v posledních dvou týdnech vyšší než za celých prvních šest měsíců od začátku propuknutí pandemie. Zdůraznil, že se tak děje především kvůli kritické situaci v regionu jižní Asie.
„Pandemie není zdaleka u konce. Počty případů alarmujícím způsobem rostou v jižní Asii. Konkrétně v Nepálu, na Srí Lance a Maledivách. Zdravotnímu systému hrozí kolaps, což povede k dalším ztrátám životů. A to nejen v regionu jižní Asie, ale i dalších částech světa,“ potvrdil v pátek i mluvčí organizace Unicef.
Na šíření covidu-19 v rozvojových zemí mají kromě nedostatku očkování vliv i další faktory. Klíčová je například demografie, možné upřednostňování politických rozhodnutí nad prevencí, nerozvinutý zdravotnický systém, špatná logistika vakcín, ale i pochyby místních obyvatel. Z dosud celosvětově rozdistribuovaných 700 milionů vakcín putovala do rozvojových zemí pouhá 0,2 procenta.
WHO také varuje, že dalším místem, kde by se covid-19 mohl projevit v tak tragické míře jako například aktuálně v Indii nebo dříve v Brazílii, je africký kontinent. Obává se totiž, že opožděné dodání dávek z Indie od společnosti Serum Institut, která je největším výrobcem vakcín na světě, by mohl na kontinentu způsobit vážný problém.
„Tragédie v Indii se nemusí stát tady v Africe. Všichni ale musíme být v nejvyšší možné pohotovosti,“ uvedl šéf africké WHO Matshidiso Moeti. Podle něj by mělo být očkování na kontinentu rychlejší. Dodal, že dosud byla z 37 milionů dávek na kontinentu vyočkována polovina.
Oproti rozvojovým státům, které se do očkovacích kampaní zapojují podle vlastních možností, mají špatné vyhlídky uprchlíci. Z výzkumu WHO vyplynulo, že více než 70 % ze 104 monitorovaných vakcinačních plánů nezahrnovalo jejich očkování, což po celém světě činí přes 30 milionů lidí. Jednou z výjimek byl pak Libanon, který od začátku počítá v rámci vakcinační strategie naočkovat 1,5 milionu uprchlíků na svém území.
Migranti jsou proto podobně jako desítky milionů žadatelů o azyl a lidí, kteří byli vysídleni ze svých domovů, v největším ohrožení. Národní očkovací politiky s nimi totiž vůbec nepočítají. Organizace tak odhaduje, že se nepočítá až s 46 miliony lidí. Mezi nimi například s uprchlíky v Indii, Nigérii nebo Indonésií. Dále i s 5,6 miliony kolumbijských utečenců před občanskou válkou, stovkami tisíc vysídlenců v Keni nebo Sýrii a téměř pěti miliony lidmi na území Ukrajiny.
Světová iniciativa COVAX zprostředkující vakcíny do rozvojových zemí se proto rozhodla zajistit pro tuto zranitelnou část populace aspoň nějaký počet vakcín. Nový program, který bude fungovat pro ochranu těch nejzranitelnějších, zajistí, že 5 procent dávek distribuovaných do rozvojových států doputuje 20 procentům těch nejzranitelnějších prostřednictvím organizací, jako jsou například Lékaři bez hranic. Očkováni budou klíčoví zdravotníci, ale i starší lidé s různými komorbiditami. WHO dále varuje, že pokud by se podařilo naočkovat všechny uprchlíky, stále by zbývalo poskytnout vakcíny lidem, kteří žijí na rebelských územích a jsou z dosahu možné pomoci.
„Nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni, a to je u vakcinačních programů naprosto stejné,“ řekla Nadia Hardmanová, výzkumná pracovnice v oblasti práv uprchlíků a migrantů v Human Rights Watch.
Podle expertů je klíčové naočkovat všechny včetně lidí utíkajících z domovů, aby tak bylo zamezeno možnému šíření nakažlivějších mutací, které mohou být odolnější vůči očkování.
