Kellnerova Škoda má zakázky za 50 miliard, na vyšší zisky zatím čeká

PPF ohlásila vstup do Škody koncem roku 2017, loni na jaře ji převzala. Po koupi se v Plzni vyměnilo vedení. Do čela fabriky nastoupil jako nový šéf exředitel stavební skupiny OHL ŽS Petr Brzezina, manažer s předchozí praxí v nadnárodních firmách ABB a Alstom, který měl za sebou práci ve Švédsku, v Belgii i v Německu.

V době jeho příchodu Škodovka čelila varovnému propadu obratu i zisku. Tržby jí z někdejších 15 až 16 miliard korun spadly na 12 miliard, zisk z více než tří miliard v roce 2012 činil předloni 251 milionů, loni 327 milionů korun.

Renomé Škody nepomohl ani letitý spor o 1,2 miliardy korun s Českými drahami kvůli zpoždění při dodávce dvacítky lokomotiv. Dráhy sice vleklou, původně arbitrážní kauzu letos na jaře definitivně prohrály u pražského soudu, další rychlíkové lokomotivy si už ale raději pronajímají od Siemensu.

O horšící se kondici slavné plzeňské firmy v době Kellnerova vstupu svědčil i fakt, že za ni PPF zaplatila méně než očekávaných deset miliard. Jak se ukázalo po zveřejnění loňských tiskových zpráv, činila kupní cena „jen“ 8,3 miliardy korun. A to z toho šlo ještě přes 900 milionů do Škody jako půjčka.

V posledním roce se ale zdá, že se Škodovka zvedá k novému vzestupu. Alespoň obchodně. „Máme uzavřené kontrakty za 50 miliard korun,“ říká mluvčí plzeňské firmy Milan Kosař.

Škoda za poslední rok uspěla v několika obřích tendrech na tramvaje i elektrické vlaky. Tak například: pro německá města Heidelberg, Mannheim a Ludwigshaven chystá dodávku 80 tramvají ForCity za sedm miliard korun, na dalších 34 vozidel má dopravní podnik Rhein-Neckar-Verkehr předběžnou opci.

„Je to naše největší exportní tramvajová zakázka v historii,“ podotýká Kosař. Škodovka už tramvaje dodává do Německa do Saské Kamenice, další vozy si u ní objednaly domácí dopravní podniky z Plzně i Ostravy.

Za velký úspěch ve Škodě považují objednávku 45 vlakových souprav pro varšavské metro za osm miliard korun, už proto, že plzeňská továrna v konsorciu se svou ostravskou dcerou Škoda Vagonka zvítězila nad takovými hráči, jako jsou Siemens, Stadler či Alstom.

Desítky vlaků pro pozemní železnice si ve Škodě objednaly České dráhy, několik krajských úřadů, slovenské i lotyšské státní dráhy. Jen brněnské hejtmanství chce z Plzně 37 nových vlaků za 6,7 miliardy – kraj totiž chystá půjčovnu, která bude soupravy pronajímat jednotlivým dopravcům.

Pro Lotyšsko se v Plzni bude vyrábět 32 jednopodlažních vlaků pro příměstské tratě, zhruba za šest miliard. Lotyšský kontrakt Škodovka letos získala i přesto, že se koncem loňského roku připletla do korupčního skandálu v souvislosti s dodávkami vozidel pro dopravní podnik v Rize.

Jak upozornila před časem MF Dnes, škodovácký regionální manažer byl v Rize koncem loňského roku dokonce zatčen a strávil skoro tři měsíce ve vazbě kvůli podezření z úplatkářství. Nakonec ho ale policisté propustili, aniž by po něm chtěli kauci. A podle dostupných informací nebyl z ničeho obviněn. Kvůli skandálu přitom podle MF Dnes přišel o křeslo starosta Rigy, který se ocitl mezi podezřelými.

Ve Škodě nechtějí o případu mluvit, už proto, že prý nemají o průběhu vyšetřování žádné informace. Faktem ale je, že přes běžící vyšetřování v Rize získala Škoda kontrakt na zmíněné příměstské vlaky pro lotyšské státní dráhy.

„Daří se nám ale i na trhu trolejbusů, jen letos jsme jich vyrobili téměř 150, například i pro francouzská města St. Etienne a Limoges, rumunskou Kluž nebo maďarskou Budapešť,“ říká mluvčí Kosař.

Trolejbusy Škodovka vyrábí v dceřiné firmě Škoda Electric v Ostrově nad Ohří. Novým trendem jsou trolejbusy, které jsou schopné část tras absolvovat s bateriemi. Nebo hybridy, které jezdí na elektřinu i diesel.

Co ale Škodě moc nevyšlo, byla před patnácti lety sázka na vlastní rychlíkové lokomotivy pro dálkové tratě.

S vývojem lokomotivy pojmenované po atletu Emilu Zátopkovi začali v Plzni brzy po privatizaci továrny v roce 2002. O dva roky později získala Škoda v tendru Českých drah kontrakt na 20 lokomotiv, jež měla drahám předat v roce 2009. Dodávka se ale o čtyři roky opozdila, protahovaly se problémy s homologací strojů pro zahraniční tratě, z obchodu byl nakonec zmíněný arbitrážní spor a konec nadějí na další dodávky Zátopků pro domácího dopravce.

Od té doby se Škodě podařilo prodat už jen dva Zátopky na Slovensko. A šest si jich – jako součást rychlíkových souprav pro trať Mnichov-Norimberk – v Plzni objednala německá Deutsche Bahn.

Šestice lokomotiv měla jít do Německa už před třemi lety, dodávka má ale zpoždění. Škodovka opět zápasí se schvalovacími procesy a certifikací bezpečnostních systémů. Mluvčí Kosař to vysvětluje složitostí tzv. interoperativních lokomotiv, schopných jezdit v různých státech s různými zabezpečovacími a traťovými systémy.

„Jedná se o technický vrchol v železniční dopravě. Požadavky na vývoj a schvalování takových lokomotiv jsou srovnatelné s požadavky na vývoj a schvalování letadel pro letecký provoz,“ říká. Podle něj ale škodovácké soupravy dnes už vyhovují požadavkům jak evropské, tak německé legislativy. „Čekáme už jen na finální akceptaci z německé strany,“ ujišťuje.

Kdy se uzavřené zakázky za desítky miliard korun začnou projevovat ve škodováckých tržbách a zisku, není zatím jasné. Vedení firmy zatím o očekávaných číslech letošního roku nechce mluvit. „Očekáváme podpisy dalších zakázek, daří se nám. Charakter našeho oboru je ale specifický, jedná se o dlouhodobý byznys a dopad jednotlivých zakázek se projevuje až po několika letech od jejich podpisu,“ říká mluvčí Kosař.

Škoda se ostatně musí na zakázkovou smršť nejdřív připravit. „Rok 2020 bude ve znamení navyšování výrobních kapacit a investic ve všech našich výrobních lokalitách. Budeme přijímat nové zaměstnance pro technické i výrobní úseky,“ dodává mluvčí. V nejbližší době tak zisk plzeňské firmě nijak dramaticky nestoupne, mohla by ale položit základy pro stabilní hospodaření i zisky příštích let.