„Kill the Bill.“ Britská vláda chce víc pravomocí pro policii, lidé se bouří

„Kill the Bill!“

Heslo s popkulturním odkazem, jež lze do češtiny přeložit přibližně jako „Zrušte ten zákon“, o víkendu zaplavilo britské ulice. Lidé tak vyjádřili nesouhlas s legislativou, s níž letos přišel konzervativní kabinet Borise Johnsona a která podle serveru Al Jazeera upravuje pravomoci policie i justiční systém v Anglii a Walesu.

První protesty se kvůli návrhu zákona rozhořely už v březnu. V některých případech demonstranti oheň rozpoutali doslova – v Bristolu se protesty přelily do pouličních nepokojů s devětadvaceti zadrženými. Soud je nakonec naplánovaný s hrstkou z nich.

Británie protestovala i minulý víkend – jen v Londýně policisté zadrželi 107 lidí, mimo jiné kvůli porušení koronaopatření i napadení policistů. V ulicích Londýna, ale i desítkách dalších britských měst, například v Brightonu, Cardiffu, Exeteru, Lancasteru nebo Liverpoolu, se sešly tisíce lidí. Třeba v Bristolu se protestovalo v rámci „Kill the Bill“ protestů už popáté.

V londýnském Westminsteru došlo podle britského listu The Guardian na potyčky s policií. Na Parliament Square také k demonstrujícímu davu promluvil i bývalý šéf Labouristické strany Jeremy Corbyn, podle něhož jsou to právě protesty, které lidem vybojovaly práva, jež nyní mají.

Zmínil v tomto kontextu podle veřejnoprávní BBC sufražetky, bojovnice za ženská práva nebo jihoafrického exprezidenta Nelsona Mandelu. Za možnost protestovat se teď mají lidé podle Corbyna postavit.

„Chci žít ve světě míru a spravedlnosti. Chci žít ve světě lidských práv a demokracie a jsem připravený lidem v tom procesu působit nepříjemné pocity,“ uvedl v sobotu někdejší předseda labouristů.

Podívejte se na fotogalerii z posledních týdnů protestů ve Velké Británii.

K protestujícím promluvila i labouristická členka Dolní sněmovny Zarah Sultanaová: „Síla je s námi, je s vámi, je s námi všemi. Vím to, protože jsem teď součástí těch vrchních pater, která o všem rozhodují – oni (další členové) se bojí toho, čeho můžeme v ulicích dosáhnout, tolik se bojí.“

Návrh policejního zákona se začal projednávat kvůli modernizaci toho stávajícího z roku 1986 na doporučení šéfky Metropolitní policie Cressidy Dickové. A to s cílem „umožnit bezpečnostním složkám bezpečně a efektivně zvládat vysoce rušivé protesty, jichž jsme nyní svědky,“ jak se píše v dokumentu z pera britského ministerstva vnitra.

V březnu prošel druhým čtením a zároveň prvním hlasováním v dolní komoře britského parlamentu – získal podporu většiny Dolní sněmovny. Policii by legislativa mimo jiné usnadnila ukončení či přímo zákaz pokojných demonstrací, pokud by se zdálo, že jsou třeba příliš hlučné nebo vedou k nepokojům.

Kritici zákona to ale označují za útok na právo protestovat a krok směrem k autoritářství. Podle Guardianu varovali před tím, že „agenti dostanou se zákonem od státu povolení páchat v utajení trestné činy a měnit systém britského soudnictví“, což by ručičku na váze rozložení moci nasměrovalo k úřadům. A také narušilo individuální svobody.

Dalším problematickým bodem navrhovaného zákona jsou i změny v trestních sazbách. Kvůli loňským globálním protestům proti systémovému rasismu by zákon navýšil tresty za poničení či stržení soch ve veřejném prostoru – jako k tomu došlo loni v Bristolu v případě sochy otrokáře Edwarda Colstona.

Odpůrci zákona podle televizní stanice Sky News tvrdí, že legislativa naznačuje, že jsou sochy důležitější než ženská těla. Zatímco za stržení sochy by mohl pachatel dostat deset let ve vězení, tresty za znásilnění startují na pěti letech za mřížemi.

Jeden z účastníků víkendového protestu v Londýně přišel na demonstraci v kostýmu Smrtky. „Přišel jsem v kostýmu Smrtky, abych truchlil nad něčím, co je ve skutečnosti smrt demokracie. Musíme zastavit projednávání tohoto zákona, protože je to naprosté narušení našich občanských svobod,“ uvedl muž, jenž si podle The Guardian nepřál být jmenován.